Evropští ministři pro energetiku se shodli na potřebě společných nákupů zemního plynu

Kam se bude evropská energetika ubírat v dalších letech nebo jakým způsobem zlevnit energie? To byly hlavní otázky, na něž v Praze hledali odpovědi evropští ministři pro energetiku a nejvyšší představitelé mezinárodních energetických firem a organizací. Jejich dvoudenní neformální jednání skončilo ve středu odpoledne. Jeho hlavním závěrem je shoda mezi ministry EU na vytvoření společných nákupů zemního plynu. Ty mají vést k vyjednání nižších cen. První společný nákup by měl proběhnout již před létem 2023.

Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové jsou společné nákupy plynu potřeba, aby spolu státy nesoutěžily a nepředháněly se v nabídkách na trhu. Pomůže to podle ní především menším členským zemím. „Když nakupujete ve velkém, tak většinou nakupujete levněji,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Evropa by měla podle něj jednat s největšími dodavateli plynu a dosáhnout co nejlepších cen.

Dále se ministři podle Síkely shodli na nutnosti posilovat solidaritu mezi členskými státy EU, pokračovat s energetickými úsporami a zabránit dopadu ceny plynu na ceny elektřiny. Evropská komise si nyní na základě neformálního jednání energetických ministrů udělala jasnou představu, jaká opatření se od ní očekávají. Jejich balíček má komise předložit příští týden. Následně by je měla projednat rada ministrů pro energetiku v Lucembursku 25. října.

otázky a odpovědi

Německo prý s cenami energií pomůže celé Evropě. Vyděsily ho stížnosti, že se chová sobecky

12. 10. 2022 ▪ 4 min. čtení

Ministři při neformálním jednání diskutovali také o energetické připravenosti jednotlivých zemí na zimu. „Česko má plynové zásobníky naplněné na více než 90 procent, což z nás dělá jednoho z premiantů,“ uvedl Síkela. Mnohem těžší ale bude příští a přespříští zima, to už v zásobnících pravděpodobně nebudeme mít tolik ruského plynu jako teď. Budoucnost evropské energetiky je podle Síkely založena na mixu jaderné energie a obnovitelných zdrojů.

Každý stát má podle něho jiné představy o opatřeních, liší se také podmínky a zájmy. O to byla jednání těžší. Síkela ale také uvedl, že panuje shoda na nutnosti upravit klíčový cenotvorný index, tak aby byl odolnější vůči spekulativnímu jednání na trzích. Nyní se používá nizozemský index TTF.

Simsonová sdělila, že ceny plynu jsou nadále neudržitelné. Dodávky zemního plynu z Ruska poklesly pod 10 procent. I proto podle ní komise pracuje na dalším balíčku opatření ke zmírnění energetické krize. Podle ní bude nezbytné dále snižovat spotřebu plynu. Připravuje se také řešení vzájemné solidarity mezi státy, které mezi sebou nemají uzavřené dohody o solidaritě. Podle Simsonové může také nastat situace, kdy komise v určitých situacích zemím nařídí povinné úspory ve výši aspoň 15 procent. 

„Snížení poptávky po plynu je vůbec nejlepší řešení,“ sdělila HN Ditte Juul Jørgensenová, generální ředitelka pro energetiku Evropské komise. Dalšími řešeními energetické krize jsou nahrazení ruského zemního plynu jinými zdroji, jako je LNG, a zvýšení produkce z obnovitelných zdrojů.

Vysokými cenami energií a další pomocí Ukrajině ve válce s Ruskem se minulý týden na neformálním summitu v Praze zabývali také premiéři a prezidenti zemí EU. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má stále větší podporu oddělení cen plynu od cen elektřiny. Fiala také navrhoval uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy tak, aby se snížila jejich cena, která má na ceny tepla a elektřiny vliv.

Český premiér tehdy rovněž uvedl, že je nutné hledat celoevropské možnosti pomoci s cenami energií velkým firmám, které nelze podporovat z jednotlivých státních rozpočtů. Pokud by se k takové nekoordinované státní podpoře jednotlivé země uchýlily, nabouralo by to konkurenceschopnost firem na společném evropském trhu. O masivní podpoře pro firmy se diskutuje například v Německu, což řada ostatních států velmi kritizuje.