Veřejné cloudové služby dobývají svět. Pandemická zkušenost do jejich sítí přivedla i mnohé do té doby váhající organizace. V období, kdy osobní interakce omezovala preventivní opatření, v podstatě neexistovala dostupnější technologie. Doslova přes noc dokázaly organizace vytvořit pro své zaměstnance nová digitální pracovní prostředí, v nichž se mohli okamžitě začít vzdáleně realizovat.

Analytici společnosti IDC předpovídají, že také v zemích střední a východní Evropy bude poptávka po veřejných cloudových službách růst. Jejich zvyšující se spotřeba se mimo jiné odrazí v expanzi nových datových center, z nichž budou poskytovatelé obsluhovat region. Situaci samozřejmě může zkomplikovat probíhající válečný konflikt na Ukrajině, jenž primárně postihne právě východní Evropu.

Cloudový příklon

Rostoucí odběr cloudových služeb v regionu EMEA ilustruje také dlouhodobá predikce nasazovaných infrastrukturních platforem dle provozního modelu. Ještě v roce 2016 byly zhruba dvě třetiny nově pořizovaných serverů nasazovány do necloudových implementací. Do roku 2024 jejich zastoupení poklesne pod 50 procent. Zbývající část si podělí cloudové a sdílené implementace výpočetní infrastruktury.

Příklon ke cloud computingu bývá dost možná zveličován marketingem jeho poskytovatelů. Ještě v polovině roku 2020 indikovala výhradní využití cloudových služeb jen dvě procenta evropských organizací. Stejnou exkluzivitu ve vztahu k modelu on‑premises vyjádřilo 14 procent dotazovaných subjektů. Zbývající organizace operovaly ve smíšeném módu, v němž více či méně preferovaly určitý model. Data společnosti IDC navíc naznačují, že mezi evropskými podniky nepanují zásadní rozdíly ani v závislosti na úrovni jejich digitální vyspělosti.

Pro ilustraci dodejme, že už před dvěma lety osm desetin evropských organizací provozovalo své aplikace ve veřejném nebo privátním cloudovém prostředí. Stejný zdroj ale uvádí, že jen jedna z pěti společností starého kontinentu považuje implementaci cloudových služeb za úspěšnou. Mezi nejčastější důvody neúspěchu řadí bezpečnostní a výkonnostní aspekty, problémy s důvěrou vůči poskytovateli, absenci potřebných kompetencí a narušené vnímání vlastní datové suverenity.

Hypotetický souboj cloud computingu a tradičního IT, či lépe modelu on‑premises má jasného vítěze. I v Evropě převládlo modernější pojetí k zajištění výpočetních zdrojů. Mezi výhradním využitím čistě veřejných cloudových služeb a provozem vlastní infrastruktury v modelu on‑premises existuje široké spektrum hybridních a kombinovaných přístupů. Patří mezi ně hybridní cloud computing a privátní cloud computing. Model on‑premises navíc nad čistým využitím veřejných cloudových služeb vítězí.

Ještě před dvěma lety byla v Evropě zhruba čtvrtina aplikací provozována on‑premises, tedy na vlastní infrastruktuře organizace, ve vlastní serverovně, datovém centru nebo v pronajaté části datového centra. V případě veřejných cloudových služeb šlo zhruba o 15 procent. Podle dat společnosti IDC necelá třetina úloh a aplikací fungovala v hybridním modelu, jenž kombinuje modely on‑premises a veřejný cloud. Přibližně třetinu evropské podniky poskytovaly z prostředí privátních cloudů.

Příležitost edge computingu

Specifické téma, které víří ve vědomí provozovatelů a uživatelů datových center, představuje edge computing. Tento specifický technologický model překlenuje nedostatky a odstraňuje nevýhody, jež přinesla centralizace cloud computingu. Ne všechna data musí doputovat do ústředních služeb a datových center, v mnoha situacích je efektivnější, tedy rychlejší a levnější, provést úvodní zpracování co nejblíže ke zdroji.

