Nepotřebné věci se opět mění ve zboží

V reuse centru OZO Ostrava to vypadá jako v pestrých domácích potřebách. Interiér hraje veselými barvami a za pár korun je tu k mání funkční zařízení domácnosti, od nábytku a hraček přes nářadí až po sportovní vybavení. Všechny tyto kousky mají jedno společné: kdyby neskončily tady, staly by se odpadem. Majitelé už pro ně totiž neměli využití. Součástí je i veřejná dílna, kde si lidé mohou zakoupenou věc sami opravit nebo vylepšit.

Takzvaná reuse centra, tedy místa, kde se nepotřebné věci mění opět ve zboží, rychle přibývají. Jen prostřednictvím dotací z EU, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), bylo za posledních šest let podpořeno 65 takových center za 138 milionů korun. Jejich význam je v tom, že pomáhají už s předcházením vzniku odpadu, což je v odpadové hierarchii lepší než řešit již vzniklý odpad.

I proto se právě na reuse centra mimo jiné zaměřuje nová vlna dotačních výzev OPŽP, jejímž cílem je přechod na oběhové hospodářství. Kromě těchto center se podpory dočkají další zařízení, která mají předcházet vzniku odpadů, pomáhat jejich sběru, třídění, dotřiďování, úpravě a dalšímu využití odpadů. Celkem je na projekty pomáhající lépe nakládat s odpadem připraveno přes sedm miliard korun.

„V současné době jsou vyhlášeny dvě dotační výzvy s celkovou alokací jedné miliardy korun. Maximální míra podpory na projekt je 85 procent,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Žadateli mohou být obce, ale například i státní nebo výzkumné instituce.

Ve sběrných dvorech budou pomáhat čipy

V současné době probíhá příjem žádostí na podporu výstavby a modernizace například sběrných dvorů, systémů odděleného sběru a svozu odpadů, a to včetně gastroodpadů z restaurací a jídelen. Součástí těchto projektů může být rovněž pořízení smart prvků, jako jsou například IT vybavení, čipy, čtečky a digitální prvky, které s provozem sběrných dvorů budou pomáhat.

„Přestože byl příjem žádostí zahájen teprve v průběhu září, bylo už podáno 83 projektů za téměř 700 milionů korun. Největší zájem je prozatím o podporu sběrných dvorů a systémů odděleného sběru a svozu odpadů,“ dodává Charvát.

O zboží z reuse center výrazně roste zájem

Na prosinec se rovněž plánuje vyhlášení samostatné výzvy na podporu předcházení vzniku odpadů s celkovou alokací 500 milionů korun. A mezi tato zařízení patří mimo jiné i zmíněná reuse centra.

Podle MŽP Česko reuse centra rozhodně potřebuje. Hlavní prioritou Evropské unie je totiž prevence vzniku odpadů a snižování jejich množství. „Reuse centra jsou jednou z možností, jak předcházet vzniku odpadu a využívat výrobky, které jsou stále funkční nebo opravitelné. Pro obce představují také možnost, jak snížit náklady na sběr, svoz a další nakládání s komunálními odpady,“ podotýká Charvát. Dodává, že o reuse centra je dlouhodobý zájem, většinou vznikají jako místní komunitní centra, často jsou spojená s dílnami, kde si mohou zájemci opravit třeba jízdní kolo nebo restaurovat nábytek.

Řadu z nich zřizují obce například v rámci areálu sběrných dvorů, některá místa ale fungují i jako soukromý podnik nebo nezisková organizace.

„Podle předešlých zkušeností očekáváme zájem hlavně ze strany obcí. Podpořit by se mohly opět vyšší desítky těchto projektů,“ předpokládá Charvát za MŽP.

Že je o služby podobných center stále větší zájem, potvrzuje i Aleš Staniczek, vedoucí reuse centra OZO Ostrava.

HN BeNative

Lógr jako byznysplán. Dá se použít k pěstování hlívy i do tenisek

▪ 6 min. čtení

„V poslední době je poptávka po našich službách vzrůstající, chodí více lidí. Je to tím, že povědomí o nás se rozšiřuje, a může za to i sestupná ekonomická situace,“ vysvětluje Staniczek a naráží tím na fakt, že například vybavení do bytu je možné zde pořídit za doslova symbolické částky. Reuse centrum OZO Ostrava otevřelo v roce 2019 a nyní je s výnosy skoro na 1,5 násobku.

„Měsíčně si lidé od nás odnesou kolem pěti tisíc různých věcí. Pro srovnání – v roce 2020 to bylo zhruba tři tisíce kusů za měsíc,“ dává srovnání Staniczek.

Uvítal by však posun v myšlení lidí, kteří vidí reuse centra jen jako levný obchod, což podle Staniczka není jeho hlavní náplní. „Náplní je předat myšlenku o udržitelnosti, což se snažíme pořádáním různých workshopů, swapů a dílniček,“ doplňuje Staniczek.

Problémem je příliš levné skládkování

Nejde ale jen o reuse centra. Jak připomíná Petr Novotný, konzultant Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), k tomu, aby Češi zkvalitnili sběr a recyklaci odpadu, je potřeba sběrné dvory často dovybavit o svozovou techniku, vhodné nádoby a dotřiďovací linky na oddělený sběr.

Stejně tak je podle něj velkým problémem fakt, že Česko má stále jedny z nejnižších skládkovacích poplatků v Evropě.

„Pokud je ekonomicky nejvýhodnější varianta likvidace odpadu jeho skládkování, chybí ekonomický motiv k výstavbě třídicích linek,“ namítá Novotný.

Vedle výrazného zdražení skládkovacího poplatku, který by ekonomicky zvýhodnil výstavbu a provoz recyklačních kapacit, je podle něj potřeba zajistit také dostatečný odbyt pro recyklované materiály. „Stát by měl ve svých nákupech upřednostňovat výrobky z recyklovaných materiálů. Firmy do toho nutí také nové požadavky na nefinanční reporting a nová pravidla v rámci ESG a EU taxonomie udržitelných činností,“ připomíná Novotný.

Podle Laury Mitroliosové, CEO a zakladatelky cirkulárně poradenské agentury Cira Advisory, je podpora třídění první krok k tomu, aby Češi uměli vrátit materiály zpět do oběhu.

Odpadové hospodářství

Stáhněte si přílohu v PDF

„Od třídění je ale pořád dlouhá cesta k reálnému využití materiálu, tedy k recyklaci. Především ale potřebujeme myslet na hierarchii nakládání s dopady a ta má mít na prvním místě předcházení vzniku odpadu. Právě tomu napomáhají reuse centra. Věřím, že v budoucnu uvidíme také v Česku nákupní centra, která jsou stoprocentně z reuse, a zákazníci ani nepoznají rozdíl,“ doufá Mitroliosová.

K tomu, aby se Češi do tohoto bodu dostali, pomáhá také Federace nábytkových bank a reuse center, která se zasazuje o to, aby se reuse koncept dostal do praxe lidí jako běžný styl zacházení s věcmi a nakupování.

Do 2030 má Česko recyklovat 60 procent

Dotační výzvy mají pomoci Česku splnit závazky vůči Evropské unii, podle nichž má do roku 2035 klesnout množství odpadu na skládkách na deset procent celkové produkce odpadu. „Do roku 2035 potřebujeme ze skládek odklonit přibližně dva miliony tun komunálních odpadů ročně,“ upozorňuje Novotný z INCIEN. V roce 2025 by se také mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat, v roce 2030 to má být pak až 60 procent.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Odpadové hospodářství.