Migraci nezastaví ani velká zeď. Musíme z ní začít těžit, jako to dělají v USA, říká odborník

Integrace Ukrajinců v Česku se stále potýká se třemi velkými problémy. Společnost je málo informována o tom, co se kolem nich bude dít, chybí jednotné řízení a hlavně nikdo nerozhodl, jak budou vzděláváni, říká přední český odborník na migraci Dušan Drbohlav z  Přírodovědecké fakulty UK a Geografického migračního centra. Nově příchozí se podle něj musí dobře naučit česky, podle výzkumu češtinu stále neovládají dvě třetiny z nich, což výrazně komplikuje začlenění do společnosti. „Je třeba tomu pomoci, nastavit systém, který zorganizuje učitele, dobrovolníky, musí být nějak zaplaceni, někde sedět. Pomoci mohou podniky, kde jsou Ukrajinci zaměstnáni, i regiony, ale stát to musí řídit,“ říká Drbohlav v rozhovoru pro HN.

HN: Jak podle vás bude české obyvatelstvo vypadat za pár let?

Uprchlíci i migranti tu byli, jsou a budou. Česko na rozdíl od některých jiných vyspělých zemí Evropské unie nemá koloniální minulost. Na svém území tak nemělo žádné silné diaspory cizinců. Tato zkušenost u nás tedy chybí, uprchlíci totiž v Evropě obvykle vyhledávají jednak nejvyspělejší země, ale též zemi, se kterou má jejich etnická skupina nějakou zkušenost, žijí tam již jejich krajani. Navíc naše migrační politika vždy jasně signalizovala, jak se k přijímání uprchlíků stavíme. Přijímací procedura je velmi složitá a obecně velmi restriktivní a to se mezi uprchlíky rychle rozkřikne.

Nebyli jsme a nejsme pro ně zdaleka populární destinací. A z globálního pohledu to tak patrně zůstane. Ale na druhou stranu nyní z toho, co se děje na Ukrajině, můžeme vidět, že pro určitou skupinu migrantů je Česko atraktivní cílovou zemí. Pojí nás sovětská minulost, což byl takový kolonialismus jiného typu. Je tu také kulturní a jazyková blízkost a již prožitá zkušenost s migrační komunitou. Před vypuknutím konfliktu jsme tu měli asi 160 tisíc legálně registrovaných Ukrajinců.