Firmy jsou dvakrát ziskovější, získaly řadu výsad, ale neplatí za ně vyššími daněmi. Jak je to možné?

Zatímco pokles HDP už vyhlíží kdekdo, větší redukce ziskovosti firem zatím v cenách akcií obsažená není. A to se zdá až příliš optimistické.

Od padesátých let oscilovala průměrná čistá marže amerických firem kolem 4–5 procent. V devadesátých letech začala setrvale růst nad 6 procent. Po finanční krizi se dostala nad 8 procent a nyní je přibližně na úrovni 10,5 procenta.

Nelze empiricky určit správnou, tedy spravedlivou výši čisté marže. Jde o hodnotový soud. Mohou nám ale napovědět faktory, které k tomuto růstu vedly. Některé by šly označit za dobré: efektivnější řízení, vyšší podíl nehmotných aktiv (nyní cca 80 procent hodnoty S&P500 proti 20 procentům v 70. letech), důraz na výzkum a vývoj, internacionalizace (25procentní podíl zisků ze zahraničí vs. 10 procent v 70. letech). Další už jsou problematičtější: vyšší koncentrace v sektorech (asi 40procentní pokles počtu listovaných firem od konce devadesátých let), pokles korporátního zdanění (efektivní sazba pod 20 procent, zatímco v 70. letech nad 40 procent), snižující se podíl nákladů na mzdy (50 procent z tržeb vs. 58 procent v 70. letech), vyšší korporátní zadlužení (kompenzováno postupným snižováním úrokových sazeb).