Digitalizace je jako čtvrtá průmyslová revoluce. Neznamená to ale naskenovat papír, poslat a vytisknout

V minulosti už třikrát přišlo období inovací a lidé na něj museli zareagovat. Jenže ve státní správě se nikomu moc nechce propouštět úředníky, kteří nemají chuť učit se něco nového,“ tvrdí šéf úspěšného IT holdingu Y Soft Václav Muchna. Pokud se digitalizace českých úřadů podaří, bylo by podle něj možné poslat část jejich pracovníků pomáhat lidem, kteří zatím s internetem neumí pracovat. Potřebné digitální znalosti by se tak rozšířily mezi větší část populace. Muchna to řekl minulý týden v Ústavu telekomunikací VUT v Brně v rámci debaty k projektu Digitální budoucnost, na kterém spolupracují HN a Vodafone Business. Moderátorem celé akce byl šéfredaktor HN Jaroslav Mašek.

Také ředitel mezinárodní IT firmy Solitea Martin Cígler vidí zádrhel v procesu digitalizace Česka ve státní správě a jejím vedení. „Podnikatele zajímá, co jim modernizace přinese, zato státní správa většinou ani neví, v čem je to dobré. Nedávno jsem byl na hackatonu v Brně, kde se řešila digitalizace zápisů ze zasedání rady města Brna. A v porotě byl radní, který nechápal, na co jim to bude,“ řekl v diskusi Cígler.

Podle Muchny přinese digitalizace větší komfort pro uživatele, sníží náklady a zvýší transparentnost. Jako příklad uvedl soudní rozsudky v online podobě, ve které by soudci mohli jednoduše porovnat, jak rozhodovali jejich kolegové v podobných kauzách. „Digitalizace ale neznamená, že naskenuju formulář, pošlu přes datovou schránku a úřednice ho vytiskne. Efektivní digitalizaci lze provést pouze tím, že změníme zavedené postupy, což znamená, že vyplním online formulář, který se úřednici rovnou propíše do systému,“ vysvětlil Muchna.

Nové možnosti 5G

Aby digitální technologie mohly fungovat tak, jak si oba byznysmeni představují, bude potřeba výrazně rozšířit propojení pomocí 5G sítí. „Je to všudypřítomná možnost připojení a je úplně jedno, zda bude přenos dat přes telefon nebo náramek. 5G totiž nabízí několik různých technologií a zařízení si vybere, která je pro něj nejvýhodnější,“ popsal Pavel Mašek z Ústavu telekomunikací. A rovnou přidal i příklad, jak to funguje: „Nedávno jsme řešili s jedním distributorem energií, jak by 5G mohla pomoci s odečtem elektroměrů. Už nebude nutné odečet dělat osobně, protože budete mít aplikaci, která umožní komunikaci mezi vaším mobilem a elektroměrem.“ Podle Muchny bude využití 5G sítí zásadní inovace třeba pro logistiku. „Například máte náklad v jednom z dvaceti vagonů. Díky 5G zjistíte, kde se ten váš vagon právě nachází.“

Možnosti 5G technologií si mohou firmy i lidé vyzkoušet už teď v laboratoři Vodafone UniLab, která je jediná svého druhu v Česku. Vědecké pracoviště sídlí právě v brněnském Ústavu telekomunikací, které debatu hostilo a je volně přístupné pro veřejnost. Úvodní konzultace jsou zdarma, testování produktů je pak za poplatek. „Zástupci firem nás oslovují s nápady v různé fázi rozpracování. Například mají určitý typ senzoru a chtějí zjistit, jak dlouho vydrží v konkrétním prostředí. Přibývá firem, které mají zájem o optická vlákna. Slouží nejen k přenosu dat, ale fungují i jako senzory, protože jsou citlivé na vibrace. To se může hodit firmám, které zajišťují ochranu objektů nebo logistiku,“ popisuje možnosti laboratoře Jiří Hošek z Ústavu telekomunikací VUT.

Podle obchodního a marketingového ředitele Vodafone Business Michala Müllera využívají UniLab jak začínající start-upy k urychlení vývoje svých produktů, tak korporátní zákazníci. „Laboratoř totiž nabízí jedinečnou příležitost otestování funkčnosti hardwaru v nasimulovaných nepříznivých podmínkách. Obecně se jedná o projekty zaměřené na tzv. smart metering neboli chytré měření a vývoj senzorů internetu věcí pro jakékoliv možné využití v praxi,“ popsal Müller.

Všichni hosté brněnské debaty se shodli na tom, že digitalizace a inovace, které s ní souvisí, se stanou každodenní součástí našich životů. Podle Pavla Maška se ale bude nejspíš ještě zvyšovat rozdíl mezi podnikatelskou sférou a státní správou. „Neříkám, že se situace ve státní správě nezlepší, ale asi těžko dožene firemní sektor.“ Rozvoj digitálních technologií ale podle hostů ovlivní současná vysoká inflace, kterou ještě zrychlila ruská agrese na Ukrajině. Václav Muchna očekává, že růst cen způsobí zásadní snížení spotřeby. Martin Cígler má ale optimističtější pohled na věc. „Lidé mají teď obrovskou spoustu peněz a bezhlavě utrácejí. Jenže všechno bude dražší a dražší a pak se to zastaví a nastane stagnace, která nás snad probere.“

Další debatu v rámci projektu Digitální budoucnost, která se bude konat 12. května v Ústí nad Labem, bude hostit Fakulta strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně.