Brzy to bude 11 let, co se na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu představil kompaktní elektromobil BMW i3. Auto pro čtyři s protisměrně otevíranými dveřmi pro zadní cestující významně předběhlo svou dobu. Nebylo to jen tím, že bylo jasnou proklamací mnichovské automobilky, že se nebojí investovat do elektromobility, která byla tehdy v zárodku, ale i inovativním přístupem k interiéru.

BMW i3 bylo jedno z prvních aut, která používala v hojné míře recyklované materiály. A co víc, posádce je hrdě přiznalo. Výplně dveří byly totiž vyrobené z plastu smíchaného s konopným vláknem. To vytvářelo v kabině zajímavou strukturu, a navíc pomohlo snížit hmotnost dveřních panelů o desetinu. Na palubní desce se zase objevilo dřevo, které mělo ekologickou certifikaci. Pokud si budoucí majitelé zvolili kůži na sedadla, byla obarvená pomocí výtažku z listů olivovníků. BMW i3 tak zafungovalo jako zásadní ukázka toho, co vše se dá v interiéru vozu využít.

Cesta automobilek k recyklovaným mate­riálům se ale v té době zdála ještě dlouhá. Například domácí Škoda představila interiér z ekologických prvků až v roce 2020. Ne náhodou šlo také o elektromobil, konkrétně její první SUV do zásuvky Enyaq. Pokud si budoucí majitel objedná výbavu Lodge, dostane interiér, jehož sedadla jsou potažena ze 40 procent přírodní vlnou a ze 60 pak recyklovanými PET lahvemi.

Pro automobilku znamenají recyklované materiály náklady navíc, rozdíl oproti běžným se ale pořád snižuje. „Ještě před několika lety byl rozdíl hodně vysoký. Bavíme se třeba i o jednom euru na metr čtvereční. Dnes se ale snižuje a pohybuje se spíš v řádech centů. Samozřejmě záleží na konkrétním dodavateli dané látky, kterých máme ve Škodě Auto několik. Textilní materiály nevozíme z opačné poloviny zeměkoule, jde vždy o evropské dodavatele a máme i jednoho českého,“ vysvětluje Kateřina Vránová, koordinátorka oddělení Color & Trim Škoda Design.

Přesto takové materiály nejsou nutně součástí vyšších výbav mladoboleslavských automobilů. Naopak, s textilem se počítá spíš v těch nižších, ve vyšších verzích lidé očekávají kůži nebo mikrovlákna.

Na látku pro jeden Hyundai Ioniq 5 je použito 32 PET lahví. Kromě nich se ve voze využije také drť z cukrové třtiny a kukuřice.

Z lahví granule, z granulí příze

Změna PET lahve na látku je na první dobrou těžko představitelná, nejde ale o zas až tak složitý proces. Lahve se rozdrtí a následně roztaví. Pak se zase chladí tak, aby byl výsledkem granulát. Z něj už lze vyrobit přízi, kterou lze použít v tkalcovském stavu a vyrobit z ní potahovou látku. Ta se potom ještě před odesláním do automobilky pere a suší.

Výhodou této látky je, že má obdobné vlastnosti jako běžný polyester. „Materiál se chová naprosto stejně. Ani odborníci díky tomu nemusí poznat, zda se jedná o běžný nebo recyklovaný polyester. To je velká výhoda pro nás designéry, protože máme i stejné možnosti, jak s látkou nakládat, a nemusíme se jí tolik přizpůsobovat,“ vysvětluje Vránová.

Právě PET lahve a z nich vyrobená látka aktuálně patří mezi výrobci automobilů k nejoblíbenějším recyklovaným materiálům, tedy co se týče interiéru. Objevuje se i na palubě elektromobilu Hyundai Ioniq 5. „Chtěli jsme ukázat lidem, že věci, které se dají jen tak zahodit, je možné ve skutečnosti změnit na něco nového. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby PET lahve vůbec neexistovaly,“ říká designér ­Chanki Park, který v automobilce Hyundai také zastává pozici manažera v oddělení Color & Trim. Dodává, že pro látku do jednoho vozu je použito 32 PET lahví. Kromě nich se v jednom autě využije také 730 gramů drtě z cukrové třtiny a kukuřice, 294 gramů vlny a 200 gramů oleje z lněných semínek. Drobnou specialitou je pak i recyklovaný papír, který je odkazem na korejskou kulturu, a tak se dá předpokládat, že jeho využití je spíš symbolické než praktické.

Automobilka Hyundai se v rámci své osvěty o udržitelnosti zabývá třeba i čistěním oceánů. Její projekt Healthy Seas pomáhá s úklidem dna moří, kdy jeho účastníci vyloví nejrůznější odpad. V největší míře staré rybářské sítě, které jsou pro mořské živočichy a ekosystém obzvlášť nebezpečné. A právě tento odpad se další automobilka, Volvo, rozhodla využívat také jako recyklovaný materiál. Míchá ho právě spolu s PET lahvemi, přičemž výsledkem je potahová látka Nordico, kterou tento švédský výrobce automobilů vyvinul sám. Kromě toho jsou do látky přimíchávány ještě korkové špunty od producentů vína a také blíže nespecifikované biomateriály ze švédských a finských lesů.

Poprvé se látka Nordico objevila na palubě elektromobilu Volvo XC40 Recharge a postupně se bude rozšiřovat do všech modelů. Cílem je, aby se v roce 2030 nevyskytovala v interiérech vozů Volvo žádná kůže, ale právě jen látka z recyklovaných materiálů.

