Nechte euro být!

Euru se letos nedaří. Od začátku roku ztratilo proti dolaru přes 15 procent, ocitlo se pod úrovní parity a je nejslabší za posledních 20 let. Není to přitom jen euro. Letos vůči dolaru ztrácí libra, yen a ve výsledku i takřka všechny další měny až na pár výjimek v čele s rublem. Otázkou je, co s tím.

V normálních časech by Evropská centrální banka mohla nasadit více jestřábí výraz a začít rychleji zvyšovat sazby, čímž by rostl úrokový diferenciál a lákal kapitál do Evropy. Jenže to stejné dělá i Fed. A na rozdíl od ECB nemá za hranicemi válku a uvnitř nich energetickou krizi. Bankéři v ECB tak klidně mohou slíbit, že budou zvyšovat sazby rychleji a na vyšší úrovně. Avšak ve chvíli, kdy trh vnímá, že to jen povede k prohloubení recese, se kýžený efekt nedostaví. Riziková přirážka v případě eura hraje hlavní roli a letos už se na tom asi příliš nezmění.

Jak to vyřešit? Klasická měnová politika v nejbližší době stačit nebude, devizové intervence ze strany Evropské centrální banky jsou jen těžko představitelné a o moc víc toho ECB v arzenálu nezbývá. Ve výsledku tak na pomoc musí přijít stará dobrá ekonomická teorie. Slabší euro má bezpochyby negativní důsledky, v čele s dalším proinflačním působením. To by EU ocenila v minulých letech, ale rozhodně ne nyní.

Na druhou stranu slabší euro nahrává evropskému exportu. Zboží se stává pro dolarem platící země levnější, a jejich obyvatele tak preferují více zboží z dovozu na úkor domácího. Za dolar si toho nyní koupí o dost víc než před rokem, alespoň za předpokladu, že se v podobném tempu pohybovaly i cenové hladiny – což eurozóna a USA celkem dobře splňují. Větší hlad po evropském zboží pak nejenže pomůže exportu, a tím pádem i celé ekonomice. Znamená ale i větší zájem o euro, což povede k jeho posílení.

Komentář Michala Brožky

Když centrální banky chytají mnoho králíků, nemusí chytit ani jednoho. Na kterého se chystá ta naše?

29. 9. 2022 ▪ 6 min. čtení

Situace pro euro není růžová, ale nejlepší a možná i jedinou možností ECB je teď „vsadit na klasiku“. Občas to může trvat, ale i přes nekonečnou snahu centrálních bank a vládních institucí si trh nakonec vždycky najde svoji cestu.