Rodinný domek na kraji Ostravy si mladý pár pořídil ještě v době, kdy plánoval dítě. Přestože šlo jen o několik let starou stavbu, měla na první pohled nedostatky, které Snášelovým, do té doby navyklým na život v panelovém domě, překážely. Tím nejzásadnějším bylo topení, mladí manželé se proto před pár měsíci rozhodli pro zásadní investici – tepelné čerpadlo.
„Jeho pořízením jsme snížili nutnost dotápění dřevem v kamnech s teplotním výměníkem. Po prvotní instalaci a úpravě nastavení jednotlivých teplot se jedná prakticky o bezúdržbové teplo v domě,“ pochvaluje si Marcela Snášelová. Benefitem pro ni je i možnost ovládat teplo v domě pomocí aplikace v mobilním telefonu.
Hra s dotykovou obrazovkou a fakt, že nemusí několikrát za den přikládat polena do kamen, ale nebyly nejdůležitější motivací mladé rodiny. Zásadní pro pořízení tepelného čerpadla, které rodinu stálo zhruba 300 tisíc korun, byla úspora. Díky programu Nová zelená úsporám se do rodinného rozpočtu už během několika týdnů od instalace vrátilo 70 tisíc korun, bez komplikací se to ale neobešlo. „Byli jsme vybráni dotačním úřadem k prokázání oprávnění čerpání dotací, zda nedošlo k podvodu,“ popisuje Snášelová nepříjemnosti, které postihnou zhruba každého dvacátého žadatele o dotace.
Dotace jako motor zájmu
Právě štědrý příspěvek státu je jednou z motivací lidí, proč v současnosti vyměnit starý kotel za moderní, ekologický a především výrazně levnější způsob vytápění nemovitosti – tedy za tepelné čerpadlo. Jenže dotace z programů Nová zelená úsporám nebo Kotlíkové dotace zatím mohou čerpat jen ti, kteří se zbaví kotle na pevná paliva – stát jim přispěje 130 tisíc korun, v případě nízkopříjmových rodin až 180 tisíc.
Podle dat Mezinárodní energetické agentury bylo v Evropské unii během roku 2020 instalováno celkem 1,8 milionu tepelných čerpadel. Přestože původně Evropská unie plánovala v rámci balíčku Fit for 55 přecházet na obnovitelné zdroje vytápění pozvolna, a až do roku 2027 mínila podporovat plyn jako čistou energii, válka na Ukrajině donutila politiky plány kolem programu Green Deal zrychlit. Ani Česko nezůstává v tomto ohledu pozadu, do konce dubna podle vyjádření ministerstva životního prostředí skončí podpora plynových a kondenzačních kotlů. Šéfka resortu Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) plánuje navýšit i procentuální výši dotace a nevyloučila ani možnost příspěvku pro ty, kteří přejdou z vytápění plynem k tepelnému čerpadlu.
Prázdné sklady po celé Evropě
Jenže rostoucí zájem, navíc poháněný dotačními programy, teď přestávají zvládat firmy. „Zrušením dotační podpory na plynové kotle a naopak navyšováním dotačních prostředků na tepelné čerpadlo situaci příliš neřeší. Výsledkem je, že lidé reagují masivní poptávkou po obnovitelných zdrojích, přičemž dodavatelský trh na takový nárůst není připraven. Přechod z plynu na obnovitelné zdroje je nutné řešit koncepčně,“ kritizuje kroky ministerstva životního prostředí Luděk Lošťák, majitel firmy Zero living, která se zabývá instalací čerpadel i fotovoltaiky.
Dodavatelé tak nejsou schopni zájemcům slíbit dřívější termíny než za dva až tři měsíce od podpisu smlouvy – a to ještě v případě, že jde o tepelné čerpadlo s vyšším výkonem. Menší čerpadla, která se nejčastěji instalují do novostaveb a domů po rekonstrukci, už na trhu nejsou, čekací doba se prodlužuje na půl roku, a to ještě s otazníkem, popisuje Lošťák. „V současnosti jsme na 300 až 500 procentech poptávky ve srovnání s dobou před energetickou krizí. A to je problém, protože klientům sice lze připravit podmínky a nabídky, ale na trhu není dostatek materiálu a odborných pracovníků pro realizaci.“
Lošťák naráží i na odliv ukrajinských pracovníků. S podobným problémem se teď setkávají firmy napříč oborem. Ruská invaze na Ukrajinu na ně ale má ještě další dopad: „Ukrajina a Rusko mají velký podíl na dovozu oceli do Evropy, což spolu se zvyšujícími se cenami elektrické energie bude mít dopad na ceny panelů,“ vysvětluje Daniel Frejvald, produktový manažer společnosti Wienerberger. Podle firem, které Hospodářské noviny oslovily, se sama cena komponentů, které dělníci potřebují pro upevnění panelů na střechy, zvedla o 20 procent.
Nejen ti, kteří chtějí investovat přímo do obnovitelných zdrojů, teď mají problém. Díky štědrým evropským dotacím se výrazně zvedl zájem také o zateplování domů. „V segmentu tepelných izolací evidujeme nárůst poptávky zhruba o 50 procent,“ říká Vojtěch Ušela, výkonný ředitel společnosti Fibran CZ. Jenže přerušené kontakty s dodavateli i nedostatek surovin a pracovníků prodlužují dodací termíny, a taky zvyšují konečné částky na fakturách, které domácnosti nakonec zaplatí. „Máme už například od výrobců vstupních surovin avizované další zdražení, které budeme muset následně zohlednit v růstu cen tepelných izolací,“ dodává Ušela.
