Chvíle, které se obávala nejen celá Velká Británie, ale doslova celý svět, přišla. Obklopena svými čtyřmi dětmi zemřela ve čtvrtek odpoledne britská královna Alžběta II. Bylo jí 96 let. Zesnula na skotském sídle Balmoral.

Už v roce 2015 překonala rekord své praprababičky, královny Viktorie, v délce vlády na britském trůnu. Celkově na něm Alžběta strávila sedmdesát let, druhou nejdelší dobu, jakou kdy monarcha ve známé historii vládl své zemi. Rekord drží francouzský král Ludvík XIV., který své zemi vládl 72 let.

Alžběta II. se stala tváří britské monarchie, která sice od druhé světové války ztrácela na své světové slávě, lesku, moci a rozloze, ale právě díky královně si instituce monarchie jako taková udržovala silnou popularitu a renomé. I když děti panovnice svými četnými skandály a bouřlivým životem k obrazu stabilní a konzervativní formy vládnutí nepřispívaly.

Na trůn nastupuje princ Charles – jako král Charles III. (Karel III.) „Dnes zůstane na Balmoralu a v pátek se vrátí do Londýna,“ informoval královský palác.  Ve stejný den vystoupí s projevem k národu. „V období smutku a přeměn bude mě i moji rodinu utěšovat vědomí toho, jakému respektu a široké oblibě se královna těšila,“ napsal syn zesnulé panovnice. 

Dalším v nástupnické linii je jeho syn, princ William (nově má titul vévoda z Cornwallu, jeho manželka Katherine pak vévodkyně z Cornwallu). Z mnoha důvodů to budou mít těžké. S odchodem Alžběty končí jedna velká éra britské i světové politiky, kterou královna formovala už jen tím, že se snažila od každodenní politické praxe držet stranou. Pokud vůbec dávala své postoje najevo, tak nenápadně – oblečením či gesty.

Alžběta zemřela rok a půl po odchodu svého manžela, prince Philipa, který se dožil devětadevadesáti let. Ve čtvrtek lékaři vydali prohlášení, že je „znepokojil“ stav panovnice, která v úterý jmenovala premiérku Liz Trussovou, patnáctého šéfa vlády za dobu, kdy stojí v čele Británie a anglikánské církve. Do skotského Balmoralu, kde pobývala, se začaly sjíždět její děti – tedy kromě Charlese i dcera Anna a princové Andrew a Edward. Přijel také vnuk William a další vnuk Harry, který je shodou okolností na cestách v Evropě s manželkou Meghan, ačkoli jinak žijí ve Spojených státech.

To byl pro všechny silný signál, že se děje něco vážného. Britské úřady vědí, co mají v případě úmrtí dělat. Všechna opatření jsou shrnuta do tajného plánu jménem London Bridge.

Alžběta se přitom hlavou monarchie neměla stát. Její otec se stal králem Jiřím VI. teprve poté, co byl král Edward VIII. donucen v roce 1936 odstoupit kvůli vztahu s rozvedenou Američankou.

Alžběta si po druhé světové válce vzala za manžela řeckého prince a důstojníka britského námořnictva Philipa Mountbattena. Její otec, král Jiří, zemřel v únoru 1952 a Alžběta byla korunována královnou o rok a půl později, v červnu 1953.

Když nastupovala na trůn, svět byl naprosto odlišný od toho dnešního. Byl rozdělený do dvou bloků a Velká Británie se složitě vyrovnávala s rozpadem svého impéria. V Sovětském svazu vládl Josif Stalin, v Číně Mao Ce-tung a Spojené státy měly v čele prezidenta Harryho Trumana. Britským premiérem byl znovu válečný hrdina Winston Churchill.

Od té doby se v kanceláři britského premiéra vystřídalo patnáct předsedů a předsedkyň vlád, které nesly přízvisko vlády Jejího Veličenstva. Ve Spojených státech se za tu dobu vystřídalo čtrnáct prezidentů. Lidé začali létat do vesmíru, propojil je internet. V roce 1996 navštívila královna i Českou republiku, byla v Praze a na vlastní přání i v Brně.

Letos v únoru oslavila platinové jubileum, tedy sedmdesát let na trůnu. „Když se zdá, že život je těžký, odvážní nelehnou a nepřijmou porážku, ale o to odhodlaněji bojují za lepší budoucnost,“ řekla ve vánočním projevu v roce 2008.

Zatímco ona byla symbolem nejkonzervativnějších britských tradic, její rodina přitahovala a stále přitahuje pozornost médií i veřejnosti nejen tím, že se honosí královskými tituly. Sledovány jsou četné eskapády dětí i vnoučat, kolem královské rodiny se točí mediální zájem i byznys. „Stejně jako všechny nejlepší rodiny máme i my své výstřednosti, vznětlivé a svéhlavé mladé lidi a rodinné neshody,“ hodil by se k tomu další ze slavných královniných citátů.

Královna Alžběta II. byla skálou, na které byla vystavěna moderní Británie, zprávami o její smrti jsme zdrceni, uvedla britská premiérka Liz Trussová. 

„Její oddaná služba monarchii, nesmírná pokora a vznešenost zůstane navždy v našich srdcích," uvedl český prezident Miloš Zeman v prohlášení, které Hrad večer zveřejnil na twitteru. „Jsem hluboce zarmoucen smrtí Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Srdečnou a upřímnou soustrast královské rodině a britskému lidu a lidu Společenství národů,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS).

I když v Británii se čas od času opakují debaty o tom, zda by se země neměla stát republikou – a nyní se nepochybně rozvíří znovu –, královna dělala hodně pro to, aby značku spojenou se svojí osobou udržela neposkvrněnou a zároveň stále aspoň trochu atraktivní. Mladší ročníky například oslovila, když osobně zahrála v klipu, který otevíral letní olympiádu v Londýně v roce 2012. Monarchii podle průzkumů podporuje stále většina, tedy zhruba dvě třetiny Britů. Nepřekvapí, že největší podporu má mezi nejstaršími ročníky.

Pro všechny příznivce monarchie i královny Alžběty II. pak nyní platí další královnin citát: „Smutek je cena, kterou platíme za lásku.“ Britům – a jen málo z nich zažilo jiného panovníka – bude královna Alžběta II. nepochybně velmi chybět.