Ještě 2. března, tedy více než týden po ruské invazi na Ukrajinu, která vystřelila ceny komodit nahoru, konejšil člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub veřejnost tvrzením, že růst ekonomiky bude sice pomalejší, ale kladný. A že inflace bude sice vyšší, ale že o moc nepřesáhne 11 procent (a i to až v dubnu či květnu). Uběhly pouhé tři týdny a všechno je jinak.
Již míra únorové inflace, zveřejněná 10. března, přesáhla 11 procent a nezdá se, že je se zdražováním konec. Také šéf ČNB Jiří Rusnok v nedávném rozhovoru vcelku otevřeně přiznal, že se inflace nad hranici 10 procent podívá nikoliv nevýrazně a že se ani koncem roku na „normální“ úrovně (jak původně ČNB slibovala) nevrátí. Ve světle únorových (tj. stále ještě vesměs předválečných) cenových dat ale ani neměl moc co jiného říkat: ceny průmyslových výrobců v té době poskočily o více než 21 procent, zemědělských producentů skoro o 23 procent a ceny stavebních prací bezmála o devět procent.
Všechny tři kategorie mají přitom nakročeno k dalšímu zrychlení růstu ve druhém a třetím pololetí: vyšší ceny energií, odchod spousty ukrajinských pracovníků, slabé osevní plochy na Ukrajině zvýší cenové tlaky ve všech těchto oblastech. Od koruny meziročně silnější o pět procent nemůžeme čekat zázraky v krocení výrazně dvouciferné inflace.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
