Zhruba před měsícem ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS) zveřejnilo výsledky analýzy fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Praze. Z Blažkem prezentovaných závěrů vyplynulo, že činnost úřadu trpí „vážnými nedostatky“ a že olomoučtí žalobci pracují špatně. HN a Aktuálně.cz po ministerstvu chtěly prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím analýzy získat – to je ale vydat odmítlo. Experti postup resortu kritizují.

Statistiky, které Blažek bez podrobnější analýzy zveřejnil, jsou navíc podle nejvyššího žalobce Igora Stříže zavádějící. Je to přitom právě VSZ Olomouc, které již dva roky vede Blažkovo vlastní prověřování, a to s podezřením na korupci.

Ministerstvo odpověď na žádost zaslalo redakci až po opakovaných urgencích a pět dnů po uplynutí zákonné lhůty. Navíc bez vyžádaného dokumentu. 

„Výsledky analýzy byly představeny v ústní formě na poradě ministra spravedlnosti. Tyto závěry pak byly promítnuty do tiskové zprávy zveřejněné na webu ministerstva spravedlnosti,“ odepsal pouze šéf resortního oddělení styku s veřejností Jacek Morávek. Odkázal přitom na tiskovou zprávu k věci.

„Postup ministerstva je doslova skandální, jde o hrubé porušení zákona. Je to, jako kdyby namísto vydání stavebního povolení na rodinný domek úředník stavebního úřadu předal žadateli brožurku o rodinných domcích,“ uvedl spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

„Je to natolik stupidní postup, že je otázka, zda nejde jen o zdržovací taktiku a zda se na ní podílí i samotný ministr,“ dodal Kužílek.

Dokument přitom nemá k dispozici ani sám nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který je ze zákona za soustavu žalobců zodpovědný. „Upřímně si myslím, že existuje pouze v podobě, v jaké byla prezentována médiím,“ řekl HN Stříž. Nejvyšší státní zastupitelství chce podle jeho slov na výroky ministra reagovat vlastní analýzou. Zadána má být v řádu týdnů.

Důvod, proč ministerstvo kompletní analýzu redakcím nezaslalo, mluvčí Vladimír Řepka neobjasnil. A nereagoval ani na dotazy, kdo ji zhotovil a ministrovi prezentoval. Redakce odkázal na podání další oficiální žádosti o informace. Sám Blažek si dotazy zaslané na mobilní telefon přečetl, ale ani on na ně neodpověděl.

Argumentaci úřadu kritizoval i vedoucí analytik Transparency International Marek Chromý. „Nedovedu si představit, že by osoba, která má ve své agendě vyřizování žádostí o informace podle zákona, nevěděla o tom, že je jí poskytnutá odpověď v hrubém rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Domnívám se, že se tím ministerstvo  pouze snaží maskovat neexistenci analýzy jako uceleného dokumentu, anebo je zmiňovaná analýza natolik podivná, že se samo rozhodlo si získat trochu času a stav analýzy napravit,“ reagoval pro HN Chromý.

Stříž: Daňhel nesmí číst Blažkovi ze rtů

Blažkova deklarovaná analýza se speciálně věnuje odboru závažné hospodářské a finanční kriminality. Právě ten podle ní v porovnání s kolegy z druhého vrchního státního zastupitelství v Praze podává málo obžalob.

To ale považuje nejvyšší státní zástupce Igor Stříž za zavádějící. „Ty věci se nedají nacpat pod statistické ukazatele. Jsou to věci obsáhlé. Jeden rok se zažalují, za další dva roky se soudí. Statistické údaje jsou jen jedním z možných měřítek. Ale rozhodně nejsou vypovídající z hlediska objektivního posouzení stavu věci,“ upřesnil Stříž. 

Stříž: Nevypovídající srovnání

• Blažkovi dle zveřejněných fragmentů analýzy například vadí, že v případech olomouckých žalobců stát vyplácí vysoká odškodnění za nezákonná trestní stíhání. „Mediálnímu lynči jsou vystavováni nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni,“ uvádí tisková zpráva.

• Ta vypichuje, že si lidé od roku 2012 v případech olomouckých žalobců nárokovali více než půl miliardy. Nejvyšší žalobce Igor Stříž si ovšem nemyslí, že suma je vhodná k porovnání kvality práce žalobců.

• „To je údaj, který je do očí bijící. Kdyby si někdo dnes sedl a požádal o 20 miliard, tak to rozhodně vypovídající není,“ dodal pro HN Stříž.

