Pracovníci České televize se chystají na stávku, vadí jim propouštění a konec ostravského studia

Od pátku vstupují pracovníci České televize do stávkové pohotovosti. Důvodem jsou chystané škrty, spojené zejména s propouštěním. Ty představil generální ředitel televize Petr Dvořák na začátku června.

Úspory se mají dotknout především ostravského studia.

Odboráři říkají, že si uvědomují finanční situaci, ve které se nacházejí veřejnoprávní média.

„Nikterak nepopíráme nezbytnost úsporných opatření. Návrhy předložené generálním ředitelem ale považujeme za vynucené řešení, které ve svém důsledku povede ke snížení kvality služeb poskytovaných ze zákona veřejnosti,“ napsal v prohlášení předseda odborářů České televize Vlastimil Vojtěch. Podle něj současně dojde k omezení rozvoje a mimo jiné k prohloubení propadu mezd zaměstnanců.

To však Dvořák avizoval. Ušetřit hodlá 910 milionů korun, to má zařídit například propuštění 250 lidí, razantní omezení výroby vlastních programů či snížení počtu kanálů. Už nyní Dvořák počítá od příštího roku s vypnutím kanálu pro seniory ČT3. Česká televize srazí na minimum také investice a výrobu ve studiu Ostrava. Výrobu zčásti převede do nedávno zmodernizovaného studia v Brně.

Celkem tak chce uspořit v dalších dvou letech 300 milionů korun.

Česká televize propustí stovky lidí a omezí výrobu pořadů, na zvýšení poplatků ale vhodná doba není

1. 6. 2022 ▪ 4 min. čtení

Prvních 50 míst chce vedení ČT zrušit již v druhé polovině roku. Podle odborů jde o pozice, které jsou z hlediska činnosti ČT unikátní. Omezování televizního studia Ostrava, které je součástí regionální identity, pak ovlivní i zaměstnanost v regionu, uvedly.

Již minulý týden proti úsporám vystoupila Asociace českých kameramanů, která požádala Českou televizi, aby nerušila své filmové laboratoře.

Ze situace viní odboráři také politiky, kteří podle Vojtěcha nedostatečně naslouchali volání po zvýšení koncesionářských poplatků. „V uplynulých letech jsme je dostatečně upozorňovali na to, kam povede ‚neochota‘ valorizovat poplatek za veřejnoprávní službu, nekonali,“ dodal Vojtěch.

Česká televize říká, že je připravená diskutovat se zákonodárci o všech možnostech, jak financování vyřešit. Bez navýšení příjmů je údajně zachování stávající šíře výroby a zpravodajství České televize nemožné.

„S odbory budeme o chystaných krocích jednat. Omezení činnosti televize však musí mít odraz i v rušení pracovních míst,“ uvedla mluvčí České televize Karolína Blinková.

Připomněla, že na nevyhnutelnost škrtů, pokud nepřijde změna financování médií veřejné služby, upozorňovala televize politickou reprezentaci, zaměstnance i televizní odbory v posledních letech velmi intenzivně. „Takto razantní reakcí odborů jsme proto překvapeni,“ dodala Blinková.

Ministerstvo kultury uvedlo, že není jeho rolí být prostředníkem mezi odbory a vedením České televize. „Odbory mají na své kroky jistě právo, je věcí vedení ČT, aby s nimi vedlo dialog. Navyšování koncesionářských poplatků není v tuto chvíli na pořadu dne, o tom pan ministr pana generálního ředitele informoval několikrát. Nelze přistupovat ke zvyšování poplatků bez diskuse nad hospodařením ČT. Ministerstvo kultury postupuje podle programového prohlášení vlády, jehož součástí je udržitelnost hospodaření ČT a zapojení Národního kontrolního úřadu ve formě kontroly,“ napsala HN mluvčí ministerstva Jana Malíková.

V lednu Rada České televize schválila letošní rozpočet ČT s výnosy a náklady 7,17 miliardy korun, což je o 235 milionů víc, než byl loňský rozpočet. Výběr koncesionářských poplatků má letos stoupnout o 30 milionů na 5,69 miliardy korun a podnikatelská činnost vynese 901,5 milionu korun, tedy o 78,4 milionu korun více.