Nové kanalizace, čistírny vod i zdravější řeky. Na českou vodu míří 14 miliard z EU

V srpnu odstartoval nový Operační program Životní prostředí, který nabízí 61 miliard korun především obcím a krajům, ale i firmám a domácnostem. Nejvíce peněz je určeno na přístup k vodě a hospodaření s ní. Celkem si obce sáhnou na 14,1 miliardy korun. Novinkou je, že dotace pomohou vykoupit pozemky u vody, aby se na nich příroda mohla obnovit nebo aby se krajina zbavila odvodňovacích koryt. Žádosti o dotace se nově také zjednoduší.

V Žichovicích, obci ležící pár kilometrů od hranic Šumavy, nemají kanalizaci. Je to problém, protože v bezprostřední blízkosti obce teče řeka Otava a také je tu vodní zdroj, který zásobuje pitnou vodou celé Žichovice. I proto se vedení rozhodlo, že už je načase kanalizaci vybudovat. Akci uspíšil i fakt, že na to vesnice se šesti sty obyvateli nyní může použít peníze z nové vlny Operačního programu životní prostředí (OPŽP), kde je právě na vodu a projekty s ní spojené připraven čerstvý balík financí z EU. „Vybudováním splaškové kanalizace odvedeme znečištění splaškových vod a následně se vyčistí v nově budované čistírně odpadních vod. Tím se výrazně zlepší hygienické podmínky a životní prostředí pro obyvatele obce. Odkanalizování této oblasti bude jednoznačně přínosem pro stav životního prostředí jak v obci samotné, tak i v okolí obce a bude mít pozitivní vliv na snížení vlivu znečištění Otavy,“ předpokládá starosta Žichovic Václav Hlaváč. Projekt kanalizace v Žichovicích už má stavební povolení a nyní čeká na realizaci. Jak Hlaváč přiznává, bez podpory by obec na projekt neměla peníze. „Rádi bychom čerpali 70 procent z vysoutěžené částky, což je zhruba 65 milionů korun. Na této akci usilovně pracujeme už čtyři roky a doufáme, že v příštím roce začneme kopat,“ předpokládá starosta.

O peníze už se uchází 17 projektů

Žichovická kanalizace je jedním ze sedmnácti vodohospodářských projektů, které v aktuálně otevřených výzvách nového dotačního období OPŽP čekají na podporu celkem ve výši jedné miliardy korun. Jde však jen o první zájemce. Celkově na technická opatření spojená s vodou čeká na obce 14 miliard korun. „Očekáváme, že zájem bude minimálně stejně velký jako v předchozím programovém období, kdy se všechny finance vyčleněné na podporu vodohospodářské infrastruktury dočerpaly ještě před skončením programu, a další projekty tak bylo nutné financovat z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR,“ říká Ondřej Charvát, mluvčí ministerstva životního prostředí, které OPŽP administruje.

Nově vyhlášené výzvy cílí především na obce, které – stejně jako Žichovice – mohou realizovat i nákladnější vodohospodářské projekty, na něž by z vlastních peněz nedosáhly. Mohou tak získat příspěvek například na nové čistírny odpadních vod, včetně domovních čistíren pro jednotlivé domy, nebo na jejich modernizaci, výstavbu vodovodů, kanalizace nebo úpravny pitné vody.

„Potřebujeme více a rychleji adaptovat Česko na změnu klimatu. Sucho a nedostatek vody nás trápí řadu let a není pravděpodobné, že by se tento stav měl do blízké budoucnosti změnit. Proto musíme investovat nejen do přivaděčů a nových zdrojů pitné vody, ale také do šetření vodou a jejího lepšího čištění,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Kde nejde kanalizace, tam pomůže čistírna

Peníze lze čerpat i na jednotlivé domácí čistírny odpadních vod, což oceňují hlavně lidé z menších obcí. „Vyšli jsme vstříc poptávce obcí, kde se skutečně ekonomicky nevyplatí budovat kanalizaci. Domovní čistírny dokážou účinně čistit vodu a jsou ekonomičtějším řešením. Na jejich realizaci i provoz ale budou stále dohlížet obce, tak aby skutečně splňovaly všechny potřebné parametry,“ doplňuje Jan Kříž, náměstek ministryně životního prostředí.

Udržet vodu v přírodě. Část evropských peněz zamíří také na budování přírodě blízkých opatření k zadržování vody v krajině. Jedním z nich je obnova potoků a tůní.

