Ještě před pár dny měl Otakar Bradáč (ODS) hlavní slovo při rozhodování o přidělování bytů a nebytových prostor v bohaté městské části Brno-střed. Nyní ale tento spolupracovník ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) čelí policejnímu obvinění z toho, že ovládal skupinu, která ve velkém manipulovala s majetkem města. Členové skupiny mu říkali šéfe a žádost o byt zfalšovali i pro nastrčeného policejního agenta.
HN a Aktuálně.cz nyní získaly text policejního obvinění, v němž detektivové popisují, jak organizovaná korupční skupina vypadala. Z jejího vytvoření už policisté obvinili osm lidí. Stalo se tak minulý týden po zásahu a 28 domovních prohlídkách. Ze získaného policejního usnesení zároveň vyplývá, že jde zatím o první větev prověřování systému, který podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) mohl v Brně fungovat i 15 let.
Byty se nyní v Brně prodávají v průměru za 127 tisíc korun za metr čtvereční, mnoho rodin si proto pořízení vlastního bydlení nemůže dovolit. A právě na tom chtěla podle policistů vydělat organizovaná skupina. Její členové nabízeli lidem možnost získat městský byt za polovinu reálné ceny, za což požadovali statisícové úplatky.
Za hlavu organizované skupiny vyšetřovatelé označili Otakara Bradáče, vlivného občanského demokrata. Ten je přítelem ze studií a spolupracovníkem nynějšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Podle detektivů Bradáč využíval svých „politických a osobních konexí“ k organizování rozsáhlých manipulací s městskými byty za využití sítě pomocníků.
ODS, kterou na jižní Moravě vede Blažek, udělala po komunálních volbách v roce 2018 z Bradáče šéfa bytové a dislokační komise radnice Brno-střed. V největší a nejbohatší brněnské městské části tak přes něj šly veškeré žádosti nejen o byty, ale i třeba o obchodní prostory v centru města, kolem kterých denně procházejí tisíce lidí. Jak vyplývá ze zjištění policie, Bradáč a jeho skupina ovlivňovali přidělování městských bytů i nebytových prostor určených podnikatelům.
Letitá korupce
O tom, že vlivní občanští demokraté přidělování městských nemovitostí v Brně manipulují, detektivům vypověděl starosta Rojetína na Brněnsku Pavel Hubálek, který je stíhán za podvody s městskými byty.
Odkryl jim chod celého systému, do něhož se podle svého vyjádření sám zapojil a občanským demokratům nosil úplatky. A to už v roce 2010.
„Hlavní skupinu tvoří Pavel Blažek, Robert Kerndl a Otakar Bradáč,“ označil v roce 2019 nynějšího ministra spravedlnosti z ODS, předsedu jihomoravské buňky strany a šéfa bytové komise městské části Brno-střed.
Všichni tři politici ale jakékoliv nekalosti redakcím odmítli s tím, že se sám Hubálek pouze snaží z případu lživě vyvinit.
Policisté ve sdělení obvinění nyní potvrzují, že na startu jejich prověřování stály mimo jiné poznatky od Hubálka.
V únoru 2019 začali prověřovat, zda tehdy neustanovení pachatelé „nejpozději před 12 lety založili organizovanou zločineckou skupinu působící do současné doby na území města Brna a v jeho blízkém okolí“.
Podle jejich podezření se činnosti skupiny účastní komunální politici z Brna, zaměstnanci magistrátu i jednotlivých městských částí. Podezřele přidělené byty lidem spjatým s ODS se objevily už v minulosti.
Byt získal například někdejší tajemník radnice Brno-střed Stanislav Pšeja, zprivatizoval ho těsně po volbách v roce 2014. Kupní smlouvu podepsal ještě před nástupem nového vedení končící starosta Libor Šťástka. Šťástka dnes vede ODS Brno-střed. Tři týdny před komunálními volbami v roce 2014 zprivatizovali za 700 tisíc korun třípokojový městský byt také Šťástkovi příbuzní.
Další dva byty naproti sobě radnice přidělila švagrovi dnešní primátorky z ODS Markéty Vaňkové a jeho přítelkyni.
Detektivové v průběhu prověřování, které zahájili v roce 2108, zjistili, že manipulací s byty se dopouštějí „mimo jiné“ osoby angažované v městské části Brno-střed. Do policejní sítě se chytil právě Bradáč. Tomu chtějí u soudu dokázat, že skupinu na své radnici vedl minimálně od roku 2020. Tehdy zahájili jeho sledování a shromažďování důkazů o přidělování bytů, které se právě dělo.
Policisté na Bradáče mimo jiné nasadili odposlechy. A zaznamenali tak jeho hovory se sítí prostředníků, kteří podle NCOZ skupině dohazovali lidi ochotné za městské byty dát úplatky.
„Prostředník se ptá Otakara Bradáče, zda žije. Bradáč mu odpovídá, že nežije již dlouhodobě, a žije, jenom když před sebou vidí peníze. Potom ožívá, jinak je v takovém zimním spánku, ale jakmile ho posype prostředník padesátikorunami anebo dá před Bradáče očuchat pětistovku, tak ožívá,“ přepsali jeden z telefonátů vyšetřovatelé.
„Z výše uvedeného je naprosto zřejmé, že činnost této organizované zločinecké skupiny byla zaměřena pouze k získávání finančního prospěchu z úplatků,“ dovozují policisté.
Byt sháněli i pro policejního agenta
Bradáč měl ale smůlu. Jako zájemce o městský byt se v roce 2020 přihlásil i devětačtyřicetiletý Ondřej Janeček. Ve skutečnosti to bylo krycí jméno policejního agenta. A i zprostředkovatel, který měl věc se skupinou vyřídit, byl nastrčený policisty.
Vyšetřovatelé NCOZ tak v přímém přenosu sledovali, jak celý systém na radnici Brno-střed funguje. Janeček projevil zájem o odkoupení obecního bytu za polovinu tržní ceny jako investiční nemovitosti. Odkup ale Brno umožňuje jen nájemníkům daných bytů. Prvním úkolem tedy bylo z něj nájemníka udělat. Ve frontě tak musel předběhnout ostatní zájemce.
Dvojčata a brněnská korupce. Policie v kauze bytů vtrhla i k bratrům náměstka primátorky Vaňkové
Do dění tak vstoupil pracovník Správy nemovitostí Brno-střed Radim Suchánek, kterému přezdívali Rajmen. V prosinci 2020 zajistil policejnímu agentovi prohlídku bytu, aby viděl, do čeho bude investovat. A to i když prohlídky pro legitimní zájemce radnice kvůli covidové pandemii v té době nedělala.
Suchánek, který vedl ANO v letošních komunálních volbách v Brně-Černovicích, je také mezi stíhanými. Policistům už přiznal, že za každé půjčení klíčů od městských bytů dostal tisíc korun. A to od Zdeňka Červinky – realitního makléře, který je podle policistů rovněž členem skupiny.
„Červinka Bradáčovi sdělil, že Suchánkovi za klíče vždy dává tácek (tisíc korun), a Bradáč na toto sdělení reagoval, že mu on tolik nedává, že tácek je moc. Červinka na to reagoval, že mu vždy dává tácek,“ popsali policisté. Suchánek se bránil tím, že až „loni si uvědomil, že to, co dělá pro Červinku, není úplně čisté, i když mu to šéf radniční bytové komise Bradáč přikázal“.
Skupina nastrčenému Janečkovi také zlepšila životopis, aby splnil podmínky pro přidělení bytu. Do žádosti lživě vyplnila, že Janeček pracuje jako řidič záchranky v Ústí nad Labem a má zájem své povolání vykonávat v Brně. Ve skutečnosti se jim agent představil jako nezaměstnaný.
Pak mu zřídili e-mail pod jeho jménem, přes který ale nekomunikoval s úředníky Brna-středu on, ale výhradně členové skupiny. Od Janečka si také nechali podepsat prázdné papíry, aby na nich stvořili motivační dopisy.
To vše s jasným cílem. „Předseda bytové komise Otakar Bradáč následně mohl na zasedáních komisí přesvědčit pomocí vytvořených dokumentů ostatní členy, aby hlasovali ve prospěch jimi preferovaného zájemce, který žádal o přidělení nemovitosti za úplatek,“ objasňují policisté.
