Se změnou klimatu se vypořádají jen lesy pestré a různorodé

České lesy budou za 20 let jiné než v současnosti, což většina veřejnosti už vnímá. Velká část lesní krajiny se za poslední roky výrazně změnila, na mnoha místech lesy prakticky zmizely a zůstaly po nich jenom holé plochy. To je pro lesníky významným varováním, aby obnovili takové lesy, jež nebudou tak zranitelné, jako byly velkoplošné smrkové monokultury. A které budou co nejvíc adaptované na probíhající klimatickou změnu.

To, jak budou lesy vypadat za 20 či více let, závisí na mnoha faktorech. Především to záleží na vlastnících a správcích lesů a na jejich snaze nebo vůli změnit druhovou skladbu lesů, obnovovat smíšené lesy a akceptovat pionýrské dřeviny, jejichž význam pro lesní krajinu jsme dlouhodobě nedoceňovali. Stav a strukturu lesů do značné míry může ovlivnit i stát. A to tím, jak bude podporovat obnovu kůrovcem a suchem zničených lesů. Ale i tím, do jaké míry bude podporovat adaptaci a přeměny starších lesních porostů.

Zemědělství a lesnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

Důležitým faktorem, který může výrazně ovlivnit, a v některých případech dokonce i zcela zmařit obnovu, jsou vysoké stavy zvěře. Nejedná se ale jenom o to, jestli vlastníci a správci lesů dokážou výsadby listnatých dřevin a jedlí uchránit před poškozením zvěří, ale především, jestli dokážou stavy spárkaté zvěře snížit na takovou úroveň, aby se poškození nově zakládaných lesů minimalizovalo. V opačném případě prostředky investované do obnovy budou promarněnou příležitostí.

Lesy v následujících letech budou nadále ovlivňovány projevy změny klimatu. Letošní suchá zima nevěští pro tento rok nic dobrého. Kůrovcová kalamita po loňském relativně vlhkém roce není u konce a můžeme očekávat, že bude měnit lesní krajinu i letos. Jsem přesvědčen, že jak vlastníci lesů, tak stát, ale i myslivci, si uvědomují potřebu změny struktury našich lesů. Proto věřím, že lesy, které se po kůrovcové kalamitě obnoví, budou pestré a různorodé. Právě takové mají vyšší pravděpodobnost, že se v budoucnu lépe vypořádají se změnou klimatu a potenciálními škůdci. Na mnoha místech to budou také lesy, jaké jsme doposud tolik neměli – nalétlé břízou nebo jinou pionýrskou dřevinou, které vytvoří prostředí pro ostatní cílové dřeviny. V mnoha případech to za 15 či 20 let nebude až tak úplně vidět, protože toto houští nebude nijak atraktivní. Stane se však základem budoucích stabilnějších lesů, což je z pohledu trvalosti důležitější.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Zemědělství a lesnictví.