Evropa úspěšně plní zásobníky plynem. Platí za něj desetkrát víc než normálně

Zásobníky plynu v Evropě se přes výrazné snížení dodávek z Ruska plní. Za naplnění zásobníků ale evropské plynárenské firmy tvrdě platí. Do začátku listopadu mají být zásobníky podle dohodnutých plánů EU naplněné na 80 procent, začátkem tohoto týdne byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na 70,54 procenta. Výdaje na nákup plynu do zásobníků jsou rekordní a podle odhadu analytiků překročí 55 miliard eur, tedy v přepočtu 1,35 bilionu korun. To je desetkrát více než v době, kdy trh fungoval normálně.

„EU už začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel.

Celkové náklady na plyn do zásobníků od letošního června odhadl Mandel na 19,8 miliardy eur – pokud by se nakupovaly podle spotových cen v nizozemském plynovém uzlu TTF. Další náklady čeká ve výši 35,5 miliardy eur, čímž celková částka na plyn přesáhne již zmíněných 55 miliard eur. Dalších 300 milionů až 600 milionů eur budou činit náklady spojené s využíváním zásobníků. Analytik institutu Bruegel Simone Tagliapietra odhaduje, že Evropa bude muset utratit ještě 26 miliard eur, aby naplnila zásobníky ze současné úrovně na 80 procent.

EU se dohodla, jak sníží spotřebu ruského plynu. Například ve veřejných budovách se bude méně topit

27. 7. 2022 ▪ 6 min. čtení

Aktuálně se plyn v nizozemském plynovém hubu TTF s dodáním v září prodává za 199 eur za MWh. Roční kontrakt na pražské energetické burze stojí nyní 167 eur. Ceny plynu jsou tak sedmkrát až osmkrát vyšší než ve stejném období loni.

Průměrná naplněnost zásobníků v EU je nyní 70,54 procenta. Například Česko má podle GIA svoje zásobníky naplněné na 79,33 procenta. Sousední Německo, které bylo dosud spolu s Itálií největším odběratelem ruského plynu, má zásobníky naplněné na necelých 70 procent. Německým cílem je mít v listopadu zásobníky plné z 95 procent. Nejlépe je na tom z velkých evropských odběratelů Polsko, které má zásobníky plné z 99 procent. Tomu ale Gazprom už letos v dubnu stopl dohodnuté dodávky plynu.

Zásobníky v Evropě se daří plnit hlavně díky dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle analytické společnosti Kpler takto Evropa dovezla jen od ledna do července 71,83 milionu tun LNG, což je po opětovném zplynování asi 100 miliard kubíků. Za celý minulý rok se do terminálů dovezlo v přepočtu 77 miliard kubíků plynu. Pětina zkapalněného plynu byla z Ruska.

Aktuálně nejvíce plynu do Evropy plyne ze Spojených států. Z terminálů, které jsou hlavně v Louisianě a Texasu, mířilo do Evropy LNG tankery průměrně 14,8 miliard kubických stop denně (asi 419 milionů kubíků). Podle odhadů EIA ale ve druhém pololetí průměrný vývoz z amerických terminálů klesne na 10,5 miliardy denně (asi 297 milionu kubíků). Pro srovnání, donedávna nejdůležitějším plynovodem Nord Stream 1 teče v průměru 33 milionů kubíků denně, což odpovídá pětině jeho kapacity. Další plyn pak ještě proudí plynovodem přes Ukrajinu.

Evropa při naplňování zásobníků také dosud těžila z toho, že poptávka po LNG v Asii, která je dlouhodobě jejím největším odběratelem, byla letos meziročně o šest procent menší. Globální vývoz zkapalněného plynu podle EIA za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostl o více než 10 milionů tun na celkem 234,83 milionu tun. 

Nevyhlášená energetická válka Ruska proti Evropě začala zhruba před rokem, když ruský Gazprom přerušil dodávky plynu nad rámec dlouhodobých kontraktů, čím vyhnal cenu nahoru. Zároveň státní koncern, který má monopol na vývoz zemního plynu z Ruska pomocí plynovodů, nenaplnil před zimou zásobníky na území Evropy, které buď vlastnil, nebo si je pronajal. Koncem loňského roku se tak megawatthodina plynu prodávala za 180 eur. Pak se situace uklidnila. Po začátku ruské agrese vůči Ukrajině 24. února se ale ceny opět „zbláznily“. EU zároveň na Rusko uvalila řadu ekonomických sankcí. Naopak Rusko od počátku hraje se silnou kartou evropské závislosti na ruském plynu, která může významně poškodit ekonomiku.

Až do poloviny června ale proudily dodávky plynovodem Nord Stream 1 stabilně. Rusko snižovalo dodávky přes Ukrajinu a už před invazí na Ukrajinu si nezarezervovalo kapacitu plynovodu Jamal vedoucího přes Polsko. Evropská komise i jednotlivé státy se kromě snahy získat plyn jinde také od srpna dohodly na dobrovolném snížení spotřeby zemního plynu o 15 procent.