A to se v případě policejního agenta skutečně stalo. Bradáč ostatní členy bytové komise přesvědčil, aby mu nájemní smlouvu odhlasovali. Byť proti přidělení bytu „záchranáři“ z Ústí tehdy protestovali zástupci opozice v komisi.
„Toto přidělení bytu mi přišlo netransparentní. Měla jsem za to, že zdůvodnění, které žadatel napsal do motivačního dopisu, je nevěrohodné. S kolegy jsme se proto hlasování o přidělení zdrželi – na rozdíl od ostatních členů komise, kteří byli pro,“ popsala HN členka komise za Zelené Kristýna Fuchsová.
Po souhlasu komise schválila přidělení bytu rada městské části v čele se starostou Vojtěchem Menclem (ODS). Klient skupiny se tak dostal k bytu 1 + kk v centru Brna zhruba za půl roku. Obratem mohl také podat na radnici žádost o koupi nemovitosti do svého vlastnictví. Skupina za to dostala 350 tisíc korun v modré obálce. Detektivové v usnesení o zahájení stíhání popisují celkem osm podobných scénářů.
„Kde je ta obálka? Nemůžu ji najít“
Samotnou manipulaci žádostí a falšování dokladů přitom podle policie zařizovaly dvě sekretářky majitele realitní kanceláře PJ-Reality a Bradáčova dobrého známého Zdeňka Červinky. Schůzky Bradáče s Červinkou ve vinárně v Hrnčířské ulici byli svědky i reportéři HN, když před koncem loňského roku Bradáčovy obchody monitorovali.
Onu modrou obálku s bankovkami od agenta policie dostal Červinka ve své kanceláři. „Všechny je musím dát klukům,“ mluvil ještě předtím o penězích před figurantem Červinka, který je i s asistentkami nyní stíhaný. Červinku s Bradáčem soud poslal do vazby. Ani jeden z nich po zadržení nevypovídal.
Úplatky se podle policistů scházely u Červinky v jeho realitní kanceláři pravidelně. A v některých případech odposlechy zaznamenaly kuriózní situace. Třeba když realitní makléř jednu z ukrytých obálek s bankovkami nemohl najít. A tak volal své sekretářce a společně po telefonu řešili, za jakým „šanonem“ se obálka s úplatky vlastně skrývá.
Detektivové dokládají, že ještě letos v květnu zprostředkovatel zastupující dalšího zájemce o byt přinesl Červinkovi úplatek 560 tisíc. Ten ho obratem nechal přepočítat svou druhou sekretářku. Peníze si podle nich dělil Bradáč, který takto získal dvě třetiny, s Červinkou, který získal zbylou třetinu. Oba pak podle detektivů vypláceli další členy skupiny.
Rakovina a úraz páteře. Jak se upravovaly žádosti o byty
Detektivové dokládají, že lhaní v žádostech organizované lidmi kolem Bradáče nebylo neobvyklé.
Z jednoho žadatele například udělali otce dcery po úrazu páteře, který se stará ještě o tříletou neteř, protože její matka má rakovinu. Podle policistů ale nic z toho nebyla pravda – obchod se nakonec nevydařil, a tak museli členové skupiny klientům vrátit původní úplatek 300 tisíc korun.
Jinému muži zase skupina „přidělila“ družku s dítětem, s níž vztah vůbec neměl.
Červinka sháněl klienty různě – městský byt například zabezpečoval i pro syna své praktické lékařky.
Prostřednictvím komise, která pronajímá nebytové prostory podnikatelům, zase Bradáč pro své „klienty“ zařizoval přidělení prostor či další výhody. „Bradáč se snažil zajistit odpuštění dluhu nebo slevu na nájmu na předmětné nebytové prostory,“ uvádí detektivové. Upozornili například na případ, kdy kvůli Bradáčově tlaku došlo k prominutí dluhů konkrétního podnikatele na nájemném v nebytových prostorech ve výši 50 procent z celkové částky.
Lidé, kteří statisícové úplatky předávali, budou podle policejních dokumentů prověřováni samostatně.
Vyšetřovatelé sledovali i toky peněz mezi Bradáčem a Červinkou. Dokládají, že si peníze na základě fiktivních faktur mezi sebou přeposílaly jejich dvě firmy. „Z rozhovorů Zdeňka Červinky s Otakarem Bradáčem vyplynulo, že tyto finanční prostředky pocházejí z úplatků, avšak budou odůvodněny fiktivními fakturami za neprovedené činnosti,“ uvedli.
Další peníze si podle policistů muži předávali osobně. „Také byly zjištěny hotovostní vklady bankomatem na bankovní účet Otakara Bradáče,“ doplňují detektivové s tím, že z výpisů plyne, že takto někdo Bradáčovi na účet vložil na dva miliony korun.
Další výpověď zahrnuje bratra náměstka primátorky
Ve sdělení obvinění policisté citují i výpověď Pavla Hubálka – bývalého starosty jihomoravské vesničky Rojetín, jenž je sám za podvod s byty obviněný (jeho případ se zatím týká ale jiné větve). Od roku 2018 tvrdí, že byl jen součástí systému, který řídily špičky ODS.
Zmiňovaná větev, kterou policisté nadále prověřují, se týká mimo jiné ministra spravedlnosti Blažka. Už v roce 2020 si z radnice Brno-střed odnesli záznamy o dřívějších privatizacích domů spjatých s Blažkem či současnou brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS), Blažkovou bývalou koncipientkou. Pozvání na podání vysvětlení tehdy dostala Vaňková i její náměstek Robert Kerndl (ODS).
Policisté čekají, zda nyní promluví v téhle větvi právě Bradáč, kterému jako hlavě organizované skupiny hrozí až 16 let vězení. Červinkovi pak až 13 let. Bradáčův obhájce Jan Kovařík nechtěl už minulý týden celou situaci nekomentovat. Červinkův obhájce Pavel Hála už sdělil, že jeho klient chce trestnímu řízení čelit a nehodlá nic skrývat. „Přistupuje k tomu otevřeně. Usiluje o status spolupracujícího obviněného,“ řekl Hála.
Vyšetřování ve větvi, která se týká i Blažka, staví policisté i na výpovědi Petra Kosmáka, který pracoval na Správě nemovitostí Brno-střed mezi lety 2012 až 2018. Dnes je v kauze Stoka nepravomocně odsouzen za manipulování zakázkami. K činům se doznal a i v této kauze usiluje o status spolupracujícího obviněného, a musí tak vypovídat o veškeré trestné činnosti, o které ví. Kosmák ve výpovědi ke korupci kolem bytů v Brně speciálně jmenoval nevlastního bratra náměstka Kerndla – Kamila Kotěru. Ten je šéfem brněnské ODS a Blažkovým blízkým přítelem.
V dosud utajené výpovědi řekl Kosmák policistům, že dostal od Kotěry pokyn, že má Červinkovi zpřístupnit nemovitosti patřící Brnu-střed. Kotěra, jenž do roku 2014 správě nemovitostí šéfoval, mu také nakázal, aby byl při prohlídkách městských prostor Červinkovi k ruce. A i on za každé klíče dostal tisíc korun. U Kotěry minulý týden provedli policisté domovní prohlídku. A také u jeho bratra Romana, který je dnes místostarostou Brna-střed.
Další jména pak pro stále vyšetřovanou větev policisté získali z odposlechů Červinky. V nich například klientům říká, že je v radniční komisi nově realitní makléř Jan Jedelský, se kterým v minulosti dělal výměny bytů. Podle členů bytové komise, se kterými HN mluvily, Jedelského do komise jako „zástupce veřejnosti“ přivedl zastupitel Brna-střed Jan Mandát (ODS).
„Červinka se také vyjádřil, že někdy se může stát, že komise nepřijme usnesení, pak rozhoduje rada Brna-střed, ale pokud je usnesení komise přijato, tak rada pouze potvrzuje. Vyjádřil se k některým jménům a uvedl, že Mencla umíme,“ říkal Červinka. Myslel tím Vojtěcha Mencla (ODS), starostu Brna-střed.
