Největší odborářské organizace chystají sobotní protivládní akci na mezinárodní úrovni. Desetitisíce demonstrantů se mají sejít jak v Praze na Václavském náměstí, tak i v Bratislavě. Svým kabinetům chtějí vzkázat, že nekonají, jak by měly. Oznámil to na tiskové konferenci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Demonstrace nespokojených zástupců zaměstnanců a občanů bude slušná, korektní, ale nekompromisní,“ uvedl Středula. Protestující chtějí vyzvat kabinet Petra Fialy (ODS) k okamžitému zavedení cenové regulace základních životních potřeb – tedy u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného, pohonných hmot a ostatních paliv. „Chceme také co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za letošní rok,“ řekl novinářům Středula. Sám očekává účast desetitisíců lidí, do přesnějšího odhadu se ale pouštět nechtěl.

Požadavky odborářů ale u vlády těžko uspějí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jedná o návrhy, kterým se většina evropských zemí snaží vyhnout. „Máme příklady, že takové opatření občanům nepomůže, můžeme citovat Maďarsko, vidíme, jak to tam dopadlo a jaká tam je inflace,“ uvedl premiér příklad jižního souseda na tiskové konferenci po jednání vlády. V Maďarsku zastropovali ceny pohonných hmot, výsledkem byl ale jejich nedostatek, a vláda tak musela zavést omezovací systém jejich nákupu. „Toto určitě není cesta. Cesta není ani v demonstracích organizovaných odbory, vedeme sociální dialog,“ dodal Fiala. 

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa dokonce říká, že takový zásah je to poslední, k čemu by měl kabinet přistoupit, protože by mohlo dojít k destrukci trhu. Vláda by však situaci podle něj sledovat měla. „V případě nedostatku konkurence by měla daný trh bez okolků zregulovat tak, aby jeho aktéři nemohli na úkor spotřebitelů dosahovat nepřiměřených zisků,“ řekl Skořepa pro HN. 

Také analytik společnosti Deloitte David Marek míní, že cenová regulace se dá připustit jen v případě existence monopolu na trhu. „Kdo zažil dobu před rokem 1989, ví, o čem mluvím. Pro mladší je možné podívat se, k čemu vedla regulace nájemného v Berlíně,“ řekl pro HN. Připomněl situaci, kdy německé hlavní město v roce 2020 zavedlo u bytů postavených do roku 2014 regulaci cen nájemného.  Město však dosáhlo jen toho, že v ostatních domech rostly nájmy o to rychleji a regulované byty prakticky zmizely z trhu. 

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.