Rusko posílá do Evropy víc plynu, jeho cena roste. Kreml tak může i přes sankce vydělávat

Cena plynu pro evropský trh ve středu dopoledne vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 korun) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za prudkým cenovým růstem je eskalace ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a obavy, že ruské suroviny přestanou do Evropské unie proudit.

Krátce před polednem se cenový růst zmírnil a megawatthodina se prodávala zhruba za 160 eur. Před rokem se plyn v TTF prodával za méně než 15 eur za megawatthodinu, prudce zvyšovat se jeho cena začala na podzim.

Zároveň se ale například v plynovodu, který vede přes Slovensko, začala dít zvláštní věc: objem plynu posílaného z Ruska se zdvojnásobil. Rusko tak může zkoušet využít vysokých cen plynu, aby obešlo sankce uvalené Evropskou unií a USA, a vydělat na dodávkách plynu. Moskva tak může částečně financovat i nadále svoji ekonomiku i válku na Ukrajině.

Během zimy Rusové dodávali plynu málo a některé zásobníky, které měl pronajaté ruský Gazprom, loni nebyly dostatečně naplněné. Minulý týden ve čtvrtek, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu, cena plynu vzrostla asi o třetinu a dostala se zhruba na 130 eur/MWh.

Jedna z velkých obav Evropanů souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině a sankcemi je, že by Rusko přestalo svůj plyn dodávat do Evropy. Unie je na dovozu plynu z Ruska závislá ze zhruba 40 procent. Plyn do EU proudí z Ruska přes čtyři plynovody – ukrajinský Transgas přes Slovensko, Jamal přes Polsko, Nord Stream 1 přes Baltské moře a Turk Stream na Balkán. 

Německo se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodlo nedat povolení pro provoz již hotového plynovodu Nord Stream 2 a firma propustila své zaměstnance.

Komentář Patricka Zandla

Svoboda má svou cenu: plynem jsme tuto zimu topili naposledy

1. 3. 2022 ▪ 5 min. čtení

Agentura Interfax uvedla, že ruská plynárenská společnost Gazprom si na středu zarezervovala 20 procent přepravní kapacity na dodávku plynu západním směrem přes plynovod Jamal-Evropa. Plynovodem Jamal od konce loňského roku teče plyn většinou obráceným směrem, tedy z Německa do Polska. Odběratelé v Polsku totiž raději čerpají uskladněné zásoby plynu z Německa, než aby kupovali další ruský plyn za vysoké ceny na trhu.

Polsko po začátku ruské invaze uvedlo, že je připravené se letos, kdy končí dlouhodobý kontrakt na dodávky plynu z Ruska, od ruského plynu úplně odstřihnout.

Maďarsko nadále počítá s dovozem ruského zemního plynu a s tím, že jadernou elektrárnu Paks dostaví ruská společnost Rosatom. Kontrakt s ruským dodavatelem má hodnotu 12,5 miliardy eur (přes 321 miliard korun). Postoj Maďarska k energetice v kontextu ruské invaze na Ukrajinu ve středu oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Slovensko zvažuje odebírat palivo pro své jaderné elektrárny nejen z Ruska. Podle ministra hospodářství Richarda Sulíka na tom země pracuje už delší dobu.