Firmy lidí žijících v Rusku nebo v Bělorusku, které působí v EU, by neměly mít podle Česka vůbec přístup k veřejným penězům. Státy unie by je měly automaticky vylučovat z tendrů a nedávat jim dotace. O podporu by měly přijít i osoby s problematickými vazbami, které nejsou rezidenty Ruska či Běloruska. V dopise pro eurokomisaře pro vnitřní trh, který byl odeslán v pátek, to píše česká vláda v čele s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem.

Česko zároveň žádá objasnění již platných sankcí. „Do dotačních programů se hlásí různé soukromé objekty, ale je otázka, jakým způsobem postupovat, když je spolumajitelem nebo majitelem firmy člověk, který je na sankčním seznamu. Je důležité k tomu mít patřičnou metodologii, pokud se sankce týkají již uzavřených, nebo jen nových smluv,“ říká pro HN Bartoš.

Podle něj by měla komise odpovědět i na otázku, jak by měly země přistupovat k zmrazování majetku. „Některé země jsou velmi razantní ve věci blokování majetku, když jsme viděli zabavení jachet ruských oligarchů, ale toto by mělo být sjednoceno,“ uvádí ministr.

Verdikt z Bruselu totiž bude mít vliv i na mnohé české projekty. Třeba ve firmě Strabag, evropském stavebním gigantu, má podíl i ruský oligarcha Oleg Děripaska. „Toho se to samozřejmě také týká. Strabag má v Česku celou řadu rozjetých zakázek, které jsou potřeba, například dostavba metra D. Proto řešíme s komisí, jak postupovat,“ vysvětluje Bartoš, podle kterého by se sankční seznam měl rozšířit i o další osoby. „Také jsem se dotazoval, zda má Evropská komise v plánu sankční seznam rozšiřovat. Dnes na něm totiž není řada osob, které naopak figurují na sankčním seznamu USA či Velké Británie,“ dodal ministr.

Tresty by se nemusely podle návrhů české vlády týkat těch uchazečů, kteří dodají čestné prohlášení, že nesouhlasí s vojenskou agresí na Ukrajině. Tato možnost by se však podle Bartoše neměla týkat osob na sankčním seznamu EU.

S obdobným návrhem již před časem přišel Senát, který vyzval vládu, ať přijme legislativu umožňující přijetí takových sankcí.

Rusové jsou po Ukrajincích druzí největší zahraniční vlastníci firem v České republice. Podle analýzy CRIF je v tuzemsku letos registrováno přes jedenáct tisíc subjektů s ruskou majetkovou účastí. Nejčastěji podnikají v nemovitostech, strojírenství a energetice.