O sociální dávku si žádá méně lidí, než by mohlo, uvádí studie. Nejhorší je to ve vyloučených lokalitách

Olga Vránová žije v severočeském Mostu. V regionu, pro který je typické množství sociálně vyloučených lokalit. Míst, kde žijí převážně lidi pod hranicí chudoby. Stará se o svou patnáctiměsíční vnučku a od té doby, co její muž přišel o práci, jsou hlavním zdrojem jejích příjmů sociální dávky. „Teď mi přidali 3800 korun na malou, ale prý mi zase kvůli tomu tři tisíce vezmou z mojí dávky,“ popisuje nejistě svoji situaci Vránová. Víc o tom prý neví. Její manžel údajně také na nic nemá nárok. „Nebo má? Já nevím, měla bych se někde zeptat,“ dodává trochu rozpačitě babička malé Elišky.

Její příběh popisuje současnou situaci kolem lidí v chudobě a sociálních dávek, které je mají vrátit do normálního světa. Jak potvrzuje studie projektu IDEA, sociální dávky mnohdy s chudobou bojovat nedovedou. Studii vypracoval institut CERGE-EI, jenž funguje při Národohospodářském ústavu Akademie věd.

Jediné boty a k večeři výrobní salám. Na nové šaty nezbývá, říkají na rostoucí inflaci chudí v Mostě

29. 6. 2022 ▪ 7 min. čtení

Porovnávala poměry v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách a „normálním“ světě. Vyloučená lokalita přitom nemusí nutně znamenat ghetto, které zabírá polovinu severočeského města. „Za sociálně vyloučenou je považována lokalita, kde dochází ke koncentraci více než dvaceti osob žijících v nevyhovujících podmínkách,“ uvádí studie.

Zásadním problémem systému sociálních dávek v Česku je pak podle studie výrazně nižší míra jejich pobírání, než by odpovídalo nárokům na ně. Neboli řada domácností by se z chudoby mohla dostat, pokud by pobírala veškeré dávky, na které má nárok. Jak uvádí jedna z autorek studie Klára Kalíšková, v sociálně vyloučených lokalitách je podíl těch, kteří dávky pobírají, z celkového množství těch, kteří na ně mají nárok, nižší než v běžné populaci. Neboli ve vyloučených lokalitách je více těch, kteří mají na dávku nárok, ale buď o ní nevědí, nebo o ni nedokážou zažádat.