Výroba biometanu bude i v dalších letech naší hlavní aktivitou, říká Tomáš Voltr, místopředseda správní rady a výkonný ředitel firmy.
Kdo obrazně řečeno vdechl před lety firmě EFG život?
Ještě dříve, než vznikla firma EFG, existoval záměr na vybudování bioplynové stanice v Rapotíně na severní Moravě. To bylo v letech 2011–2012, kdy s touto myšlenkou vyrábět z odpadů elektřinu a bioplyn přišel pan Skřenek, majoritní akcionář firmy. Sháněl investory, načež jsme začali spolupracovat.
V roce 2016 byla pak tato bioplynka, která jako první v republice začala vyrábět biometan, uvedena do provozu. Viděli jsme v tomto segmentu další potenciál pro rozvoj, proto jsme vytvořili EFG, do níž jsme jako první projekt vložili právě bioplynku v Rapotíně. EFG pak vydala vlastní dluhopisy, z nichž financovala další rozvoj firmy.
Projekt bioplynové stanice v Rapotíně byl původně financován bankovním úvěrem a společnost provozující bioplynovou stanici rovněž čerpala investiční dotaci ze Státního fondu životního prostředí.
Jak jste si zajistili přísun odpadu, z něhož plyn vzniká?
Ten je nutné svážet z více lokalit, proto jsme založili dopravní společnost EFG Waste Logistic, která zajišťuje svoz odpadu, včetně gastroodpadu, v rámci naší služby pro obce a firmy „Třídím gastro“. Producentům odpadu včetně větších měst poskytujeme jak nádoby, tak svoz a zpracování odpadu v našich odpadářských bioplynových stanicích ve Vyškově a Rapotíně.
Takže nyní máte dvě bioplynky?
Ano. Ta v Rapotíně vyrábí elektřinu, teplo a také jako jediná v republice biometan, ta ve Vyškově vyrábí z bioplynu také tepelnou a elektrickou energii, přičemž takzvaný upgrading pro výrobu biometanu zde plánujeme na příští rok. Máme ještě třetí firmu v segmentu výroby energie z obnovitelných zdrojů, větší elektrárnu na biomasu Mostek energo. Tam upravujeme palivový mix tak, abychom energeticky využívali hlavně druhotné suroviny.
Máte celý systém provázaný?
Snažíme se vytvořit ucelený cyklus, takže kromě produkčních společností máme i zmíněnou svozovou firmu a na výstupu pak společnost EFG Energy trading, která obchoduje s elektřinou z obou bioplynek i z elektrárny Mostek, ale také s biometanem – obnovitelnou variantou zemního plynu. Jedním ze současných klíčových úkolů obchodování je také poskytování podpůrných služeb z Mostek energo ke stabilizaci rozvodné sítě.
Máme připraveny i další projekty, nadále chceme rozšiřovat zejména produkční portfolio v oblasti biometanu.
Jsou všechny zmíněné projekty ziskové?
Zpočátku, především v období uvádění elektráren do provozu, nebyly, ale postupně se tok peněz podařilo překlopit do kladných čísel, a to ještě před energetickou krizí. Rentabilita našich projektů je v tuto chvíli velmi zajímavá.
Odkdy dodáváte biometan do sítě?
Od roku 2020, do sítě GasNet, a to právě z výrobny biometanu v Rapotíně, kde máme instalovanou membránovou technologii čištění bioplynu, při níž vzniká čistý biometan.
Ve vašem posledním newsletteru píšete, že biometan se má stát součástí plánu EU na náhradu zemního plynu a může nahradit až 20 procent zemního plynu. Budete se na tom nějak podílet?
Nahradit zemní plyn pouze biometanem je rozhodně utopie, protože množství biometanu, který jsme schopni vyrobit, je omezené. Plán EU nahradit 20 procent ruského plynu biometanem (zhruba jedenáctinásobek dnešní produkce) je velmi ambiciózní, nevím, jestli je reálný. Biometan má nesporné výhody, protože je nízkoemisní, je vyráběný lokálně a z politického hlediska je bezpečný.
výkonný ředitel, předseda představenstva EFG
Je zodpovědný za strategii a řízení investiční společnosti Energy financial group (EFG) a všech jejích projektů. Jako spoluzakladatel skupiny měl v roce 2016 na starosti sjednocení a řízení dílčích projektů skupiny a jejich financování. V letech 2012–2016 se věnoval finančnímu managementu a poradenství pro projekt bioplynové stanice v Rapotíně.
Před založením EFG pracoval ve finančním sektoru se zaměřením na kapitálové trhy a investiční poradenství. Do roku 2012 byl profesionálním sportovcem, Česko reprezentoval v rychlostní kanoistice. Dnes se aktivně věnuje triatlonu.
Teoreticky v Česku vyprodukujeme 2 miliony tun odpadu ročně, z něhož by se uživilo cca 66 bioplynek. Ty by byly schopny vyrobit 1 terrawatthodinu biometanu ročně, což je 90–100 milionu m³. Celková roční spotřeba v Česku je ale cca 90 terrawatthodin.
Výroba biometanu je správnou cestou, ale není schopen pokrýt příliš velké procento spotřeby. Dále určitě nastoupí vodík, zbytek plynu se bude muset i nadále dovážet. K tomu by měly samozřejmě přistoupit i úspory energie a náhrada plynu jinými zdroji, zejména obnovitelnými.
Není možné zajistit si větší množství odpadů?
Pokud by se biometan vyráběl nejen z odpadů, ale třeba i z cíleně pěstované biomasy, jako je kukuřice či řepka, pak by se ho mohlo vyrobit i mnohem více, než jsem uvedl.
Nejsem ale příznivec tohoto způsobu získávání bioplynu, myslím, že na polích se mají pěstovat zejména potravinářské plodiny, nikoliv cíleně pěstovaná biomasa pro bioplynové stanice.
Kolik výrobců biometanu je v tuto chvíli v Česku?
Zatím jsme opravdu jediní. Ale vím, že se připravují další projekty, protože prodej elektřiny a biometanu je při současných cenách velmi finančně zajímavý.
Máte i další nové projekty?
Jednak chceme bioplynku ve Vyškově rozšířit a začít tam také vyrábět biometan. Dále chceme nakoupit či postavit další bioplynové stanice a vyrábět více biometanu. To je naše hlavní aktivita, v níž jsme nejsilnější. Během svého rozvoje jsme v EFG postavili tým odborníků, kteří oboru rozumějí. Ten chceme nadále rozvíjet úměrně růstu našeho energetického portfolia.
Nesetkali jste se v Rapotíně s odporem místních obyvatel vůči výstavbě bioplynové stanice?
Začátky nebyly jednoduché, Rapotín byla až šestá lokalita, kde vše včetně povolení a souhlasu obce vyšlo. Nyní ale žádné negativní ohlasy nemáme, přestože nedaleko bioplynky je sídliště. Odpad se třídí jen uvnitř ve velké hale, která je podtlaková, takže zápach nejde ven. Auta vjedou s odpadem do haly, až tam ho vysypávají.
My se snažíme s obcí Rapotín vycházet, dodáváme jim potrubím teplo, a to za cenu výrazně nižší, než mají obce v rámci republiky.
Stáhněte si přílohu v PDF
Využíváte pro své projekty i evropské peníze nebo státní dotace?
Nejsme na nich závislí. Při výstavbě bioplynky Rapotín jsme investiční dotaci využili, ale při upgradingu už ne. Měli jsme možnost dotaci čerpat, již jsme byli před podpisem, ale nakonec jsme se rozhodli ji nevyužít. Dotace často projekty komplikují.
Jak?
Časově, proveditelností, komplikacemi při pořádání výběrového řízení… Měli jsme na to navázaný další byznys, chtěli jsme se už pohnout z místa, jednat.
Snažíme se projekty stavět tak, aby dávaly ekonomický smysl i bez dotace. Pokud to dává (nejen) ekonomický smysl i s dotací, tak se jí samozřejmě nezříkáme.
Dá se říct, že pro vás nastaly při současných vysokých cenách zemního plynu „zlaté“ časy?
V tuto chvíli na tom profitujeme. Na druhé straně v kontextu současného dění cítíme morální povinnost ty vydělané peníze v co nejvyšší míře reinvestovat do projektů, které přispějí alespoň k částečné náhradě zemního plynu z Ruska. Já ale věřím, že ceny plynu se brzy stabilizují na nižších hodnotách než nyní, i když k hodnotám před válkou na Ukrajině se asi už nevrátí.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.
