Evropská komise navrhla embargo na dovoz ruské ropy do Evropy. Během příštích šesti měsíců mají členské státy postupně přestat odebírat surovou ropu z Ruska a do konce letošního roku pak všechny ropné produkty. Oznámila to ve středu ve Štrasburku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. 

Česko je připraveno podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud bude mít odklad do té doby, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda se snaží dosáhnout odkladu na dva, případně tři roky. Pak bude připravena podpořit šestý evropský sankční balíček. „Aby se Evropa zbavila energetické závislosti na Rusku, potřebujeme k tomu solidaritu evropských zemí,“ uvedl ministerský předseda.

Ropné embargo je součástí dalších sankcí na ruský režim kvůli jeho útoku na Ukrajinu. V rámci už šestého balíčku postihů na Putinův režim je také vyřazení dalších tří ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT. Je mezi nimi i největší ruská banka Sberbank.

Rozšiřuje se i seznam osob, které nově nebudou moci na území EU a bude jim zabaven majetek na evropské půdě. Mezi nově nežádoucími osobami jsou pachatelé vražd civilistů v ukrajinské Buči a také páteř ruské propagandy, hlava ruské pravoslavné církve, patriarcha Kirill. Sankce dopadnou také na tři ruské televize, které tak nově nebudou smět vysílat v Evropě. 

Návrh sankcí ve středu projednají velvyslanci členských zemí EU v Bruselu. Souhlasit budou muset všechny země, protože u sankcí se vyžaduje jednomyslnost. Maďarsko a Slovensko v minulých dnech oznámily, že budou žádat výjimku z embarga na ropu, aby ji mohly i příští rok nadále dovážet. Von der Leyenová ve svém prohlášení výjimku nezmínila, diplomaté v Bruselu ale počítají s tím, že projde. Také s ní ale musí souhlasit všechny ostatní země.

Ropa a ropné produkty jsou zdaleka největšími exportními položkami Ruska. Spolu s platbami za plyn tvoří třetinu ruského hrubého domácího produktu. Evropské země posílají denně do Ruska za ropu a plyn stovky milionů eur, od počátku války před dvěma měsíci to spolu s platbami za uhlí přesáhlo 47 miliard eur. Právě ve snaze oslabit Putinovi schopnost pokračovat ve vedení války přistupuje EU k embargu na ropu.

Rozlučka s ruským „tekutým zlatem“ představuje první sankční krok, který zásadněji pocítí nejen Rusko, ale i evropské státy. Německý ministr hospodářství Robert Habeck už varoval, že je potřeba očekávat další zdražování paliv a jiných výrobků z ropy v Evropě.

Dobrovolný odchod EU od ruské ropy byl proto dlouho tabu. Situaci odblokovala hlavně změna postoje berlínské vlády. „Německo se pro embargo rozhodlo ve chvíli, kdy výrazně snížilo svou závislost na ruské ropě: z 35 procent před invazí se různými opatřeními stal dvanáctiprocentní podíl na celkové spotřebě ropy v zemi,“ upozornila analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá.

EU dováží v průměru 37 procent své spotřeby ropy z Ruska. Řada států bývalého východního bloku je ale na ruské surovině závislá téměř absolutně – nemají rafinerie, které by uměly upravit jinou ropu, nebo nejsou připojeny k alternativním ropovodům. Patří mezi ně Maďarsko nebo Slovensko. Ty proto žádají výjimku. 

„Nejsme schopní se tak rychle přizpůsobit zpracování lehčí ropy, ve Slovnaftu se zpracovává jen těžší ruská. Je pro nás proto extrémně důležité zachovat dodávky z Ruska. Na výjimce budeme určitě trvat,“ potvrdil na začátku týdne HN a Aktuálně.cz slovenský ministr hospodářství Richard Sulík.

Česko dováží z Ruska 35 % své spotřeby. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že EU musí stopku ruské ropě doplnit společným nákupem odjinud. Zároveň zmínil potřebu systému rozdělování ropy pro případ nedostatku na evropském trhu. To všechno by mělo být součástí návrhu embarga připraveného Evropskou komisí. 

„Pokud bude platit princip, že i o tu bolest se budeme dělit spravedlivým způsobem, tak bychom sankce na ropu podpořili,“ potvrdil Síkela už na začátku týdne v Bruselu.