Vláda ve středu schválila návrh ministerstva průmyslu a obchodu na přeměnu bývalého vojenského letiště v Líních na Plzeňsku na průmyslovou zónu. Zdánlivě všední rozhodnutí však může být klíčovou událostí pro český „autoland“. Právě v Líních by mohla vzniknout velká továrna na výrobu baterií koncernu Volkswagen.
Zatím je areál letiště v nepoužitelném stavu. Na jeho revitalizaci a přeměnu v moderní průmyslovou zónu má v průběhu čtyř let přitéct podle odhadů ministerstva devět miliard korun z veřejných peněz. Demolice na letišti by měly začít ještě letos, v roce 2023 by pak na počáteční práce měla jít první miliarda.
„Zájem o gigafactory a její investiční podpora jsou v bytostném národním a ekonomickém zájmu Česka. Tak se můžeme dostat pevně na budoucí mapu mobility. Jsme poslední z velkých výrobních zemí EU v automobilovém průmyslu, která nemá alespoň přislíbený projekt na výstavbu továrny baterií. Navíc dává smysl posílení Volkswagenu, v němž je pevně ukotven náš největší domácí výrobce,“ hodnotí partner poradenské firmy EY pro automobilový sektor Petr Knap.
Německý koncern ale zatím váhá, kde svou gigafactory ve střední Evropě postaví. Mezi konkurenty Česka jsou ještě Polsko a Maďarsko a pro VW je klíčové, která vláda mu na továrnu přispěje nejvíce. Proto je schválení revitalizačního plánu klíčové. Samotná výstavba a spuštění „baterkárny“ spolkne přes sto miliard korun. Rozhodnutí koncernu by mělo padnout na podzim letošního roku. Ve VW ale nyní probíhají velké změny, na konci srpna skončí šéf Herbert Diess a je otázkou, zda se konečný verdikt ještě neodloží.
Automobilový expert společnosti KPMG Jan Linhart ale míní, že Česko není ve vrcholící soutěži o koncernovou továrnu favoritem. Především proto, že zde není dostatečně připravená průmyslová zóna. „V zásadě platí, že čím větší projekt, tím menší šance na jeho brzké umístění v Česku. Reálně zde spíše může vzniknout několik menších projektů, které ale svým rozsahem nebudou odpovídat tomu, co očekáváme u gigafactory,“ upozornňuje Linhart. Vláda však nyní dělá takové kroky, aby odpovídající prostor připravila.
Podle informací HN má celý projekt na obnovu letiště sloužit jako ukázkový příklad a průkopník v přípravě investičních prostor a pobídek velkým technologickým společnostem ze zahraničí. V Líních tak nemusí nutně vzniknout gigafactory Volkswagenu. Pokud koncern rozhodne o jiné lokalitě pro svou baterkárnu, přijde v Líních řada na jiný projekt.
„Spolupráce s významnými technologickými partnery, kteří by se zde mohli usadit, slibuje výrazný ekonomický přínos a nová pracovní místa v ekologické výrobě s vysokou přidanou hodnotou,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Jednání o gigafactory v Česku váznou. Zjistili jsme, co blokuje investici za sto miliard korun
Přesto je německá skupina hlavním kandidátem i při úvaze, jak je česká ekonomika závislá na automobilovém průmyslu. Ten tvoří až deset procent domácího HDP. A s neodvratným nástupem elektromobility, který bude znamenat také prudký nárůst poptávky po bateriích, je podle Síkely naprosto nezbytné, aby Česko drželo s tímto vývojem krok. Ten představuje právě výstavba gigafactory.
Síkelův resort odhaduje, že by návratnost investic měla v letech 2024 až 2033 přesáhnout 71 miliard korun, které by natekly do veřejných rozpočtů – státu, kraji nebo obcím. Po započtení multiplikačních efektů by související ekosystém přinesl navíc až 285 miliard korun k nominálnímu HDP. Jen v koncernové továrně by mohlo pracovat až čtyři a půl tisíce lidí, v návazných oborech by mohlo vzniknout až 33 tisíc míst.
Rozhodnutí vlády vítá i největší česká automobilka Škoda Auto, pro kterou jde o klíčový projekt. „Na základě našich interních vyhodnocení se tato lokalita jeví jako ideální na území Česka. Má velký potenciál zařadit se do finálního výběru možné lokace pro gigafactory koncernu Volkswagen ve střední a východní Evropě,“ uvedl Martin Jahn, člen představenstva firmy za oblast prodeje a marketingu. Sám Jahn se jednání ohledně projektu účastní.
Dříve byla ve hře pro výstavbu gigafactory česká alternativa v areálu bývalé elektrárny v severočeském Prunéřově. Ta nakonec z výběru koncernu vypadla, protože není dostatečně velká. Letiště v Líních nabízí pro výstavbu moderního parku až 391 hektarů. Areál poblíž Kadaně nyní patří polostátnímu energetickému ČEZ.
Majitelem pozemků v Líních by se měl stát Plzeňský kraj – poté, co by je na něj převedlo ministerstvo obrany, jejich současný vlastník. Toho však doposud trápí vleklé soudní spory s nájemcem, firmou PlaneStation. Ta v roce 2000 podepsala smlouvu na užívání letiště na 99 let. V roce 2013 vlastník firmě vypověděl smlouvu, přesto firma pozemky stále využívá.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist