Část čtvrtečního rána jsem strávil vysvětlováním situace své hodně naštvané a trochu vyděšené matce, která se zřejmým odkazem na srpen 1968 označovala ruskou invazi na Ukrajinu nepublikovatelnými výrazy, kterými jinak jako distingovaná starší dáma spíše šetří. Můj hlavní argument zněl, že Česko je členem Evropské unie a hlavně Severoatlantické aliance, což by mělo jakémukoliv opakování roku 1968 zabránit.

Jenže válkou na Ukrajině se situace změnila i pro Severoatlantickou alianci. Tedy především pro její evropské členy.

Jen samotné členství Česku, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Estonsku, Litvě či Lotyšsku ochranu nezajistí. Pro vlastní bezpečnost je potřeba začít dělat kolektivně víc. A nepochybně se to odrazí i na programu summitu NATO v červnu v Madridu, kde mají členské státy přijmout novou strategickou koncepci aliance.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se