Tři dny před Štědrým dnem jmenoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) do funkce politického náměstka svého dlouholetého přítele z Brna a spolustraníka Radomíra Daňhela. Podle něj „rozumí problematice rozpočtu“ a v justičním resortu navíc už za Blažkova dřívějšího ministrování působil.
Kromě ministerského angažmá se ale Daňhel dlouhodobě věnuje také daňovému poradenství. A HN spolu s Aktuálně.cz zjistily, že náměstkova firma Deup v minulosti zpracovávala účetnictví společnostem zapojeným do rozsáhlých – a soudem potvrzených – stamilionových daňových podvodů.
Skupinu řídil uprchlý podnikatel Hussein Rekhem a také obžalovaný byznysmen z kauzy Stoka Saman El-Talabani. Soud jim loni za podvody s DPH z let 2008 až 2010 vyměřil letité tresty.
Daňhel sám v kauze spojené s fiktivním obchodováním s textilem figuroval jen jako svědek. O podvodech prý nevěděl, protože neměl všechny potřebné doklady. Podle oslovených odborníků si nicméně podezřelého podnikání svých klientů všimnout musel.
Jím zpracované účetní závěrky ve skutečnosti stály pouze na fiktivních a nereálných číslech. Vyplývá to mimo jiné z textu rozsudku nad hlavami celé skupiny, který mají HN stejně jako obžalobu k případu k dispozici.
„Bylo prokázáno, že se jednalo o zcela účelově založené subjekty, které nejsou vlastníky žádných nemovitých věcí ani zpeněžitelného movitého majetku a na jejich bankovních účtech nebyly zjištěny žádné finanční prostředky. Zmíněné společnosti nevykazovaly standardní obchodní aktivity a veškeré finanční prostředky, které plynuly na jejich účty, byly obžalovanými obratem vybírány jako profit z trestné činnosti,“ konstatoval k fungování zapojených firem olomoucký vrchní soud.
I s ohledem na tato fakta měl účetní takových firem podvody minimálně tušit. Řekl to například auditor společnosti Good Governance Lukáš Pečeňa. „Z povahy transakcí popsaných v dokumentech k případu je zřejmé, že firma Deup, která koncovým článkům řetězců vedla účetnictví, musela mít podezření, že se její klienti dopouští daňových podvodů,“ zhodnotil pro HN Pečeňa.
Ten se vnitřním auditem v minulosti zabýval například pro pražský dopravní podnik nebo pro ministerstvo financí. „V neposlední řadě, hlavní účetní by měl mít vždy alespoň přiměřenou jistotu, že jím zúčtované doklady zachycují věcnou skutečnost,“ doplnil Pečeňa.
Okrádání státu jako jediný cíl podnikání
Rekhem s Talabanim, jako organizátoři podvodů, vytvořili dva řetězce zdánlivě nezávislých firem, které si mezi sebou vzájemně přeprodávaly textilní zboží. Neměly k tomu přitom žádné smlouvy a vše se dělo jen naoko. Obchody měly podle žalobce jediný cíl – okrádat stát. Za oblečení obvykle žádná z firem nezaplatila a ty zbylé zase peníze naopak nijak nevymáhaly. Cena triček nebo dámského spodního prádla byla navíc i stonásobně nadhodnocená.
Na konci celého řetězce pak byly společnosti Larnk See a Nord Amstrdam. Právě ty pak vymáhaly po státu vratku DPH, a to za zboží v hodnotě 1,8 miliardy. A právě těmto společnostem zpracovávala účetnictví Daňhelova firma Deup.
Pečeňa v této souvislosti upozornil, že právě požadované vratky DPH mohou teoreticky zakládat i trestní odpovědnost účetního: „Pokud firma Deup zpracovávala žádosti o vrácení DPH, tak se mohla, ať už přímo nebo nepřímo, podílet na páchání trestného činu.“ Policie nicméně proti Daňhelovi žádné obvinění nevznesla.
Organizovaná skupina v čele s Rekhemem naopak podle soudu způsobila státu škodu 334 milionů korun. Peníze už ale úřady nedokázaly dohledat. Z účtů je podle obžaloby vybírali bílí koně. Jednalo se přitom prakticky o jediné peníze, které firmami protékaly. Přestože společnosti vykazovaly miliardové nezajištěné pohledávky, zároveň dlužily a přitom měly fiktivní sídlo a žádné zaměstnance, Daňhelovi ani jeho spolupracovníkům na jejich činnosti prý nic podezřelého nepřišlo.
„Samotné účetnictví těchto firem jsem nezpracovával. Dělal jsem na základě výstupů z účetnictví daňová přiznání, případně účetní závěrky. A v rámci závěrek jsem neměl k dispozici smluvní dokumenty, vycházel jsem z těch podkladů z účetnictví,“ řekl redakci Daňhel. Samotné účetnictví podle něj zpracovával zaměstnanec jeho firmy.
Daňhel v závěrce nicméně mohl vidět například to, že firmy, přestože operují s miliardami, nemají zaměstnance. „Byl to mezinárodní obchod – nákup, prodej. Na jedné straně byl dodavatel, který dodal zboží, které se dál prodávalo. A samozřejmě transport a další věci – to se řeší externími službami,“ argumentoval Daňhel. Podle soudu nicméně firmy žádný obchod neprováděly, což bylo patrné jak z toků peněz na bankovních účtech, tak z absence jakýchkoli smluvních vztahů.