• Souhlasí s ním i protikorupční experti, které redakce oslovily. „Nakonec se vyplácí pouze malý zlomek. Bez znalosti jednotlivých případů lze navíc obtížně posoudit, zda šlo v těchto případech o selhání VSZ,“ uvádí k tomu Transparency International.

• Stříž si chce s Blažkem vyjasnit, co čísla znamenají a jaký mají dopad z hlediska úspěchu a efektivity trestního řízení. „Jde o argument, který používala často i bývalá paní ministryně Marie Benešová. K číslům ohledně odškodňovací agendy my nemáme přístup,“ řekl Stříž.

Nejvyšší žalobce navíc upozorňuje, že trestní kauzy jsou jen částí práce vrchního státního zastupitelství. Výsledky zbylých čtyř odborů tisková zpráva neuvádí. Jestli je ministerstvo analyzovalo, není jasné.

V odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, řízeném Petrem Šeredou, pracuje i státní zástupkyně Petra Lastovecká. Právě ta má na starosti i prověřování samotného Blažka a jeho dalších blízkých spolupracovníků – jeho nynějšího náměstka na ministerstvu Radomíra Daňhela, brněnské primátorky a někdejší koncipientky Blažka Markéty Vaňkové či jejího náměstka Roberta Kerndla.

Podle šesti zdrojů Aktuálně.cz a HN skupinu podezřívají z toho, že za úplatky ovlivňovali privatizace a pronájmy lukrativních městských bytů a nebytových prostor v době, kdy na radnici Brno-střed vládla ODS. Blažek i jeho spolupracovníci dlouhodobě jakékoliv porušení zákona odmítají.

Stříž uvedl, že o policejním prověřování Blažka nemá informace. Že by byl ministr ve střetu zájmů, když například při jmenování nového vrchního státního zástupce Radima Daňhela mluvil o restrukturalizaci a personálních změnách v úřadu, si Stříž podle svých slov nemyslí. Podle něj má ministr právo jmenovat na jeho návrh vrchního státního zástupce. Na další personální změny na zastupitelství vliv ale mít nesmí.

„Ministr mu může říct, jaké jsou jeho představy. Ale vrchní státní zástupce takovými představami není vázán a nemyslím si, že by bylo dobře, kdyby odečítal panu ministrovi ze rtů a dělal, co se mu líbí. Pan vrchní státní zástupce Daňhel se opakovaně vyjádřil, že se nejprve musí seznámit se stavem a teprve podle toho přijme svá vlastí opatření,“ řekl Stříž.

Zda Daňhel poslechne Blažka a zahájí reformu úřadu, zatím jasné není. „Provedení případných změn je zcela v mé kompetenci, a proto neočekávám ani nepředpokládám, že by ministerstvo spravedlnosti mělo jakýkoliv konkrétní požadavek, jaké změny by se měly provést,“ odvětil redakcím Daňhel na dotaz, zda se na něčem konkrétním s Blažkem domluvil. Blažkovu analýzu komentovat odmítl. Stejně jako to, zda ministr není ve střetu zájmů.

Další „tajná“ analýza míří na soudce

Blažek v posledních týdnech odmítl jmenovat i nového místopředsedu pro trestní úsek Krajského soudu v Brně. Tedy instituce, která by v případě, že prověřování ministra či jeho spolupracovníků skončí obžalobou, kauzu soudila.

Předseda krajského soudu Milan Čečotka navrhl do funkce soudce Aleše Novotného, známého ukládáním přísných trestů. Ten v minulosti poslal do vězení například podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha za masivní daňové úniky. A to navzdory tomu, že dle svých kolegů čelil nebývalé cílené kampani. V roce 2016 se ho dvacet sedm z dvaceti devíti soudců trestního úseku soudu zastalo a jeho tehdejší šéf ho označil za soudce s vynikajícími výsledky.

Také odmítnutí jmenování Novotného má teď Blažek podle serveru Česká justice podloženo analýzou. Ta prý dokládá, že Novotného senát rozhodl o vině lidí, které vyšší instance následně obžaloby zprostila, a stát za to vyplatil 4 miliony na odškodném.

Ani toto hodnocení ale mluvčí Řepka Aktuálně.cz a HN neposkytl. Není jasné ani to, na čí popud jej ministerstvo zadalo, kdo ho zpracoval a proč zrovna v případě Novotného. Novotný na dotazy redakcí nereagoval.