V okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny se nejspíš Moskva pokusí uspořádat referendum o připojení tohoto regionu k Rusku. Podle serveru BBC to řekl zástupce šéfa oblastní správy dosazené Ruskem Kirill Stremousov, nezmínil ale žádné další podrobnosti ani časový harmonogram. Právě referendum vypsané přes nesouhlas ukrajinské vlády vedlo v roce 2014 k anexi ukrajinského poloostrova Krymu Ruskem.

„Samozřejmě že bude plebiscit. Bude to vůle lidu… Pravděpodobně bude referendum, které na území Chersonské oblasti rozhodne o sebeurčení. A v další fázi pak volby,“ citovala Stremousova agentura Interfax.

Západní odborníci i představitelé Ukrajiny od dobytí města Cherson začátkem března spekulovali, že Rusko hodlá v oblasti uspořádat referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru dvou proruských samozvaných útvarů na východě země – Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Rusko nad Chersonskou oblastí postupně upevňuje kontrolu, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo tam pobočky ruských bank.

Chaos v Severodoněcku

Ruská armáda nadále útočí na Severodoněck, boje pokračují a ukrajinští vojáci působí nepříteli ztráty, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb. Ten dále tvrdí, že obránci odrazili ofenzivu ruských invazních jednotek ve směru na Bachmut, konkrétně u obcí Nahirne, Berestove či Krynyčne. Podle britského ministerstva obrany se o víkendu ukrajinským jednotkám podařilo dobýt nazpět část Severodoněcku, ruské jednotky ale stále okupují východní část města.

Ruské jednotky od Lymanu na jih a západ za posledních 24 hodin nepostoupily, cituje z hlášení ukrajinského vojenského velení ruskojazyčný web stanice BBC, který zároveň poznamenává, že zpráva neříká nic o dobytí Svjatohirsku, jehož obsazení ohlásily dříve ruské zdroje. V jižní části východní fronty – u Doněcka a v Záporožské oblasti – se Rusové nepokoušejí o postup, doplňuje BBC s odkazem na ukrajinský štáb.

Podle britského ministerstva obrany je cílem ruských jednotek pravděpodobně odstřihnout Severodoněck od severu i jihu. Postup ruských sil se v posledním týdnu na jižní ose u města Popasna téměř zastavil. Ostřelování města Izjum nasvědčuje tomu, že se ruská armáda chystá obnovit útoky na severu. Podle Londýna „Rusko bude téměř jistě potřeboval průlom na alespoň jedné z os (útoku)“, aby dosáhlo svého cíle získat kontrolu nad Doněckou oblastí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním poselství podle agentury Reuters uvedl, že ukrajinské jednotky svádějí v Severodoněcku s invazními ruskými silami prudké pouliční boje. „Naši hrdinové pozice v Severodoněcku nevzdávají,“ prohlásil Zelenskyj. „Ukrajinský Donbas stojí. Pevně stojí,“ dodal prezident s odkazem na východoukrajinský region, kde se odehrávají boje a nachází se tam i Severodoněck.

Město se stalo hlavním cílem ruské ofenzivy v Luhanské a Doněcké oblasti, poznamenala Reuters, podle něhož Moskva pokračuje v opotřebovací válce, při níž jsou města ničena dělostřeleckou palbou. Získání Severodoněcku by pro Moskvu bylo rozhodující ve snaze dobýt celý Donbas, podotkla agentura AFP.

Pozice ukrajinských sil v Severodoněcku se mírně zhoršila, připustil v pondělí gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Šéf správy města Oleksandr Strjuk nicméně podle Reuters uvedl, že není jasné, která strana má navrch, a situace se „mění z hodiny na hodinu“.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své nejnovější analýze přiznává, že není jasné, která strana co v Severodoněcku ovládá, upozornila ruská služba BBC. V pouličních bojích je podle něj obecně těžké zjistit, kdo co kontroluje. „Byť ruské síly pravděpodobně kontrolují velkou část města,“ píše ISW. Kontrola nad územím však pravděpodobně často přechází z jedné strany na druhou, konstatuje institut.

„V oblasti Izjumu ruské síly nedosáhly žádného potvrzeného postupu, zatímco jednotky postupující západně od Lymanu si zajistily menší zisky,“ uvádí dále mimo jiné ISW.

Ukrajinská armáda ve své noční zprávě podle Reuters uvedla, že v pondělí byli při ruském ostřelování v Doněcké a Luhanské oblasti zabiti dva civilisté a že ruské síly ostřelovaly více než 20 obcí. Podobné zprávy z bojiště nelze nezávisle ověřit. Rusko popírá, že by cílilo na civilisty.

