Plynu bude dostatek, i když Rusko uzavře kohouty, říká Fiala. Jednoduché to ale nebude

Situace při případném zastavení dodávek ruského plynu nebude jednoduchá, Česko ale bude i na základě spolupráce s dalšími evropskými zeměmi schopné dostatečně zásobovat domácnosti i firmy. Na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem to řekl předseda vlády Petr Fiala (ODS). Söder považuje za důležité společně se zasazovat o vylepšení veškerých potenciálů terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na severu i jihu Evropy.

Před invazí Moskvy na Ukrajinu byla EU celkově závislá na dodávkách plynu z Ruska ze 40 procent. V případě některých států byla ale závislost podstatně vyšší, což je i případ České republiky.

Moskva začátkem týdne odstavila plynovod Nord Stream 1 kvůli pravidelné údržbě, unijní země ale považují za reálnou možnost, že po ohlášených deseti dnech dodávky neobnoví. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po debatě s poslanci Evropského parlamentu tento týden prohlásil, že k nejtěžším úkolům českého předsednictví bude patřit zajištění solidarity v zásobování plynem při očekávaném omezení či zastavení dodávek z Ruska.

„Musíme počítat se všemi scénáři i s tím, že Rusko neobnoví dodávku plynu po odstávce, nebo ji neobnoví v potřebném rozsahu,“ řekl Fiala. Česko podle něj naplňuje kapacitu zásobníků a i v době aktuální odstávky je vtlačování do zásobníků vyšší, než kolik plynu Česko čerpá.

Česko a Německo si pomohou, když bude málo ruského plynu, ujistili ministři Síkela a Habeck. Putin podle nich vede energetickou válku s Evropou

12. 7. 2022 ▪ 4 min. čtení

Posilovat zásoby na zimu je podle premiéra možné i díky pronájmu kapacity v terminálech na LNG v Nizozemsku. Měla by pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR, tedy zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu. Kapacita bude podle Fialy využitelná už na podzim.

Fiala i Söder zdůraznili nutnost evropské spolupráce. Český premiér ve čtvrtek hovořil také s místopředsedou Evropské komise odpovědným za klimatickou politiku Fransem Timmermansem.

„Bavili jsme se i o scénářích, které nastanou, pokud bychom se dostali k nejhorší variantě, že by Rusko neobnovilo dodávky plynu,“ uvedl Fiala.

„Pokud bude Nord Stream 1 trvale zastaven, bude to zkouška naší stability. Dosavadní koncepce v Německu hovoří o tom, při jaké teplotě by se lidé měli sprchovat, které plavecké bazény budou pozastaveny. To ale asi nebude stačit, musíme totiž zajistit teplé bydlení, zaplatitelné jídlo a bezpečná a jistá pracovní místa,“ dodal Söder.

Bavorsko povolí navýšení kapacity ropovodu

Česko se navíc výrazněji odstřihne od ruské ropy. Bavorské úřady povolí na maximum zvýšení denní kapacity Transalpinského ropovodu (TAL), kterým se i do České republiky přivádí ropa z italského Terstu. Od pátku se tak zvýší asi o 17 procent a pojede na maximum. Dosud platilo, že TAL pokrývá spotřebu ropy v Česku zhruba z poloviny, druhá polovina je zajišťována přes ropovod Družba z Ruska. Loni nepatrně víc přiteklo z jihu Evropy. Konkrétněji: Loni se do ČR dovezlo 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. Z toho ropovodem Družba přiteklo 48,8 procenta ropy.

TAL je ropovod, který z italského Terstu přiváží přes Alpy ropu do Rakouska a Německa a zásobuje osm rafinerií včetně dvou v Česku (Kralupy nad Vltavou a Litvínov). Česko v něm má pětiprocentní vlastnický podíl. V bavorském Vohburgu an der Donau se na TAL napojuje ropovod IKL, který ropu přivádí právě do zmíněných Kralup a Litvínova.

Pro Česko je také důležité, že Bavorsko kromě navýšení průtoku souhlasilo i se zvýšením kapacity ropovodu TAL. Jeho problém dosud je, že česká přípojka IKL je dostatečně velká na to, aby pokryla 100 procent české spotřeby. Ale TAL to v současnosti nezvládne, protože zásobuje i rafinerie v Německu a Rakousku. Česko proto chce, aby se TAL kapacitně rozšířil, a od roku 2024 by do Česka ropa mohla téct pouze z jihu Evropy. A Bavorsko právě s tímto rozšířením dopředu souhlasilo.