Mezi lety 2019 a 2020 se využití edge datových center ve světě zdvojnásobilo. Analytici společnosti IDC navíc poukazují na jejich rostoucí potřebu. Vznikají celé sítě edge datových center, které jsou poměrně náročné na správu a údržbu. Zviditelňují rovněž nedostatky strategií v oblasti kybernetické bezpečnosti a dodržování shody s předpisy, které obvykle nepočítají s geograficky rozsáhlými a současně propojenými sítěmi menších datových center.

Příležitost edge computingu využívají především telekomunikační operátoři, kteří v této disciplíně zužitkovávají své zkušenosti s obsluhou geograficky vzdálených míst. Současně do ní mohou zapojit stávající sítě a nově i mobilní sítě páté generace, jež rozvoj edge computingu do značné míry akcelerují.

Perspektivy podnikových datových center

Jak si dnes vedou podniková datová centra, která by s trochou nadsázky mohla být symbolem přežité a opouštěné tradice? „Počet podnikových datových center se díky vzestupu cloud computingu obecně snižuje. Pro podniky je výhodnější průběžně platit za konzumaci infrastruktury než za udržování a rozšiřování vlastních datových center nebo stavění nových,“ říká Kamil Gregor, senior analytik společnosti IDC, a dodává: „Musíme mít na paměti, že kromě finančních nákladů patří k omezeným zdrojům i dovednosti a zkušenosti nezbytné pro provozování vlastního datového centra.“

Problematická dostupnost zdrojů zjevně přispívá k upouštění od tradičních forem zajištění provozu informačních technologií v podnicích. Co se děje s kdysi běžnými a masově rozšířenými podnikovými datovými centry? „Některé podniky vlastní datová centra aktivně zavírají a prodávají nebo pronajímají budovy poskytovatelům cloud computingu, jiné je nechávají dožít a už nerozšiřují jejich kapacitu,“ vysvětluje Kamil Gregor ze společnosti IDC. Zároveň podle něho platí, že ústup od podnikových datových center není rovnoměrný a velmi se liší v závislosti na velikosti firmy či odvětví. Rozdíly jsou i mezi různými evropskými zeměmi.

ICT revue

Stáhněte si přílohu v PDF

Stále existují obory, v nichž podniky vlastní datová centra z různých důvodů preferují. „Jde o organizace, které vnímají provoz vlastního datového centra jako konkurenční výhodu či nezbytnost. Informační technologie provozují jako fundament své existence. Jsou to například vyhledávací portály, nadnárodní spediční firmy nebo telekomunikační operátoři,“ objasňuje přístup k vlastním datovým centrům Vojtěch Vojík, obchodní ředitel divize DataSpring ve společnosti Autocont. Jde také o firmy, jež mají svou IT historii a provozují rozsáhlé firemní prostředí, které je mnohdy hodně heterogenní a jehož migrace do prostředí jiného provozovatele není triviální záležitost. Typicky to podle Vojíka mohou být banky nebo instituce státní správy.

Hybridní a kombinované modely provozu podnikové informatiky se budou rozvíjet a ze scény nezmizí ani podniková datová centra. „Budoucnost datových center se odehraje na softwarové úrovni. Půjde zejména o možnost propojit vlastní datové centrum s datovým centrem pronajatým nebo datovým centrem globálních poskytovatelů,“ myslí si Vojtěch Vojík ze společnosti Autocont.

Datové centrum budoucnosti také možná bude modulární a prefabrikované. „Bude v racku nebo v kontejneru, případně v jejich sestavách. Nebude vyžadovat významné stavební úpravy, bude stát třeba pod okny, případně bude moci cestovat za svým pánem,“ připojuje svou vizi Miloš Macúch, viceprezident pro strategii a rozvoj obchodu ve společnosti Altron.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN ICT revue.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist