Jsme v přední linii evropské energetické bezpečnosti. Putin používá v této válce energii jako zbraň a postavil Evropu na pokraj energetické krize s raketově rostoucími cenami energie, prohlásila po setkání lídrů osmičky států situo­vaných u Baltského moře dánská premiérka Mette Frederiksenová. Deklarace, kterou politici v rezidenci Marienborg podepsali, navíc uvádí, že Baltské moře má pro výrobu energie z větru obří potenciál. V textu je uvedeno i konkrétní číslo: 93 gigawattů. To jsou tisíce turbín, které mohou za větrného počasí nahradit desítky konvenčních elektráren.

Dánsko, které summit hostilo, je přitom ve větrné energii na moři průkopníkem. V roce 1991 se stalo první zemí, která postavila větrnou farmu na moři, a do roku 2030 se chce stát čistým vývozcem zelené energie. Zemi připadá zhruba třetina kapacity, ke které se politici k roku 2030 v deklaraci zavázali.

Lídři dalších pobaltských států – Litvy, Lotyšska a Estonska – zase sní, že díky turbínám na Baltu budou jednou vyvážet energii do jiných států.

Větrníky pochopitelně vznikají i v Severním moři. V srpnu například vyrobily první „testovací“ elektřinu turbíny větrné farmy Hollandse Kust Zuid, která se nachází ve vzdálenosti 18 až 35 kilometrů od pobřeží mezi nizozemskými městy Haag a Zandvoort. Jejími vlastníky jsou společnosti BASF, Vattenfall a Allianz.

Doposud byla dokončena instalace 36 turbín. Po uvedení do plného provozu, plánovaného na rok 2023, bude tento větrný park se 140 turbínami a předpokládanou celkovou kapacitou 1,5 gigawattu největší pobřežní větrnou farmou na světě, která nebude pobírat žádné cenové dotace na produkovanou elektřinu.

Síla mořského větru

Prohlášení je zcela v souladu s tím, k čemu směřuje Evropská unie. Hodlá do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebovávané energii na 40 procent, nebo možná až na 45 procent. Aktuálně platný cíl je přitom stanoven na 32 procentech. Pro srovnání: v roce 2020 dosáhl v unii podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě 22,1 procenta. Politici věří, že už v té době nebude v Evropě žádný ruský plyn a že „starý kontinent“ bude na dobré cestě zbavit se závislosti na fosilních palivech úplně. Konkrétně u větrných elektráren na moři cílí EU na 300 gigawattů do roku 2050.

Z čeho se vyrábí elektřina

Jenže: to jsou politické deklarace a byrokratické cíle. I samotní zástupci firem, které v obnovitelných zdrojích podnikají, říkají, že je půjde těžko dosáhnout, pokud se něco nezmění. Podle evropského oborového sdružení Wind­Europe přibude v Evropě v následujících pěti letech ročně stěží 18 gigawattů instalovaných větrných elektráren (loni se postavilo 11 gigawattů). K dosažení vyššího evropského cíle by však bylo třeba postavit každým rokem minimálně dvakrát víc.

I přes vysoké ceny elektřiny se navíc odvětví potýká s finančními problémy. Pětice největších evropských výrobců větrných turbín je ve ztrátě. A jejich obtíže se kvůli vysokým cenám komodit, jako je ocel, drahým dopravním nákladům, zpřetrhaným dodavatelským řetězcům i zpožděním ve výstavbě navíc stupňují.

Tato situace nahrává spíše výstavbě fotovoltaických elektráren, na které tyto potíže nedopadly v takové míře. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) to platí pro celý svět. Nových větrných elektráren se loni postavilo o 17 procent méně než v roce 2020 – a pokles instalací se předpokládá i pro letošek a příští rok. Fotovoltaických elektráren naopak přibývá a podle IEA se jejich podíl na nových instalacích obnovitelných zdrojů zvedne během dvou let z nynějších 50 procent na více než 62 procent.

Energetici navíc mohou narazit v případě povolovacích procesů. U větrných elektráren může příprava a výstavba trvat až devět let, uvádějí Financial Times. „EU vyslala dobré signály ohledně zjednodušení povolovacích procesů, ale stále existuje potenciál pro zlepšení. Nejde jen o regulaci, ale také o to, jak veřejné orgány k těmto procesům přistupují. Jak zajistíte, aby konkrétní projekt mohl proběhnout co nejrychleji,“ uvedl pro list dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen.

Spolupráce přes hranice

Příklad spolupráce při budování větrných elektráren v Baltském moři – zatím tedy v politické rovině – naznačuje v unii nový trend. Volba energetického mixu přestane být výhradní doménou jednotlivých států, jako byla dosud. Jde třeba o sítě a propojení. Mezi několika zeměmi, zejména ve střední Evropě, už jsou poměrně robustní. Ale pokud se ještě neposílí, zůstane energie z větrníků na moři na ocet.

„Země se budou muset spojit, aby posílily infrastrukturu. Investice do elektrické sítě, která je nutná k podpoře obnovitelné energie, jež je obvykle mnohem nestálejší než energie z fosilních paliv, si vyžádají mnohem více peněz,“ říká šéf sdružení WindEurope Giles Dickson. Evropská komise chce na přeshraniční spolupráci klást větší důraz než dosud a přesměruje do této oblasti více fondů.

Češi vidí budoucnost energetiky v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů.

Politici by ale nicméně měli být připraveni na to, že budou čelit častému odporu místních k výstavbě obnovitelných zdrojů v jejich blízkosti. Proti větrným energiím na moři zatím skoro žádný odpor není. Nově projekty větrných elektráren na pevnině jsou však častým terčem protestů, a to i v zemích, kde přechod k zelené energii podporuje vysoký podíl obyvatelstva. Tedy včetně Německa.

Fotovoltaické elektrárny na tom jsou v tomto ohledu o něco lépe, až na výjimky v některých zemích je jejich výstavbě evropská veřejnost více nakloněna.

Jak ukazuje čerstvá britská zkušenost, i nové sluneční elektrárny mohou narazit na byrokratickou zeď. Konzultační firma Turley na základě vládních údajů analyzovala zamítnutá stavební povolení pro výstavbu fotovoltaických parků. Mezi lednem 2021 a červencem 2022 narazila na celkem 23 případů, přestože v předchozích letech nedostaly povolení k výstavbě maximálně jeden dva projekty. Podle britského deníku Guardian se přitom ve zmiňovaných případech jednalo o velké solární parky s instalovanou kapacitou kolem 30 megawattů. List to dává do politických souvislostí – převážná většina případů se nachází ve volebních okrscích, kterým vládnou konzervativci. Panují obavy, že úřady vystaví podobnou stopku i dalším projektům.

Raději stavět za hranicemi

Skepse vůči velkým solárním parkům i větrným elektrárnám panuje i v jiných evropských ­zemích. Velká část Čechů dosud nedokáže zapomenout na nezvládnutý solární boom v letech 2009 a 2010. Tehdy se po českých polích postavilo množství solárních parků za přemrštěné peníze, které dodnes splácejí české domácnosti i firmy ve svých účtech za elektřinu. Další miliardy posílá majitelům fotovoltaických parků z té doby státní rozpočet.

Pouhé soláry na střeše výpadky dodávek ruského plynu nezachrání.

Průzkumy ukazují, že se postoje české veřejnosti alespoň trochu proměňují. Roste podpora jaderných i zelených zdrojů. Další rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje podle květnového průzkumu společnosti IBRS 68 procent lidí, kombinaci obou pak 46 procent. To bylo proti loňskému podzimu o sedm procentních bodů víc. Do velké míry k tomu přispěla i válka na Ukrajině. Do růstu podpory se promítá obava o energetickou soběstačnost. „Kvůli hrozbě, že Rusko přestane dodávat fosilní paliva, výrazně posílil názor, že budoucnost energetiky v České republice je především v koexistenci jádra a obnovitelných zdrojů,“ říká jednatel agentury IBRS Miloš Rybáček.

Vůči velkým fotovoltaickým projektům však stále panuje v Česku skepse, kterou se daří prolomit jen stěží. Odráží se to i v politických prohlášeních jednotlivých politických stran. Řada politiků, včetně vládních, opakuje, že „soláry patří na střechu, a ne na pole“. K takovému tvrzení se, na první pohled překvapivě, přihlásili třeba i kandidáti Pirátské strany v komunálních volbách v Praze 5.

Velké firmy, které začínaly s fotovoltaikou v Česku, tak v minulém desetiletí raději vyrazily do ciziny. Konkrétně Photon Energy postavila solární parky například v Austrálii, Maďarsku, Polsku a Rumunsku. V poslední zmiňované zemi v polovině srpna zahájila výstavbu již šesté elektrárny, kde plánuje využít bifaciální (neboli oboustranné) fotovoltaické moduly. Elektřina se bude prodávat na trhu s energií na tržní bázi, bez jakékoliv podpory nebo smluv o dlouhodobém nákupu elektřiny uzavřených s odběrateli. Do konce letošního roku přesáhne celkový instalovaný výkon elektráren Photon Energy v Rumunsku 120 megawattů.

