Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byl 4. únor důležitým dnem. V Pekingu totiž zahajoval zimní olympijské hry. Našel si ale čas i na schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oficiálně jednali o obchodní výměně, ale ve skutečnosti zřejmě došlo i na téma Ukrajiny.
Podle údajů americké rozvědky byl Si Ťin-pching jediným světovým politikem, kterého ruský prezident přinejmenším částečně informoval o svých válečných plánech. Čínský prezident ho měl požádat, aby útok na Ukrajinu odložil na dobu po skončení olympiády. To se pak skutečně stalo, Rusko zahájilo invazi 24. února, tedy čtyři dny po závěrečném ceremoniálu.
V následné konfrontaci se Západem pak Putin počítal s čínskou podporou. Z politického hlediska se ruský prezident nezmýlil. Peking nikdy ruskou agresi na rozdíl od protiruských sankcí neodsoudil a například v polovině června Si Ťin-pching prohlásil, že naprosto podporuje Rusko v otázkách jeho suverenity a bezpečnosti. Ovšem co se týče podpory ekonomiky, tak zde věci nejdou zdaleka tak hladce, jak by si Kreml představoval.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
