Během pandemických uzavírek se spotřeba domácností přesunula ze sektoru služeb do zboží. Na tuto svižnou reakci poptávky nebyla nabídková strana připravena a výsledkem bylo rychlé zdražování. Navíc úpadek výdajů v odvětví služeb nevedl k poklesu cen – to by během uzavírek stejně nepomohlo nastartovat poptávku – a celkový růst spotřebitelských cen se tak vydal vzhůru.

I když od skončení protipandemických uzavírek již několik měsíců uplynulo, jejich dopady jsou stále citelné. Zatímco vyjma prodejů aut jsou maloobchodní tržby o dvě procenta nad předpandemickou úrovní, v sektoru ubytování, stravování a pohostinství stále ještě ztrácejí okolo 25 až 30 procent. Pohled na spotřební výdaje domácností pak odhalí, že nejvíce pozadu je právě sektor služeb. V následujících měsících by proto ještě mělo docházet k relativnímu přesunu spotřeby do tohoto odvětví. Stejně jako během pandemických uzavírek se ale zlevnění ve druhém sektoru, tentokrát zboží, opět nedočkáme. Komoditní cenový šok a pokračující problémy v globální logistice navyšují náklady na výrobu a firmám nezbývá nic jiného než je částečně přenášet do spotřebitelských cen.

Ve výsledku tak dochází k poměrně plošnému růstu cen. Vrchol se očekává začátkem léta, posléze by inflace měla ustupovat. Začne působit zvyšování úrokových sazeb ČNB, nebývale záporné reálné mzdy, vyšší účty za energie a potraviny, které snižují prostor pro útratu jinde, a oproti loňsku nižší fiskální výdaje. I přesto ale bude ústup cen jen velmi pozvolný. Poptávku bude navzdory zmíněným komplikacím popohánět utažený trh práce, zatímco do ekonomiky bude dále prosakovat externí cenový šok.

Kromě evidentních dopadů na spotřebitele ovlivňuje inflace i dluhopisový trh. Vytrvalé cenové tlaky brání v poklesu inflačních očekávání, a brzdí tak sestup výnosů vládních dluhopisů. Tento efekt ještě umocňuje riziko uvolněnější měnové politiky (personální změny v ČNB) v kombinaci se slabší korunou a zpomalující ekonomickou aktivitou, což ve výsledku zvyšuje požadovanou rizikovou prémii, a tedy výnos.

Vytrvalá inflace tak nekomplikuje finanční situaci jen domácnostem, ale i státu v podobě vyšších nákladů na obsluhu dluhu.