Úplet i korek mají otevřené póry, které zlepšují akustiku interiéru.

Kokos i rýže

Mladá Boleslav zatím není tak striktní a do budoucna si zatím nedala (alespoň veřejně) žádná ultimáta. Udržitelné materiály ale aktuálně považuje za trend, o kterém se stále častěji hovoří, a tak i zájemci o její vozy o nich stále více vědí. „Dá se říci, že recyklované látky teď nabídneme v každé nové škodovce, která přijde na trh. Počítáme s nimi dál v co nejvyšší míře,“ vysvětluje Kateřina Vránová.

Škoda Auto už například spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci na výzkumu a vývoji udržitelných materiálů. V plánu je co největší využití zbytkových materiálů a přírodních produktů, které pokud možno pochází z místních zdrojů.

Některé postupy si už firma dokonce patentovala – pomocí speciální metody automobilka barví plátky cukrové řepy výplň dveří, aby s nimi vytvořila v interiéru charakteristický design. Cukrovou řepu odebírá z obce Dobrovice, ležící nedaleko hlavního závodu v Mladé Boleslavi. Tak je možné se vyhnout dlouhým dodavatelským řetězcům a optimalizovat uhlíkovou stopu. Jindy to ale tak snadné není, což nemusí nutně znamenat problém. „Všichni naši dodavatelé textilií jsou z Evropy. Je pravda, že Škoda Auto sama ovlivnit nemůže, odkud jejich látky pochází. Nicméně i dodavatelé by byli sami proti sobě, kdyby používali materiály s vysokou uhlíkovou stopou. Trendem je naopak to, že je jejich původ vystopovatelný. Tím se dá zaručit, že je jejich uhlíková stopa co nejnižší,“ dodává Vránová.

Automobilka teď hledá, jaké další materiály by mohla ve svých autech v budoucnu využít. „Rádi bychom použili například konopná či bambusová vlákna nebo len. Všechny tyto materiály mají například tu výhodu, že rostou v mírných klimatických podmínkách, dorůstají poměrně rychle a mají menší spotřebu vody než bavlna. Takže celý systém růstu plodiny je výrazně ekologičtější než u běžných materiálů,“ dodává Vránová s tím, že takové materiály už ale mají svá úskalí a chovají se jinak než polyester.

„Jsme zatím limitováni procesem barvení. Takové vlákno totiž neabsorbuje každou barvu stejně dobře, problémy jsou třeba s červenou nebo jasně žlutou. Látka navíc nemá světelnou stálost, takže neprojde standardními testy kvality. Hrozí tak, že za pár let degraduje. Nám jako designérům by to tolik nevadilo, je to přirozený proces, ale z kvalitativního hlediska to není ideální,“ podotýká Vránová. Podle ní by to mohlo odradit zákazníky. A to přesto, že už jsou mezi nimi tací, kteří vědí, že i vysoce kvalitní len nemá barevnou stálost a časem přirozeně mění svou barvu.

Výrobci automobilů se zatím zaměřují hlavně na „měkké“ materiály, tedy zejména potahy sedadel nebo čalouněné výplně dveří. V budoucnu by se ale měly stále častěji objevovat i tvrdé recyklované materiály. Ty loni v létě na svém konceptu Strip designéra Paula Smithe ukázala britská automobilka Mini. Interiér vozu byl totiž vyroben zcela bez kůže i chromu, sedadla byla čalouněna úpletovou tkaninou. Podlahové koberce byly vyrobeny z recyklované pryže a Smith se na nich rozhodl zanechat i barevný vzor, který vznikl při procesu recyklace.

Krycí povlak palubní desky, horní část dveří a odkládací plocha byly zase vyrobeny z recyklovaného korku. Použitý typ korku neobsahoval žádná syntetická pojiva a kromě toho, že je recyklovaný, je také recyklovatelný. „Díky své pevnosti a příjemnosti na omak by korek mohl v budoucnu nahradit pěnové plasty. Vzhledem k recyklovatelnosti korku a jeho statusu obnovitelné suroviny, která při výrobě váže oxid uhličitý, zde existuje potenciál pro snížení emisí skleníkových plynů. Dalším pozitivním vedlejším účinkem úpletu a korku je, že oba tyto materiály mají otevřené póry, které zlepšují akustiku interiéru,“ vysvětlil při představení vozu jeho autor Paul Smith.

Automobily

Stáhněte si přílohu v PDF

Budoucnost? Recyklace recyklátů

Čím víc se budou recyklované materiály v automobilech objevovat, tím víc se bude řešit další ekologický problém: Je možné recyklovat materiály, které už byly jednou recyklované? A co se zbytkem vozu? Aktuálně platí, že z auta, které dosloužilo, lze využít podstatnou část surovin. V případě běžných vozů jsou to hlavně kovy. U elektromobilů se zase počítá s tím, že vysloužilé trakční baterie dostanou druhý život ještě jinde – třeba v domácnostech, kde mohou posloužit jako úložiště energie z fotovoltaických článků a podobně.

Jenže jak na tom jsou interiéry osobních vozů? „Zatím to ještě není zcela ideální. Recyklují se zejména viditelné části, například potahy. Pokud ale sedačku rozpářete, nadejte v ní i další materiály. Jde třeba o laminaci, pěnu nebo lepidlo, kterým je přilepená. A to už jsou složky, které aktuálně recyklované ani recyklovatelné nejsou. Nicméně pracujeme na tom, aby byly,“ dodává­ Vránová s tím, že by se to mělo podařit za několik málo let, rozhodně ještě v tomto desetiletí.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automobily.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist