Ukrajina přerušila tok ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Česko hlásí vyšší tranzit ze západu na východ

Rusko a Ukrajina spolu válčí přes dva měsíce. Na tok ruského plynu do Evropy ukrajinským potrubím to dosud žádný vliv nemělo. Až tuto středu se vůbec poprvé dodávky od ruské společnosti Gazprom zastavily. Ukrajinský přepravce GTSOU přerušil tranzit plynu přes měřicí stanici Sochranovka. Ta leží v Rusy okupované Luhanské oblasti. Přes Sochranovku proudí zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá přibližně třetině objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu.

Na Česko přetnutí tranzitu žádný vliv nemělo. „Touto cestou k nám proudí jen malá část dodávek. Více než 99 procent plynu k nám přitéká z Německa,“ uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodávky ze západu jdou do Česka přes plynovod Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře, a pak dále plynovodem OPAL. Tuzemské zásobníky se podle Síkely nadále plní, a to tempem přes 25 milionů kubíků za den. Je to přibližně dvojnásobek denní spotřeby v letních měsících, kdy je menší, protože odpadá vytápění domácností.

Menší tok plynu naopak pocítila Bratislava. Dodávky na Slovensko přes hraniční uzel Veľké Kapušany sice pokračují, nicméně podle údajů slovenského operátora TSO Eustream klesly i kvůli slabému zájmu odběratelů. Podle informací HN proto také Eustream situaci s dodávkami hodnotí tak, že „plyn teče, jak má“.

Český provozovatel plynárenského systému Net4Gas ve středu ráno zaznamenal nárůst tranzitu plynu přes Česko ze západu na východ. „To naznačuje, že některé objemy tranzitu plynu mohly být přesměrovány z ukrajinského koridoru na severní exportní trasu například přes Bělorusko, Polsko a Německo,“ sdělil HN mluvčí Net4Gas Vojtěch Meravý. Vedle již zmíněného Nord Stream 1 je to ještě plynovod Jamal.

Mapa plynovodů

Šéf ukrajinského podniku GTSOU Serhij Makogon pro agenturu Reuters uvedl, že důvodem přerušení dodávek bylo „odklánění” plynu určeného pro Evropu do dvou regionů na východní Ukrajině, které ovládají proruští separatisté. Nepovolené odčerpávání plynu také podle GTSOU ohrožovalo stabilitu a bezpečnost celého ukrajinského systému pro přepravu plynu. Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy je 109 milionů krychlových metrů denně.

Ukrajinský přepravce informoval, že dokáže dočasně přesměrovat tok plynu na jiný propojovací bod Sudža, který se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou. Ten má denní kapacitu 77 milionů krychlových metrů plynu. Ruský Gazprom ale navrhovaný přesun označil za technologicky nemožný. A uvedl, že nevidí žádné důvody pro přerušení dodávek přes stanici Sochranovka. Svoje smluvní dodávky plynu do Evropy prý plní.

Komentář Martina Ehla

Bez Ruska. Nové cesty ropy a plynu do střední Evropy nejsou improvizace, ale řešení na desítky let

9. 5. 2022 ▪ 3 min. čtení

Rusko, Ukrajina a Evropa se pokud jde o zemní plyn vzájemně drží „pod krkem“. Evropa sice dává najevo, že se hodlá od ruského plynu trvale odstřihnout. Zatím ho ale potřebuje, protože pokrývá více než 40 procent její spotřeby. A přerušení dodávek by mohlo mít nepříjemný dopad na průmysl. Pro Rusko zase plyn znamená důležitý příjem státního rozpočtu, zvláště pokud hrozí embargo EU na ruskou ropu. Navíc poté, co Německo zrušilo možnost odběru plynu přes loni dobudovaný plynovod Nord Stream 2, nemá Gazprom pro ukrajinský tranzit alternativu. A ani Ukrajina v době války nechce ignorovat tranzitní poplatky, které činily dříve téměř dvě miliardy dolarů ročně.