Většinou se o převodních cenách hovoří v případech, kdy si mezi sebou firmy pod hlavičkou jedné společnosti přeprodávají například reklamu nebo ochranné známky, přičemž se tyto náklady uměle nafukují. Pro nadnárodní korporace je to nejčastěji cesta, jak přesouvat zisky dceřiných firem do zemí s nižší sazbou daně.

Berní úředníci se na takové obchody uvnitř korporací od roku 2014 intenzivně zaměřují a každoročně stanovují firmám doplatek daně ve výši stovek milionů korun. Pro firmy dosud nepříliš známý květnový rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ale ukazuje, že se dceřiné firmy mohou „dočkat“ doměřené daně také v opačném případě, kdy nezohlední všechny náklady při tvorbě ceny svého produktu. Mateřská firma tak totiž profituje z nižší ceny, kterou dokáže využít v dalších článcích obchodního řetězce. To, co na první pohled vypadá jen jako účetní záležitost, ale může v praxi změnit miliardové obchody uvnitř nadnárodních skupin. 

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč jsou součástí kontroly převodních cen i revize nákladů.
  • Proč potom finanční správa doměřuje daň.
  • Jak firmám vznikají nízké náklady.
  • Co v nich často zahrnuto není.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.