Putin je posedlý strachem, že skončí jako Kaddáfí. Hodiny sleduje video, jak povstalci libyjského diktátora zabili

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se nedá domluvit, na rozdíl od minulosti. „Jediné, co ho zajímá, je to, co vnímá jako svou historickou misi,“ tvrdí světoznámý politolog Ivan Krastev. „Z tohoto důvodu není s Putinem možný žádný appeasement. Putin je mesianistický politik,“ řekl Krastev v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera. Tvrdí tedy, že se Putin nezastaví, dokud na Ukrajině nedosáhne svého.

Mysl ruského prezidenta podle Krasteva ovládá strach z toho, aby neskončil jako bývalý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí – toho před 11 lety povstalci zajali, lynčovali a následně zastřelili.

„Je známo, že Putin strávil hodiny sledováním videa z posledních minut života Kaddáfího,“ tvrdí Krastev, toto jeho tvrzení ale nelze nijak ověřit. „To něco vypovídá o jeho apokalyptické náladě. Je jasné, že se s Kaddáfím identifikuje,“ dodává.

Upozorňuje na to, že mezinárodní společenství pod vedením NATO původně v Libyi vojensky zasáhlo na základě rezoluce OSN, jejímž cílem byla ochrana civilistů před tamní občanskou válkou. Intervence ale nakonec přispěla k vítězství povstalců v jejich boji proti Kaddáfího dlouholeté diktátorské vládě.

„Putina to přesvědčilo, že ať Západ dělá cokoliv, jeho cílem je ve skutečnosti změna režimu,“ a to i v Rusku, říká Krastev.

rozhovor

Putinovo tažení může skončit až v Berlíně. Teď se musí vyzbrojit Německo, je to v českém zájmu, vyzývá historik

25. 2. 2022 ▪ 9 min. čtení

Putin se podle něj podobá nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi v tom, že vůbec nemyslí na to, co by mohlo přijít po něm – je absolutně fixován jen na prosazení vlastních cílů.

Výmluvný je především jeho loňský dlouhý článek o Ukrajině a jejích vztazích k Rusku – v něm vůbec nezmiňuje NATO nebo tradiční ruské stížnosti, že Západ chce údajně Ukrajinu využít k oslabení Ruska. Putin prostě tvrdí, že Ukrajinci jsou vlastně Rusové a Ukrajina by měla být součástí Ruska. Byť podle historiků to je nesmysl.

Jedním z pozitiv současné krize je pro Západ podle Krasteva úzká spolupráce Spojených států a zemí Evropské unie, tedy hlavních partnerů v NATO. „Ale co se stane v roce 2024?“ ptá se Krastev s odkazem na příští americké prezidentské volby. „Jak by současná krize vypadala, kdyby byl v Bílém domě Donald Trump?“

Trump, který jako prezident skončil v roce 2021, opakovaně zpochybnil smysl NATO a označoval evropské spojence za konkurenty, či rovnou nepřátele USA. Nevyloučil, že bude v prezidentských volbách v roce 2024 kandidovat znovu.

Ivan Krastev je jedním z nejznámějších světových politologů a myslitelů současnosti. Působí ve výzkumných institucích v Sofii, Vídni nebo Berlíně. Má pravidelnou rubriku v americkém deníku New York Times. Napsal několik uznávaných knih, například o migrační krizi nebo vzestupu populismu. Několikrát taky poskytl rozhovor HN.