Lógr jako byznysplán. Dá se použít k pěstování hlívy i do tenisek

Jejím úkolem bylo postarat se v neziskovce o tříděný odpad. Se sklem, plasty a papírem se samozřejmě vypořádala hravě a našla uplatnění i pro cartridge. Když se ale Jana Šrámková snažila udat kávovou sedlinu, nebylo kam. Přišla proto s unikátním řešením svozu z firem či kaváren pomocí elektrických cargo kol. A také s tím, jak lógru vdechnout nový byznys život.

Informace o třídění kávy se Janě Šrámkové podařilo sehnat až na zahraničních webech. Inspirovala se Austrálií, Anglií a později Nizozemskem. V roce 2020 se zúčastnila soutěže Social Impact Award od Impact Hubu, která probíhá v několika zemích světa. Tam potkala své budoucí mentory ze společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), se kterými začátkem letošního října spustila pilotní projekt sběru kávové sedliny. „Měla jsem v hlavě nápad, jak kávovou sedlinu shromažďovat, ale něco tomu chybělo. Kolegy z PwC napadlo doplnit systém senzory a sbírat data. Vymysleli jsme tak Chytrý koš,“ popisuje Jana Šrámková ze společnosti reKáva.

Sedlinu hlídají čipy

Senzory v koších hlásí, jak moc jsou naplněny. Podle toho se následně vypočítávají trasy svozu, které se uskutečňují ve spolupráci s Rohlík.cz pomocí elektrických cargo kol. Ta pojmou 24 nádob. V současné chvíli projekt funguje na patnácti místech, například na Magistrátu hlavního města Prahy, ve Skautském institutu v Praze, kavárně Zrno Zrnko nebo v Komerční bance. Všichni zúčastnění jsou připraveni za službu v budoucnu platit. Kromě naplnění košů plánuje reKáva přidat také informace o vlhkosti nebo teplotě sedliny.

„Již v úvodních fázích projektu jsme si uvědomili, že mít přehled o tom, kolik sedliny je v koši, nestačí, ale že je třeba myslet především na to, aby se sedlina nezkazila. Čipy by nám tedy měly poskytnout informaci, co se děje v nádobě, a celý proces tak ještě více zefektivnit,“ dodává k tomu Václav Karban, manažer z oddělení Technology Consulting PwC, který měl projekt na starosti.

Sběr dat je v tomto případě opravdu unikátní. Ani v Nizozemsku, kde sedlinu řeší dlouhodobě, nemají systém automatizovaný a nesdílí data. Odůvodňují to tím, že jim chybí finanční partner. „Díky naší technologii existuje velký potenciál k tomu, že by se projekt mohl rozšířit do zahraničí,“ říká Jana Šrámková a dodává, že firmám i kavárnám dávají k dispozici transparentní reporty. V nich je vidět, kolik sedliny se odveze do komunitních zahrad, a také CO2 ekvivalent, který říká, o kolik je menší uhlíková stopa oproti tomu, kdyby lógr skončil na skládce.

U komunitních zahrad ale nápad Jany Šrámkové nekončí. Právě v Nizozemsku narazila na projekt, který už deset let na kávové sedlině pěstuje houby. Poskytuje totiž dostatek živin potřebných k jejímu růstu. Počátkem roku 2021, a tedy i tvrdého lockdownu, nakoupila veškeré možné kurzy, které po uvolnění omezení absolvovala. V létě se stala absolventem master workshopu. Teď má know‑how pěstování a veškeré možné informace. Tehdy ji zaujalo, že tuto problematiku v Nizozemsku řeší i na úrovni domácností pomocí takzvaných growkitů, což je balíček se vším potřebným k domácímu pěstování hlívy ústřičné. Ty nově nabízí i ve svém e‑shopu. Stačí jenom postupně přidávat kávovou sedlinu.