„Způsob realizace obchodů se zcela vymykal běžným obchodním zvyklostem, a to typicky pro daný způsob páchání daňové trestné činnosti,“ okomentoval to státní zástupce v obžalobě z roku 2015.
Samotné účetnictví pro obě firmy přímo zpracovával podle zjištění HN Daňhelův zaměstnanec Petr Kubeš. Redakci se ho podařilo kontaktovat, podrobnější komentář ale odmítl. „Já jsem ve věci vypovídal u soudu. Byl jsem zaměstnanec. Co mi bylo přiděleno, to jsem účtoval,“ řekl HN Kubeš, který se v současnosti živí jako daňový poradce. Na dotaz, zda mu nepřišly účetní operace divné, se odvolal na mlčenlivost. U Daňhela byl prý zaměstnaný zhruba patnáct let.
Daňhel k tomu uvedl, že se svým někdejším podřízeným o podrobnostech z účetnictví nemluvil: „Pan Kubeš nepřišel s tím, že by bylo třeba v této záležitosti do toho nějak aktivně vstoupit z mé strany.“
Analytik: Varovné znaky museli vidět
Jenže podle vedoucího analytika neziskové protikorupční organizace Transparency International Milana Eibla jak Kubeš, tak Daňhel rizika vidět mohli. A to i z účetních závěrek. „Jen z nich je možné vyčíst, že si jednotlivé činnosti firmy protiřečí. Při obratu i více než miliarda neměli žádného zaměstnance ani software na zpracování plateb. Rozdíly mezi tržbami i náklady se pohybovaly pod jedním procentem, ale disproporčně k tomu poskytovaly společníkům desítky milionů. Majetek neměli prakticky žádný, na bankovních účtech nízké statisíce,“ konstatoval po prostudování veřejně dostupných účetních závěrek Eibl.
„Obě firmy jen z těchto dokumentů vypadají jako prázdné schránky na vytváření dojmu obchodní aktivity, kdy drtivá většina financí firmou jen protéká. Není možné, aby zpracovatelé účetních závěrek neviděli varovné znaky,“ upozornil analytik.
Brněnskou ODS uplácel odsouzený podnikatel, s byty se kupčilo ve velkém, tvrdí bývalý starosta
Samotný Rekhem dostal za popsané machinace třináctiletý trest vězení. Už během vyšetřování případu ale uprchl do Dubaje. Proč zainteresovaným společnostem zpracovávala účetnictví právě Daňhelova firma, není jasné. „On oslovil Deup se žádostí o zpracování účetní agendy,“ vysvětlil bez dalších podrobností Daňhel.
Lukrativní prostory pro Rekhemovy
Ve skutečnosti má ale Rekhem na představitele brněnské ODS silné vazby. Jeho rodina získala za podpory ODS lukrativní pronájmy nebytových prostor od městské části Brno-střed.
Prostory jim schvalovalo vedení městské části, v němž jako radní seděl i Daňhelův přítel a staronový ministr spravedlnosti. A kromě Blažka i další Daňhelovi známí a spolustraníci – nynější náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl či současná brněnská primátorka Markéta Vaňková, Blažkova někdejší advokátní koncipientka.
Právě okolnosti městských pronájmů pro rodinu Rekhemových dle zjištění redakcí prověřují detektivové protimafiánské jednotky v kauze rozsáhlých machinací s brněnským městským majetkem. A HN i Aktuálně.cz už v dříve informovaly, že přitom prověřují i podezření z možné korupce jak Daňhela, tak samotného ministra Blažka. On sám jakékoliv pochybení už dříve důrazně odmítl.
Městské nebytové prostory v centru Brna pak navíc získaly do lukrativních nájmů také firmy z Rekhemova okolí zapojené do fiktivního byznysu s textilem. A to ve stejné době, kdy skupina s daněmi podváděla. Plyne to ze zápisů z jednání rady městské části Brno-střed, které mají redakce k dispozici.
Přímo firma Nord Amstrdam, která od státu žádala neoprávněné vratky DPH, získala hlasováním rady v polovině listopadu 2008 pronájem na adrese Solniční 8. Prostory měly firmě bez zaměstnanců a reálné obchodní činnosti sloužit k „prodeji dětských a kojeneckých potřeb“.
Pronájem od města získala tehdy i další firma ovládaná Rekhemem – Nedland Company. Ta figurovala v další Rekhemově kauze spojené s daňovými podvody. Počátkem tisíciletí měl dle obžaloby Rekhem opět s Talabanim požadovat neoprávněné milionové vratky DPH za fiktivní obchody. Soud ale v tomto případě skupinu osvobodil. Později se ale přišlo na to, že Talabani měl o tomto vyšetřování informace tzv. on-line a věděl třeba i o nasazených odposleších. U soudu kvůli tomu letos stanou někteří jihomoravští policisté.
Také firmě Nedland Company zpracovávala podle zjištění redakcí účetnictví Daňhelova společnost Deup.
Blažek na dotaz HN a Aktuálně.cz svého staronového zástupce podpořil. „Pan Daňhel už náměstkem v letech 2012–2013 byl a nastupuje tak do resortu s praktickou zkušeností,“ napsal Blažek v SMS. Uprchlého Rekhema podle svých slov nezná.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
