V projevu k zahájení českého předsednictví EU uvedl premiér Petr Fiala hned několikrát slovo „solidarita“. A stejně tak zaznívalo i slovo „spolupráce“. Zdůraznil, že si musíme umět naslouchat a hledat kompromisní dohody. Neb jen ty mohou tvořit rozhodnutí, na kterých se unie shodne.

Motto „jednotná v rozmanitosti“ není unijním sloganem náhodou. Více než dvě desítky unijních členů mají různou historii, rozdílnou ekonomickou úroveň, obvykle velmi odlišně ukotvené zájmy vlád a tím i jiné krátkodobé, či dokonce dlouhodobé priority. Vzájemně přijatelné kompromisy jsou pak jedinou alternativou k obvykle mnohem horším, zato snadno dosažitelným nedohodám.

Mimo jiné to znamená i to, že rozhodnutí, která naše unie přijímá, tedy která schvalují obvykle jasnou většinou zástupci členských zemí a v nich zvolení poslanci, nejsou žádnými náhodami či spiknutím úředníků. Je to odraz toho, jak většina zemí chce na úrovni unie ten či onen problém řešit.

Zní to myslím jasně a srozumitelně, ale u nás to zaznívá jen velmi málo. Až zcela jasné doklady potřebnosti a užitečnosti Evropské unie pro Evropany, naše občany samozřejmě nevyjímaje, které přinesla nedávná doba, tyto argumenty činí více srozumitelné.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se