Země Evropské unie by do roku 2030 měly na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. V zájmu ochrany vymírajících druhů i lidského zdraví by také zemědělci měli do konce desetiletí omezit využívání pesticidů na polovinu. Počítá s tím ve středu zveřejněný návrh Evropské komise, která předložila první celounijní pravidla k ochraně přírodních druhů. Podobu návrhu uvítali zástupci České společnosti ornitologické a Světového fondu na ochranu přírody pro střední a východní Evropu.
Evropa se potýká s velkým úbytkem populace živočichů a rostlin. Podle eurokomisaře pro životní prostředí a oceány Virginijuse Sinkevičiuse hrozí vymření až milionu druhů, zejména vinou intenzivního zemědělství, odlesňování a rozšiřování městských ploch.
„Vědci mluví jasně, není času nazbyt. A jasná je také ekonomická stránka věci: každé investované euro se vrátí nejméně osmkrát,“ řekl komisař s odkazem na přínos ochrany přírody pro boj proti klimatickým změnám, pro potravinovou bezpečnost či pro zdraví lidí.
Cílem nových opatření má být podle unijní exekutivy mimo jiné opětovné rozšíření ubývající populace včel, ochrana půdy a rozšíření rozmanitosti druhů na zemědělských plochách či posílení populace některých mořských živočichů. Unijní státy mají také zastavit úbytek zelených ploch ve městech či odstraňovat překážky na říčních tocích, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.
„Jedná se o zásadní milník v ochraně přírody,“ napsali dnes v reakci na návrh zástupci České společnosti ornitologické a Světového fondu na ochranu přírody. Podotkli, že opatření jsou nezbytná pro řešení vzájemně propojených krizí klimatu a biodiverzity.
Ochranu biodiverzity a obnovu ekosystémů má také české ministerstvo životního prostředí mezi svými prioritami pro nadcházející české předsednictví Radě EU. Náměstek ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) Jan Dusík v pondělí uvedl, že o nově zveřejněných návrzích se bude diskutovat na neformálním zasedání Rady pro životní prostředí, které se v červenci uskuteční v Praze.
O návrzích začnou za českého předsednictví ve druhé polovině roku jednat členské státy a europoslanci. Komise doufá v jejich přijetí nejpozději do dvou let, aby se podařilo cíle stanovené ke konci desetiletí splnit.
