Babišovu žalobu ohledně evidence u StB bratislavský soud zamítl. Žalovanou stranou podle něj nemá být Ústav paměti národa

Bratislavský krajský soud v úterý v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Soud svůj verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Předseda tříčlenného senátu krajského soudu ve zdůvodnění vysvětlil, že žalovat by bylo třeba slovenské ministerstvo vnitra.

Vůči verdiktu krajského soudu se již nelze odvolat, je ale možné využít mimořádný opravný prostředek. Babiš v úterý ČTK napsal, že se kvůli své evidenci u komunistické Státní bezpečnosti (StB) bude soudně bránit dál. Ve vyjádření zopakoval, že nikdy s StB nespolupracoval a evidován byl bez svého vědomí.

„Již tři soudy včetně Nejvyššího soudu SR rozhodly, že jsem byl neoprávněně evidován v seznamech StB. Podle informací advokáta tento soud vůbec neposuzoval, zda jsem neoprávněně evidován jako agent StB. Rozhodoval totiž jen o tom, koho mají osoby, které jsou neoprávněně evidovány, žalovat,“ uvedl Babiš.

Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud ale před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i Nejvyššího soudu ve prospěch Babiše, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.

V roce 2019 pak Ústavní soud zrušil ještě jiné verdikty krajského i Nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.

Slovenský ústav předložil soudu další dokument, který má dokazovat Babišovu údajnou spolupráci s StB

9. 4. 2021 ▪ 3 min. čtení

Právě řešení této otázky, a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se nyní krajský soud v Bratislavě zabýval.

„Celá léta to byl Ústav paměti národa a nyní nelogicky soud řekl, že všichni žalovali špatně a že to má být jiný subjekt. Budu se soudně bránit dál, protože pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval, nic jsem nepodepsal, byl jsem evidován bez mého vědomí, a navíc jsem byl StB vyšetřován,“ dodal bývalý ministerský předseda.

Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale Ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem; soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.