Cermat nemá nikdo rád a je to možná škoda

Nevím, jestli někdo někdy napsal text, který by Cermat ocenil. Kritických textů si přitom můžete dohledat během pár vteřin desítky. Když tedy nyní ministr školství veřejně prezentoval cíl Cermat zrušit, dočkal se silné mediální podpory. Lze vůbec za této situace napsat text, který by vyzněl jinak? Rozhodl jsem se, že to zkusím. V tuto chvíli mi totiž připadá, že neuvážené kroky mohou mít na školství mnohem horší vliv, než měl kdy Cermat.

Často se připomíná, že školství je v Česku příliš konzervativní, přičemž je to vždy míněno jako výtka. Jako učitel společenských věd si dovolím poznamenat, že konzervatismu existuje více druhů. Pro zjednodušení si vezměme dva. V jednom případě je za konzervativní postoj prohlášena snaha neměnit nic, neboť to, co existuje, je dokonalé, nebo alespoň nejlepší možné. Druhý typ konzervatismu vyzývá k opatrnosti v bourání starého, k tomu, abychom nejprve dobře zvážili, čím to staré nahradíme a jestli to opravdu bude fungovat lépe. Jestliže by se školství mělo zbavit prvků konzervatismu v prvním smyslu, mělo by být konzervativní ve smyslu druhém. Z principu věci dokonce často musí.