Foto: Shutterstock

Soustavy moderních domovních čistíren jsou podle slov ministerstva cenově efektivní a ekologicky přijatelnou alternativou ke starým netěsným jímkám nebo septikům, které bývají velkým zdrojem znečištění podzemních i povrchových vod. Výhodou domovních čistíren je vysoká účinnost čištění, navíc voda se nemusí dále dočišťovat. „To, že soustava domovních čistíren může při správném provozování bezproblémově fungovat a zároveň plnit parametry na vyčištěnou odpadní vodu, prokázala i odborná studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka provedená v loňském roce. Jedná se o velice efektivní a ekonomické řešení, které pomůže tam, kde náklady nebo technické podmínky výstavbu velké čistírny neumožní,“ vysvětluje mluvčí MŽP Ondřej Charvát. Kromě čisté vody a nižších nákladů pro občany přináší soustava další velký benefit v tom, že vyčištěná voda zůstává na místě a neodtéká pryč. Nyní vypsaná evropská dotace může ve finále pokrýt až 80 procent výdajů.

Deset miliardy na tůně, rybníky a potoky

Vedle nových zdrojů pitné vody a kvalitnějšího čištění odpadních vod nabízí Operační program Životní prostředí také dalších téměř 10 miliard korun na zadržování vody v krajině. Program míří na opatření ve volné krajině, městech a obcích, ale také na projekty, které pomohou zachytávat vodu v zastavěných územích a chránit lidská sídla před povodněmi. Může jít o projekty jako obnova a zakládání tůní, mokřadů a malých vodních nádrží, ale i obnova přirozeného toku potoků a říček a budování ploch, kde se může rozlévat povodňová vlna. Obce mohou žádat dotace na zadržování dešťové vody a její využívání například pro zalévání parků nebo jiné veřejné zeleně. Dotace míří také na budování zelených střech.

Tady je příroda, prosíme nerušit

Novinkou nově otevřené dotační výzvy také je, že program nabízí peníze na nákup pozemků v okolí řek nebo potoků. Je to proto, že v řadě případů může podpora obnovení přírody spočívat v samotném výkupu pozemků. Pak už se místo jen ponechá přirozenému vývoji. „Zároveň s výkupem pozemků bude do katastru nemovitostí zaneseno věcné břemeno k pozemku na Českou republiku, které bude přecházet i na budoucí vlastníky pozemků a bude tak trvale zajištěna udržitelnost opatření,“ připomíná Charvát. V praxi to znamená, že pozemek bude určený pro podporu přirozeného vývoje řeky nebo potůčku, vlastník pozemku bude muset přirozený vývoj strpět a nebude ho smět využívat k ničemu, co by vývoj narušilo.

Žadateli této dotace mohou být obce, kraje, veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace, organizační složky státu, výzkumné instituce a organizace, školy, státní organizace a státní podniky. Na nákup pozemků pro revitalizaci vodních toků lze získat maximální podporu až do výše 100 procent ceny pozemku.

Odvodňovací koryta půjdou z půdy ven

Další peníze se nabízí obcím do dvou tisíc obyvatel, které by jinak na dotace nedosáhly, protože nemají dostatek vlastních finančních prostředků. „Pro ně máme k dispozici možnost čerpání zvýhodněné půjčky na dofinancování vodohospodářských projektů, která může být poskytnuta až do výše rozdílu mezi celkovými způsobilými výdaji a poskytnutou dotací z OPŽP,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Budoucnost vody a vodárenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Dotace mohou obce využít také na odstranění starých zařízení, která původně sloužila právě k odvodňování krajiny. Jsou to betonová odvodňovací koryta, která lze často zahlédnout například mezi poli. Jde o pozůstatek odvodňovací politiky v zemědělství ještě z dob minulého režimu. „Meliorace zásadním způsobem negativně ovlivnily českou krajinu, jelikož způsobily její odvodnění. Díky dotacím z programu OPŽP se proto dlouhodobě snažíme tyto dříve napáchané škody odstraňovat a budováním přírodě blízkých opatření vodu do krajiny opět navracet,“ rozvádí Charvát.

V novém programovém období OPŽP 2021–2027 chystá ministerstvo do konce letošního roku vypsat více než dvacet výzev. Navíc vychází vstříc žadatelům a zjednodušuje potřebnou administrativu. „To znamená, že redukujeme povinné přílohy žádosti o podporu a při hodnocení uplatníme co nejvíce sloučenou kontrolu formálních náležitostí. Vedle toho využíváme také prvky zeleného zadávání veřejných zakázek (státní instituce pořizují výrobky a služby, které mají co nejmenší dopad na životní prostředí – pozn. red.), tak aby příjemci podpory byli motivováni k odpovědnému chování,“ doplnil náměstek Jan Kříž.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody a vodárenství.