Uvař kávu, vypěstuj hlívu

Součástí growkitu je také know‑how, které zákazník získá ve chvíli, kdy jej zaregistruje. Pěstování hlívy trvá šest týdnů a přesně po tu dobu chodí pěstitelům newsletter se všemi radami. Přitom čerstvost posbírané sedliny je možné prodloužit uchováním v lednici. „Kdo ale pije kávu každý den, nemá problém kyblíček naplnit za týden sám. Průměrný Čech ročně zkonzumuje přibližně 2,2 kilogramu kávy, a vytvoří tak až 3,5 kilogramu kávové sedliny. Když připočítáme kavárny a firmy, dojdeme k osmdesáti tisícům tun,“ říká Jana Šrámková. Growkity chystá reKáva od Nového roku dodávat také do škol, kde podpoří projektovou výuku a práci ve skupině.

To, že je hlíva jedna z nejzdravějších hub, dokládá i spolupráce se zemědělskou univerzitou, s níž reKáva uvažuje o „hlíva hubu“, což je lodní kontejner se solárními panely, ve kterém by se houby měly pěstovat ve velkém. Následně by se využívaly v restauracích, kavárnách a na trzích. „Hlíva hub je takovou třešničkou celého start‑upu. Snažíme se jej stále posouvat dál, nejdříve nás napadl kompost, následovala hlíva. Nyní pracujeme s myšlenkou mycelia, které zůstává po pěstování hub. Nechceme ho zase poslat na kompost. Řešíme proto jeho využití jako potravy pro cvrčky, kteří se čím dál tím častěji objevují jako náhrada masa ve stravě,“ říká Šrámková.

HN BeNative

Z přeplněných šatníků zpátky do oběhu. Z textilního odpadu jde vyrábět dárky i stavební materiál

▪ 4 min. čtení

Vdechnout kávové sedlině nový život se pokouší i další podnikatelé a firmy. Ikea, která ročně vyprodukuje osm tun sedliny, společně s Biopekárnou Zemanka uvedla na trh kávové sušenky vyrobené za přísných hygienických podmínek právě z lógru. Pokračuje tak ve svém plánu kávový odpad smysluplně využívat. Kromě sušenek sedlinu odevzdává také do bioplynové stanice nebo ke kompostování.

Odpadové hospodářství

Stáhněte si přílohu v PDF

Hydal Coffee, společnost, která se oddělila od mateřské Nafigate, využívá lógr pro tvorbu kosmetiky, například peelingů, krémů na ruce, mýdel. Kromě toho vytváří také kávový olej nebo kávovou biomasu. Z ní vyrábí barviva pro další plastové výrobky nebo papír. Pro představu: z jedné tuny lógru se dá vyrobit 970 kilogramů mýdla nebo 371 kilogramů biomasy.

Podnikatelka Eva Klabalová zas na starých baťovských strojích vyrábí tenisky značky Kave. Ze zbytkových materiálů s minimální ekologickou zátěží. Některé z nich, respektive jejich podrážky, jsou vyrobené z recyklátů, jiné z korků od vína a další právě z kávové sedliny, protože jí podle ní zbývá velké množství, které není využito a zbytečně zatěžuje životní prostředí. Eva Klabalová spolupracuje s lokálními kavárnami. Poté co si u nich zákazníci vychutnají kávu, vyzvedne kávovou sedlinu, kterou dokonale vysuší a smíchá s kaučukem. Kávová směs je poté nalisována na boty, a to zcela bez použití lepidla. Sedlina ve směsi funguje jako plnivo, a proto je k výrobě třeba mnohem méně nového materiálu, kterým je kaučuk. Výsledkem je tak mnohem lehčí a měkčí bota. Teniskám také káva propůjčuje svou úžasnou vůni, což po celodenním nošení ocení nejeden z nás. To vše lokálně, „bez morální kocoviny“. Jak sama říká: „V každé tenisce je jeden shot espresa.”

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Odpadové hospodářství.