Stát začal kontrolovat ceny potravin v obchodech. Úředníky zajímá máslo, pečivo i vepřové

Drahé plodiny či energie táhnou nahoru i ceny potravin v obchodech a úředníci prověřují, zda prodejci a další členové dodavatelského řetězce této situace nezneužívají. Kontrola marží u některých potravin, o níž poprvé hovořil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v rozhovoru pro HN, začala už minulý týden. Svaz obchodu a cestovního ruchu ani jeho členové ale o kontrolách žádné informace nemají.

Ministerstvo zemědělství spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže začalo sledovat prodejní ceny u pečiva, másla, drůbežího a vepřového masa. Tyto potraviny kontroloři vybrali na základě podnětů od veřejnosti, zemědělců nebo potravinářů. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, jejich přesný mechanismus Nekula komentovat nechtěl. 

Nekula chce vedle antimonopolního úřadu do kontrol přizvat také kolegy z resortu financí. Jejich společným cílem bude zjistit, zda obchodníci, potravináři či zemědělci uměle nezvyšují své marže. Jaké kroky by v případě prokázání nezvykle vysoké přirážky následovaly, ministr nekomentoval. 

Zastropování marží vnímá premiér Petr Fiala (ODS) jako poslední možnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom tímto krokem vyhrožoval u pohonných hmot. Pokud by se prokázaly nepřiměřené marže, vláda by o dalším postupu jednala, napsal HN mluvčí vlády Václav Smolka.

Nekula neupřesnil, co považuje za nepřiměřenou marži. Upozornil však na případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, a na standardní šunce dokonce 255 procent. „To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ řekl.

Nekulovo vyjádření o obchodní přirážce označil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza za nikým neověřené a zavádějící. „Vidím za tím motivaci sbírat politické body, a nikoli řešit současnou situaci,“ sdělil Prouza, který se proti poukazování na obchodní řetězce v souvislosti se zdražováním potravin ohradil již minulý týden. 

Kontroly v oblasti nárůstu cen potravin má usnadnit novela zákona o významné tržní síle. Ta měla v Česku platit již od loňského května, dosud ale nebyla schválena. Novela předpokládá mimo jiné i snížení hranice pro posuzování firem s významnou tržní silou z nynějšího obratu pěti miliard korun ročně na 51 milionů korun.

„Novelizace rozšíří působnost ÚOHS na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v potravinářském sektoru. Dnes můžeme kontrolovat v této oblasti přibližně 12 obchodních řetězců, po novele by měl zákon dopadat až na přibližně 800 subjektů z celého sektoru,“ řekl předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna. O nekalých a jiných praktikách se podle něj pouze hovoří, neexistují ale žádná data, která by je dokládala. Nový zákon má tyto praktiky odhalit.

„I velká potravinářská firma dokáže neúměrně zatlačit na zemědělce, stejně tak to dokáže velký obchodní řetězec vůči malé nebo střední potravinářské firmě,“ dodal Nekula, který plánuje o cenách potravin a maržích ve čtvrtek jednat se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků.

Zástupci zemědělců si na spolupráci s obchodními řetězci dlouhodobě stěžují. „Samozřejmě je zájmem každého obchodníka co nejlevněji nakoupit a co nejdráže prodat. V našich podmínkách je ale situace nastavena až do absurdních hodnot, kdy prvovýrobci jsou nuceni prodávat za ceny neodpovídající výrobním nákladům a omezená je i možnost tvorby přiměřeného zisku pro výrobce potravin,“ míní mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.