Udržitelná móda si v Česku stále častěji nachází svou klientelu. Obvykle jde o mladší generaci do 35 let. Podle společnosti Glami vzrostl oproti loňsku počet objednávek z udržitelných materiálů o 180 procent. Trend akcelerují i známé módní značky, které udržitelnou módu čím dál častěji zařazují do svých kolekcí.
Oproti tomu malé firmy jdou ještě dál a udržitelný materiál třeba přímo vyvíjejí. Namísto do popelnice nebo kontejneru na textil tak putuje staré oblečení znovu k výrobci. Právě s takovým konceptem přišel Mikuláš Hurta, zakladatel ostravské módní značky Nilmore. Šaty, které se mu vrátí, ale nepřešívá, rovnou je rozkládá na jednotlivá vlákna a následně vyrobí nové kusy oděvu. Během procesu přitom nevzniká žádný odpad. „Uvádíme na trh pouze oblečení z našich inovativních cirkulárních materiálů. Tím dáváme zákazníkům možnost oblékat se udržitelně a ekologicky,“ popisuje Hurta, proč se rozhodl vstoupit do světa módy.
Mezi jeho zákazníky nepatří jen jednotlivci, zájem o oblečení pro své pracovníky mají často i firmy. „Těchto firemních zákazníků bylo v minulém roce 64 a upřímně jsme s tehdejší kapacitou výroby nestíhali,“ říká Hurta.
Textilní průmysl jako druhý největší znečišťovatel
Inspiraci mohla firma Nilmore čerpat i v letech dávno minulých. Ještě naše babičky byly zvyklé oblečení často přešívat, zužovat i popouštět a cyklus se stále opakoval až do doby, než se látka na majiteli doslova rozpadla. Jenže časy se mění, a jak se ukazuje, přetékající šatní skříně si postupně vysloužily status druhého největšího znečišťovatele planety.
Že je na výrobu jednoho trička potřeba 2700 litrů vody, je už docela známá věc. Podle stejné studie Evropského parlamentu ale planetě škodí také obyčejné praní prádla. Během něj se ze syntetických materiálů dostávají do vody mikročástice a mikroplasty – ročně jich takto v oceánu skončí půl milionu tun.
Nemáme, zkuste za pár měsíců. Sehnat tepelné čerpadlo, zateplení nebo solární panely je téměř nemožné
I proto se zákazníci čím dál častěji poohlíží po materiálech, které nejen svou výrobou, ale obecně i životním cyklem zatěžují planetu méně. Podle dat společnosti Glami se při on-line nákupech o udržitelnost materiálu zajímá osm z deseti zákazníků. Přednost pak dávají především biobavlně, lnu, konopí, lyocellu, ale také recyklovanému polyesteru. Za udržitelné materiály se nicméně považují i ty, jejichž způsob výroby a následné využití představují menší zátěž pro životní prostředí.
Materiál řeší ženy, muži zase zemi původu
„Míra zájmu o materiál, ze kterého je oblečení vyrobeno, roste úměrně s věkem nakupujících. Nejvíce však materiál zajímá zákazníky nad 50 let. O zemi původu se zajímá více mužů než žen a je důležitější pro starší respondenty než pro mladší,“ přibližuje Ján Kešelák z Glami.
Nejen materiál, ale především i způsob výroby a míra zatížení planety jsou obecně důležitější spíš pro mladší generace. Alespoň to dokládají data společnosti Zoot, přibližuje CEO Milan Polák. „Udržitelná móda nejvíce táhne mladé lidi zhruba do věku 35 let z větších měst. Je podle mě skvělé, že mladší generace čím dál více nad chováním se k naší planetě přemýšlí,“ dodává.
Jenže udržitelná móda také něco stojí – například podle dat společnosti Zoot je to zhruba o pětinu více, než kolik zákazník zaplatí za běžnou konfekci. Podle Jána Kešeláka z Glami jsou pak za udržitelnou módu ochotni připlatit tři ze čtyř zákazníků. „Dokládá to i průměrná hodnota objednávky s udržitelnými produkty, která je o 38 procent vyšší než ta běžná. Každý druhý zákazník je také ochoten si připlatit za obaly, které jsou šetrné k životnímu prostředí.“
Udržitelnost ale není doménou pouze dražších řetězců a značek, na zelenou vlnu už naskočily taky cenově výrazně dostupnější řetězce, jako je například značka F&F společnosti Tesco. „Aktuálně je přes 50 procent oblečení vyrobeno z materiálů získaných udržitelným způsobem. Cenově se toto oblečení v rámci naší kolekce nijak neodlišuje, je tedy dostupné široké veřejnosti,“ říká mluvčí obchodního řetězce Tesco Jakub Žižka.
Podle společnosti Shoptet Češi, kteří s myšlenkou módy šetrné k planetě souzní, ale současně nenakupují takových módních kousků moc – maximálně pět do roka. „Do rozhodování o koupi vstupuje ekonomický faktor, přece jen veškerá produkce stojí na tom, že není masová, je lokální a šetrná k životnímu prostředí. Zároveň je výrazně kvalitnější, nepodléhá tolik sezonám, je nadčasovější,“ naráží ředitel firmy Shoptet Samuel Huba na to, že žít podle filozofie udržitelné módy taky znamená umět kombinovat jednotlivé kusy oblečení.
Že je ale cena často rozhodujícím faktorem, uznává i Mikuláš Hurta ze společnosti Nilmore. I proto si teď ostravská firma s cirkulárním oblečením vytyčila další cíl – zlevnit a zpřístupnit kolekci i méně movitým, zato ekologicky smýšlejícím zákazníkům.
