Zásahy států EU proti vysokým cenám energií se v posledních týdnech valily jeden přes druhý. Teď mají evropské země měsíc na to vyklusat dosavadní tempo a nadechnout se před nejkontroverznějším rozhodnutím – tedy jestli stanovit pro celou unii maximální cenu plynu spalovaného v elektrárnách.

Konkrétní návrh tímto směrem by měl přijít do 24. listopadu. Na tento den svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) do Bruselu další mimořádnou schůzku sedmadvacítky k energetice. A zároveň oznámil, že návrh na zastropování ceny plynu pro elektrárny od Evropské komise bude do té doby na stole. „Já to čekám,“ řekl v úterý v podvečer Síkela coby nynější předseda evropských energetických schůzek.

Země unie přijaly od července několik opatření, která se snaží reagovat na dramatický pokles nabídky zemního plynu a nárůst jeho ceny poté, co Rusko zavřelo kohoutky do Evropy.

Na úrovni EU se státy shodly na povinném šetření energiemi a schválily strop na cenu elektřiny z „levnějších“ elektráren, především jaderných a těch na obnovitelné zdroje. Zároveň podpořily odebrání mimořádných zisků těžařským společnostem, aby z nich pomohly domácnostem a firmám zaplatit účty za energie.

V úterý pak ministři energetiky probrali další sadu opatření. Konkrétně společné nákupy plynu do zásobníků na úrovni EU počínaje příštím rokem a stanovení „mechanismu solidarity“ – návodu, který stanoví, kdo a za jakou cenu bude posílat sousední zemi plyn, pakliže se dostane do stavu nouze a nebude si ho schopná zajistit sama. Ministři zároveň podpořili zásahy do indexu na klíčové nizozemské burze, které by měly zabránit manipulacím s cenou plynu během obchodování.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Detaily musí členské státy ještě doladit, předpokládá se ale, že se to podaří do příští schůzky ministrů energetiky. „Mezi státy je velká vůle, abychom se na tom 24. listopadu dohodli,“ prohlásil v úterý Síkela.

Zbývá tak vyřešit zmíněné zastropování ceny plynu pro elektrárny. Požaduje ho patnáct zemí EU v čele s Francií a Itálií, které poukazují na to, že při současné cenotvorbě je to drahý plyn spalovaný na teplo a světlo, který drží ceny energií vysoko.

Proti této patnáctce stojí výrobci energie z plynu, tedy Německo a Nizozemsko. Jejich hlavní výhrady proti zastropování spočívají v tom, že by poté došlo k nárůstu spotřeby a Evropa by se mohla ocitnout bez plynu. Zejména četné plynové elektrárny v největším Německu by pak takový zásah „odskákaly“ na ztrátě zisku a regulovanou cenu by musel dorovnávat německý rozpočet.

A na straně Německa a Nizozemska stojí i Evropská komise (EK). Ta přes opakovanou žádost členských zemí odmítá předložit návrh, jak by mohlo celoevropské zastropování plynu vypadat. Naposledy ji k tomu vyzvali lídři EU na summitu minulý pátek, tým Ursuly von der Leyenové jim ale zatím nevyhověl.

V pondělí komise rozeslala členským zemím jen neoficiální dokument, ve kterém vypočítává důvody proti rozšíření modelu zastropování podle vzoru Španělska a Portugalska na celou unii. EK mimo jiné argumentuje rizikem plýtvání plynem, pokud by byl levný, a zároveň poukazuje, že takový zásah postrádá smysl, když jeho cena na trhu nyní klesá pod zvažovaný strop 100 až 120 eur za megawatthodinu.

Mezi ministry byla v úterý v Lucemburku patrná netrpělivost s liknavostí komise. „Pokud bych měl shrnout debatu ministrů, komise podle nich předložila příliš pozdě příliš málo,“ řekl HN a Aktuálně mimo záznam zástupce jedné z členských zemí.

„Státy se musí nejdříve dohodnout, kdo by dorovnání plynu do tržní ceny platil a jak by se zabránilo únikům dotované energie do zemí mimo EU,“ reagovala na kritiku komise lakonicky v úterý na tiskové konferenci eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

Vedle ní sedící Jozef Síkela v té chvíli zvýšil hlas a řekl, co sdělilo několik dalších ministrů: „Potřebujeme od komise řádný návrh na zastropování a dopadovou studii, abychom to mohli zodpovědně posoudit. To, co komise představila, žádný návrh není.“

Komisařka Simsonová to nechala bez komentáře. Podle Síkely je ale dosavadní strategie komise oddalovat návrh na zastropování dlouhodobě neudržitelná. „Potřebujeme krizový mechanismus pro situace, kdy by cena plynu zase začala výrazně růst. Stávající pokles vůbec nemusí vydržet. Myslím, že komisařka vzkaz od mnohých ministrů pochopila,“ dodal Síkela pro HN a Aktuálně.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist