Vláda navrhuje, aby ČEZ vyplatil vyšší dividendy, dá na to firmě víc času. Minoritní akcionář se bouří

Ministerstvo financí navrhuje, aby státem ovládaná energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnosti chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun. Ministerstvo financí zároveň navrhuje prodloužení termínu pro výplatu dividendy o tři měsíce z 1. srpna na 1. listopadu, aby měla společnost dostatečný čas získat likviditu. Ministerstvo financí o tom v pondělí informovalo v tiskové zprávě. Proti plánu ministerstva se ohradil minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, který žádá okamžité zveřejnění informací o finanční pozici společnosti. 

Návrh vedení společnosti vyplatit 44 korun na akcii by znamenal celkovou výplatu dividendy 23,7 miliardy korun. Nově navrhovaná výše 48 korun zůstává v mezích dlouhodobé dividendové politiky společnosti. Skládá se z řádné složky 41 korun na akcii vycházející ze zisku dosaženého za rok 2021 a mimořádné složky ve výši sedmi korun na akcii zohledňující prodej bulharských aktiv. Celková vyplacená dividenda v takovém případě dosáhne 25,8 miliardy.

„Vyšší příjem státu z dividendy ČEZ za loňský rok plně využijeme ke kompenzaci vysokých cen energií našim občanům a k dodatečnému financování sociální pomoci potřebným. Využití dividendy ČEZ právě na pomoc lidem s vysokými cenami energií považuji v tuto chvíli za jediné logické a správné,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle investorů i analytiků je zvýšení dividendy pod očekáváním. „Je nestandartní, aby návrh o zvýšení dividend majoritního vlastníka byly pouhé čtyři koruny, hlavně když víme, že ČEZ má dostatek peněz,“ říká investor Jaroslav Šura, který je bývalým minoritním akcionářem ČEZ. Podle analytika Patria Finance Michala Křikavy bylo vyšší očekávání znatelné i na trzích: „Když ráno vláda oznámila, že bude dávat protinávrh na výplatu dividendy, tak to trhy naladilo pozitivně. Očekávalo se však, že posun bude daleko výraznější, než byl představený návrh, a po oznámení bylo na trhu znát mírné ochlazení.“ 

Ještě v pátek se akcie ČEZ obchodovaly za 1177 korun za akcii. V pondělí dopoledne po tom, co ministerstvo oznámilo, že zveřejní protinávrh k výplatě dividendy, se cena jedné akcie vyšplhala až na 1205 korun. Po zveřejnění návrhu akcie oslabily na 1193 korun. Za jeden den obchodování však akcie celkově posílily o 2,2 procenta a uzavřely na 1198 korunách.

Podobný názor jako bývalý akcionář ČEZ Šura má i jeho současný akcionář Michal Šnobr. Ten věří, že se ve skutečnosti nejedná o výši dividend, ale o druhou část oznámení ministerstva financí – prodloužení termínu splatnosti. „Ten protinávrh není o výši dividend, ale o problému s likviditou, tj. o schopnosti vyplatit 20 mld. v srpnu!“, píše na Twitteru Šnobr. V dalším tweetu pak vyzývá ČEZ i ministerstvo ke zveřejnění současného finančního stavu skupiny.

Ministerstvo prodloužení termínu splatnosti odůvodnilo tím, že všechny energetické společnosti v Evropě v současné době čelí tlaku na tok peněz (cash flow) z důvodu vysokých maržových vkladů na energetických burzách, které plynou z hrozby nedostatku zemního plynu a s tím souvisejícího prudkého nárůstu cen elektřiny na trzích. S ohledem na tento vývoj chce  ministerstvo posunout termín splatnosti dividendy tak, aby společnost měla delší časový prostor k zajištění dostatku hotovosti.

Šnobr i Šura se shodují v tom, že rozdíl dvou miliard v takové sumě je zanedbatelný. Šura však nevěří, že by skupina ČEZ měla problémy s cash flow. „Domnívám se, že je to spíše nějaká obstrukce. Nevím, co za tím je, nemyslím si však, že by ČEZ měl problém s výplatou dividend,“ říká Šura a dodává, že ČEZ se nyní naopak daří. „Cash by jim nyní měl bobtnat,“ říká. ČEZ má také nyní hotovost z divestic v Rumunsku a Bulharsku.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy korun, meziročně o 81 procent více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.