Mezi oběťmi sexuálního násilí jsou i starší ženy

Obvinění ruských vojáků z páchání sexuálního násilí na Ukrajině přibývá, sdělila Radě bezpečnosti OSN zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí během konfliktů Pramila Pattenová podle webu ReliefWeb. Zdaleka ne všechny případy sexuálního násilí jsou nahlášeny a humanitární krize na Ukrajině se mění v „krizi obchodování s lidmi“, cituje ji agentura AP.

Pattenová uvedla, že ji ukrajinská generální prokurátorka během květnové návštěvy východoevropské země informovala, že na národní horkou linku lidé od začátku ruské invaze 24. února do 12. dubna hlásili tyto formy sexuálního násilí související s konfliktem: „znásilnění, hromadné znásilnění, otěhotnění v důsledku znásilnění, pokus o znásilnění, vyhrožování znásilněním, donucení sledovat sexuální násilí páchané na partnerce nebo dítěti a vynucenou nahotu.“

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) k 3. červnu eviduje 124 obvinění ze sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem – 97 z nich se týká žen a dívek, 19 mužů, sedm chlapců a v jednom případě není pohlaví určeno. Ověřování těchto případů pokračuje, poznamenala AP.

Historie válek podle Pattenové ukazuje, že sexuální násilí je jedním z nejméně nahlašovaných zločinů, a proto je nutné posílit prevenci i ochranu lidí a také poskytování asistence jeho obětem hned zkraje jakéhokoliv ozbrojeného konfliktu.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja kategoricky odmítl a odsoudil obvinění ruských vojáků z páchání sexuálního násilí a označil je za „lži“. Ruští vojáci se řídí přísnými pravidly zakazujícími mučení a násilí na civilistech, tvrdil podle AP. Stejná pravidla podle něj prý neplatí pro ukrajinské „nacionalistické prapory“.

Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja naopak prohlásil, že ukrajinské bezpečnostní složky, média a nevládní organizace hlásí „četné případy sexuálního násilí páchaného ruskými vojáky“. Mezi oběťmi ruských násilníků jsou děti i starší ženy, uvedl Kyslycja, přičemž se odkazoval na informace ministerstva vnitra.

Britové potvrdili dodávku raketometů

Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to v pondělí britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii.

Zprávy o tom, že Londýn dodávku samohybných raketometů americké výroby na Ukrajinu chystá, se objevily už minulý týden. Teprve nyní je ale ministr obrany potvrdil.

„Tyto vysoce účinné salvové raketomety umožní našim ukrajinským přátelům lepší obranu před brutální dělostřeleckou palbou, kterou Putinovy jednotky nevybíravě ničí města,“ uvedl Wallace.

Ukrajina potřebuje pravidelné dodávky zbraní ze Západu, a to až do dosažení vítězství nad Ruskem. Podle ukrajinských médií to v neděli řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Kyjev zatím nemá k dispozici dost zbraní na to, aby se mohl plně postavit ruské armádě, uvedla také politička. Zapotřebí jsou podle ní hlavně prostředky protivzdušné obrany a těžké zbraně.

„Pořád potřebujeme pomoc, vzhledem k tomu, že jsme ve vleklé válce. Západ musí chápat, že nejde o něco jednorázového a že pomoc potřebujeme až do vítězství,“ citovala Maljarovou ukrajinská média.

„Hovoříme především o protivzdušné obraně a těžkých zbraních,“ řekla politička. Upozornila, že dodání zbraní není otázka jednoho dne nebo týdne, poněvadž kromě různých byrokratických překážek se mnohdy musí počítat i s výrobním procesem.

USA ve středu oznámily, že v rámci nového balíku vojenské pomoci dodají Ukrajině čtyři raketové systémy HIMARS s dostřelem 80 kilometrů, 1000 dalších protitankových střel Javelin a čtyři vrtulníky Mi-17. Systémy HIMARS by mohly Ukrajincům dát výhodu co do dosahu a přesnosti v bitvě o Donbas, podotkla agentura AFP. Než je budou moci ukrajinské síly používat, budou ale podle náměstka amerického ministra obrany Colina Kahla potřebovat asi třítýdenní výcvik.

Další vojenskou pomoc Ukrajině oznámilo nově také Řecko. Španělsko podle informací deníku El País pošle Ukrajině tanky Leopard a protiletadlové střely.