Den po jmenování Michla guvernérem musela ČNB spustit intervence, aby zastavila oslabování koruny

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek vstoupila na devizový trh a začala nakupovat korunu, aby českou měnu podpořila a zabránila dalšímu oslabování. Oslabování odstartovalo už ve středu, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval novým guvernérem centrální banky člena bankovní rady Aleše Michla. Investoři se obávají, že změny ve vedení by mohly přinést i snižování úrokových sazeb a nečitelnost měnové politiky.

ČNB oznámila na svém webu, že na čtvrtečním mimořádném zasedání rozhodla bankovní rada o zahájení takzvaných intervencí, tedy o prodeji eur z devizových rezerv za koruny. Tím banka na trhu uměle vytváří poptávku po české měně a ta z toho důvodu posiluje. Rozhodnutí je „v reakci na výrazné oslabení koruny“ s cílem „nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace“, stojí v prohlášení ČNB.

Aby svému prohlášení přidala na závažnosti, upozornila banka aktéry na devizovém trhu, že má na podobnou operaci dostatek prostředků. „ČNB má k dispozici velké devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání,“ napsala. Objem intervencí během jejich trvání ani další detaily ČNB nezveřejňuje.

Koruna po oznámení intervencí odmazala čtvrteční ztráty a posílila k euru na úroveň kolem  24,95 za euro. Předtím oslabila v dopoledním obchodování až k hranici 25,50 a byla tak nejslabší od březnového propadu, způsobeného nervozitou investorů na začátku války na Ukrajině.

Jde už o druhou měnovou intervenci letos. Právě v březnu ČNB také byla donucena vstoupit na trh a začít intervencemi korunu podporovat.

ČNB slábnoucí kurz koruny nechce dopustit proto, že takový vývoj jde proti snahám centrálních bankéřů tlumit inflaci. Slabá koruna zvyšuje ceny dováženého zboží a je faktorem pro další zdražování.

Nyní podle analytiků a investorů oslabování měny souvisí s nejistotou, jak bude budoucí politika ČNB vypadat a jak budou její kroky předvídatelné. Dosud ČNB bojovala s inflací zvyšováním sazeb, ale volba odpůrce zvyšování sazeb Michla může ve výsledku znamenat otočku. Zvyšuje se také pravděpodobnost, že prezident Zeman – také odpůrce dalšího zvyšování sazeb – do sedmičlenné bankovní rady v následujících týdnech najmenuje další tři osobnosti s podobným názorem. Tím by se zvrátil poměr sil v bankovní radě a ČNB by mohla začít sazby snižovat, bez ohledu na inflaci.

Vyšší sazby korunu zatraktivňují pro investory ze zahraničí. Například vůči euru, kde jsou úroky stále blízko nule.

„Koruna oslabuje, protože investoři očekávají, že jmenováním Aleše Michla změny v ČNB  nekončí. Očekávají, že dojde k takové obměně bankovní rady, která bude znamenat uvolněnější měnovou politiku,“ řekl HN hlavní ekonom české UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Sobíšek ale upozorňuje, že hlavní scénář vývoje sazeb, který centrální bankéři tento měsíc zveřejnili, počítá s tím, že by se sazby zvyšovaly jen do poloviny roku a pak už ne. Investoři se proto mohou obávat, aby změny neznamenaly brzké snižování sazeb – dříve než ukazují současné modely. To by potom politika banky byla pro investory málo čitelná.

„Je velmi podstatné, aby kredibilita ČNB zůstala zachovaná, protože tato banka je v očích investorů jednou z nejtransparentnějších centrálních bank na světě. Bylo by určitě velké minus pro celou českou ekonomiku, kdyby o tuto svoji pozici přišla. Neříkám v tomto okamžiku, že by to mělo pod novým vedením nutně nastat. Je to jen jakýsi vzdělávací proces, a koneckonců i reakce trhů na samotné jmenování Aleše Michla guvernérem mu může dát signál, jak důležité je, aby tuto transparentnost zachoval,“ řekl hlavní ekonom UniCredit Bank.

Sobíšek sám nečeká, že by k rychlé otočce v politice došlo. Vedení ČNB se při rozhodování o sazbách řídí ekonomickým modelem a ten jednotliví členové rady mohou těžko ignorovat.  „Cesta ke změně měnové politiky je poměrně dlouhá, rozhodně si nemyslím, že nyní půjde o obrat o 180 stupňů. Změna politiky je vždy krok, který se váží na jemných vahách,“ řekl.