Spolustraníci z radnice městské části se od Bradáče po zásahu policie důrazně distancují. Mencl v pondělí oznámil, že rada odvolala Bradáče z postu šéfa bytové komise. „Je naprosto zřejmé, že se jedná o velmi závažné provinění, na které budeme adekvátně reagovat a vyvodíme z něj důsledky. Ať už systémovými změnami při přidělování bytů, nebo posílením kontrolní činnosti,“ uvedl starosta.
Blažek: Bradáče vídám jednou za rok
Vlivní jihomoravští členové ODS ale opakovaně říkají, že nic nelegálního nedělali. Odmítají to oba Kotěrové, náměstek primátorky Kerndl i ministr spravedlnosti Blažek. Ten zároveň tvrdí, že se stýká se stíhaným Bradáčem jen vzácně. „S panem Bradáčem se od mého odchodu do Prahy v roce 2012 vídám jen na stranických akcích, tedy maximálně jednou ročně. A někdy ani to ne.“
I přes obvinění nechce zatím Blažek vylučovat Bradáče z ODS. „Jenom Ota Bradáč a orgány činné v trestním řízení vědí, jak vážná ta situace je. Není měsíc, abych já se jako ministr neomlouval za nezákonné vazby a nezákonná trestní stíhání. Jenom on ví, jak je to průkazné a jestli to spáchal, nebo ne. Samozřejmě, po určité době, kdy se nepodaří s ním spojit, budou muset nějakým způsobem rozhodovat orgány strany. Ale já vůbec nechci předjímat,“ řekl Blažek v pondělí agentuře ČTK.
Bradáč, Kerndl a Blažek – byznys přátel z vysoké školy
Robert Kerndl a Otakar Bradáč se s Pavlem Blažkem znají z brněnských práv. Na přelomu tisíciletí také oba dělali Blažkovi advokátní koncipienty.
Bradáč se svým známým Kerndlem podle Hubálkovy výpovědi privatizoval bytový dům v ulici Veveří, následně ho pronajímali. V katastru nemovitostí se reportérům HN podařilo ověřit, že část zmíněného domu v roce 2003 od Brna koupila společnost KB Plus, kterou v té době ovládali právě Kerndl s Bradáčem, tehdy už oba zastupitelé Brna-střed. Zbytek zprivatizovala žena, která o měsíc později svůj podíl přeprodala, a to pouze o sto tisíc dráže, než ho sama koupila.
Dům skončil u akciové společnosti Slide. V té době nebylo možné zjistit, kdo ji vlastní. Byla totiž napsaná na anglickou schránkovou firmu. Dříve reportérům Blažek s Kerndlem potvrdili, že skutečnými majiteli firmy Slide jsou oni. Doložitelné je to minimálně od roku 2006. I předtím vlastnily firmu a s ní i dům subjekty blízké Blažkovi.
Valné hromadě Slide podle zápisů předsedala nynější brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS), další Blažkova bývalá koncipientka.
Podle Blažka však k žádným nelegálním machinacím nedocházelo. „Nikdy jsem nic nezprivatizoval a ani s městským majetkem neobchodoval,“ odpověděl už dříve HN.
V uplynulém volebním období se pokoušeli Kerndl s Blažkem využít mezer v zákonech a nechat památkově chráněný dům zbourat. Na jeho místě měl developer postavit nový projekt. Ustoupili až po kritice veřejnosti. Informoval o tom Deník N.
Policisté také při předchozích raziích na radnici Brno-střed zabavili dokumenty k privatizaci domu v Hrnčířské ulici, který dnes spoluvlastní bytové družstvo, jemuž předsedá Bradáč. Hubálek uvedl, že tento dům si Bradáč privatizoval přímo pro sebe.
I v tomto případě se ale Bradáč hájí, že přímo od města nic nekoupil a podíl se k němu dostal až později. „Nikdy jsem nic neprivatizoval. V tomto domě se na mě převedl členský podíl. Vše zcela legálně,“ uvedl už dříve Bradáč. Hubálka označil za člověka, který se pomátl.
Družstvo s ním dnes sdílí i někdejší zaměstnankyně Správy nemovitostí radnice Brno-střed v éře Bradáče.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