Jen se střechami nevystačíme

Rostoucí ceny energií rozhýbaly trh i v Česku. Statistiky Solární asociace ukazují, že se v prvním pololetí postavilo přes devět tisíc fotovoltaických elektráren, o pár stovek více než za celý loňský rok. Celkový výkon nových instalací je 75 megawattů – jde převážně o střešní instalace na rodinných domech.

Experti a lidé ze solárního byznysu upozorňují, že jen se střechami si česká, stejně jako evropská energetika jako celek nemohou vystačit. Pokud tedy chce Česko nahradit výpadek dodávek ruského plynu.

„Soláry patří jak na střechy, tak na zem. Střechy jsou naprosto skvělé, ale nezachrání nás. Staví se pomaleji a hlavně jsou tu miliony lidí, kteří soláry na střechách mít nebudou. Třeba miliony lidí, kteří žijí v bytových domech. Než osadíme všechny střechy soláry, bude to trvat desítky let. Zatímco pokud zapojíme i pozemní elektrárny, můžeme něco udělat třeba už za rok za dva,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Další dírou na trhu jsou velké průmyslové elektrárny. „Obracejí se na nás průmyslové podniky s tak velkou spotřebou energie, že jim střešní elektrárna jednoduše nepomůže. Řešením jsou velké pozemní elektrárny, jejichž produkce přispěje ke snížení ceny elektřiny na trhu a pomůže tak celé zemi,“ říká Krčmář.

Stát vypsal a již vybral stovky megawattů projektů z Modernizačního fondu na pozemní elektrárny. V první výzvě uspělo přes pět desítek projektů, podpora překročí tři miliardy korun. Aktuálně je pro projekty větších elektráren přes jeden megawatt instalovaného výkonu vypsána další výzva, kde je 5,5 miliardy korun. Celkem 4 miliardy jsou pak ve výzvách pro komunální fotovoltaiky.

Ale i tyhle projekty mohou narazit. K podání žádosti je sice třeba mít smlouvu o připojení, ale další povolení budou muset vybrané projekty teprve získat. Hotovo musí být do pěti let. Podle Krčmáře navíc existuje pro výstavbu celá řada překážek. „Specifickým problémem jsou například překážky ze strany památkářů, kteří fotovoltaiku na mnoha místech blokují, a to i v případě, že se panely mají objevit třeba na budovách ze 70. a 80. let,“ říká Krčmář.

Místo jádra uhlí, ne zelené zdroje

Zdlouhavý postup v budování obnovitelných zdrojů dokládají i také reálná data o výrobě elektřiny. Například statistiky serveru Oenergetice.cz dokládají, že podíly obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny se zvyšují jen pomalu. A například v Německu se u větrných elektráren dokonce v posledních dvou letech projevila jejich závislost na přírodních podmínkách. Na moři i ve vnitrozemí méně foukalo, a tak se jejich podíl na celkové výrobě citelně snížil.

Energie

Stáhněte si přílohu v PDF

Odstavené jaderné elektrárny v Německu tedy nahradilo spíše hnědé a černé uhlí než obnovitelné zdroje. V roce 2020 měly v období od ledna do srpna jaderné elektrárny podíly na výrobě 12,7 procenta, letos to ve stejném období bylo jen 6,5 procenta. Naopak podíl hnědo‑ a černouhelných zdrojů stoupl z necelých 21 procent na 32 procent. Plyn si drží zhruba desetinový podíl. Podíl výroby ve fotovoltaických elektrárnách roste – z 11,8 procenta na 13,2 procenta.

Zatím také není jasné, zda a čím Němci nahradí výrobu v odstavovaných jaderných elektrárnách, nebo jestli v nich prodlouží provoz. Do sítě dodávají stále tři jaderné zdroje – Isar 2, Emsland A a Neckarwestheim 2. Podle původních plánů mají být odstaveny na konci letošního roku.

Ani hrozba nedostatku elektřiny během nadcházející zimy nepřinutila německé politiky toto dříve přijaté rozhodnutí změnit. Na začátku září kabinet pouze rozhodl, že dva ze tří zdrojů (Isar 2 a Neckarwestheim 2) ponechá do poloviny dubna v pohotovostním režimu, kdyby na trhu nebyl dostatek elektřiny. „Je velmi nepravděpodobné, že nastanou krizové situace a extrémní scénáře. Ale musím udělat vše potřebné, abych plně zaručil bezpečnost provozu elektráren,“ prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energie.

Z čeho se vyrábí elektřina

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.