Papírových bankovek a kovových mincí v tuzemských obchodech stále ubývá. Trend, který před více než dvěma lety odstartovala pandemie koronaviru, pokračuje i nyní. Důvodem je, že Češi stále více platí bezkontaktně. A banky jim v tom jdou na ruku, v podstatě každá z nich nabízí možnost spárovat jimi vydané debetní karty s digitálními peněženkami od Applu a Googlu. 

Česko se tak v rámci platebního styku dále digitalizuje. „Útrata domácností vloni v Česku činila necelé tři biliony korun. Před pandemií byl poměr karetních plateb z tohoto objemu asi 20 procent. Nyní jsme na úrovni okolo 40 procent. Což je největší podíl ze zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy,“ říká Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Firma se v letošním roce stala titulárním partnerem výzkumu Nejlepší banka a Nejlepší pojišťovna, kterou pravidelně vyhlašují HN.

HN: Jak se mění nákupní chování lidí v době energetické krize?

Mění se v tom, že lidé méně utrácejí za své volnočasové aktivity. Upozadili nákupy v restauracích, obchodech s oblečením či nákupních centrech. A více peněz nechávají za věci, které potřebují k dennodennímu fungování. Ať už jde o pohonné hmoty, potraviny, anebo když zrovna zaplatí účty za drahé energie. Je to logické, skoro třicet let tu s námi nebyla tak vysoká inflace. A například u donáškových služeb, které vyletěly za covidu, došlo k útlumu.

HN: Když mluvíme o covidu. V uplynulých dvou letech se během pandemie lidé v Česku naučili platit takzvanými tokenizovanými prostředky. Tedy chytrými přístroji, do kterých si nahrají své údaje z platebních karet. Jak tento trend pokračuje?

Pokud budu brát jen data za Visa, tak více než 25 procent bezhotovostních plateb je uskutečněno mobilem. V tomto směru nemáme v rámci Evropy konkurenci, nikde jinde není podíl mobilních plateb takto vysoký. Jsme opravdu velmoc v rámci bezkontaktního placení.

Marcel Gajdoš (47 let)

Titul MBA získal na vysoké škole managementu v Bratislavě.

Své první pracovní zkušenosti sbíral například v americké bance Wells Fargo  anebo ve slovenské UniBank.

Ve Visa působí od roku 2006. Nejprve zastával manažerské pozice v oblasti HR.

Od roku 2012 byl generálním ředitelem firmy pro Česko a Slovensko.

Od roku 2020 je oblastním šéfem i pro Maďarsko.

HN: Čím to podle vás je?

Banky se nebojí do těchto technologií investovat. Zdaleka ne všechny země v Evropě nabízejí možnost placení prostřednictvím mobilních peněženek. Anebo mají jen variantu od Googlu či Applu. U nás nabízejí možnost platit mobilem přes obě platformy všechny banky. A lidi to evidentně baví. Stačí se podívat, jak se zde uchytila služba Click to Pay, která usnadňuje placení na internetu tím, že člověk nemusí opisovat čísla z karet do platebních bran. V té době jsme přitom byli teprve třetí zemí v Evropě, kde se služba spustila. Česko funguje jako taková malá technologická laboratoř, a proto je zde v zavádění těchto inovací obrovský potenciál.

HN: Jak si vede Česko v rámci této platební digitalizace v porovnání s dalšími evropskými státy?

My měříme vyspělost digitalizace daného státu tak, že porovnáváme celkový objem útrat domácností. A zjistíme, jaký podíl na nich tvoří ty, jež jsou uskutečněny kartou. Útrata domácností vloni v Česku činila necelé tři biliony korun. Před pandemií byl poměr karetních plateb z tohoto objemu asi 20 procent. Nyní jsme na úrovni okolo 40 procent. Což je největší podíl ze zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy. Čísla jsou solidní. Dalších 45 procent, což vychází na asi 984 miliard korun, lidé utratí hotovostí. A zbylých 15 procent tvoří platby běžným účtem.

HN: V čem je podle vás lepší platit kartou než hotovostí?

Pro klienty je to komfortnější a šetří tím čas. V době pandemie to navíc řada z nich dělala i z hygienických důvodů, protože se nemusela dotýkat bankovek. Obecně pak jde tato digitalizace proti šedé ekonomice. A pro firmy je to výhodné z hlediska efektivity. Například ve velkých supermarketech se díky tomu tvoří menší fronty, je potřeba méně pracovníků na kasách a zároveň se za stejný čas odbaví více zákazníků. U malých a středních firem jsme se v tomto segmentu v poslední době přiblížili západní Evropě. Pořád ale existuje spousta míst, kde se bezhotovostně platit nedá. A my zkoumáme proč.

HN: Co jste zatím zjistili?

Řada obchodníků říká, že má přes den v kamenné prodejně tak málo transakcí, že se jim provoz terminálu nevyplatí. Proto jim radíme, aby používali pro akceptaci platebních karet svůj chytrý telefon, což dnešní moderní technologie už umožňují. Pravdou ale zůstává, že někomu se zkrátka z určitých důvodů vyplatí víc přijímat hotovost. Jednoduše proto, že nevěří bernímu systému a tímto způsobem svůj provoz v uvozovkách optimalizuje. Nemá důvod dělat kvalitnější produkt nebo službu.

HN: I tak ale platí, že počet akceptačních míst se zvyšuje, nebo ne?

To ano, ještě před covidem bylo v Česku asi 220 tisíc terminálů, dnes jich je okolo 300 tisíc. Máme zde tedy téměř 30 terminálů na tisíc obyvatel, čímž se pomalu dostáváme na úroveň západní Evropy. Hodně pomohl projekt Česko platí kartou, kdy si obchodníci mohli za zvýhodněných podmínek obstarat platební terminály do svých prodejen. A také nové technologie, jako je možnost přijímat bezkontaktní platby pomocí chytrého mobilního zařízení a podobně. Podstatné bylo i to, že došlo k regulaci poplatku pro obchodníka za platbu kartou. Nyní činí něco mezi jedním až dvěma procenty. Dříve to bylo víc a to řadu podnikatelů odrazovalo.

HN: Kolik je vlastně v Česku vydaných platebních karet?

Až 90 procent lidí má běžný účet a počet vydaných karet dosahuje více než 13 milionů. Je jich tedy více, než kolik je v Česku obyvatel. Nyní je cílem posunout trend využívání bezhotovostních plateb více k malým podnikatelům a živnostníkům. A další věcí, která nás mimo jiné zajímá, je správa osobních financí běžných občanů, což vnímáme v době takto vysoké inflace jako důležitou věc.

HN: Co si pod tím představit?

Chtěli bychom pro aplikace bank vytvořit řešení, které by lidem umožňovalo kontrolovat si, za co v daném období utrácí. Celé by to viděli na koláčích nebo jednoduchých grafech a mohli by své chování porovnávat s průměrem v dané příjmové a věkové kategorii. Na základě toho by mohli upravit své platební chování tak, aby v době rostoucích cen co nejvíc ušetřili. Ne všichni jsou na tom tak dobře z pohledu finanční gramotnosti. A nedokážou v situaci, kdy platí za energie mnohonásobně více než dřív, plánovat své výdaje tak, aby se nedostali do dluhové pasti. Některé banky už s něčím podobným začaly, ale my bychom jim chtěli přinést lepší řešení. Celé je to o práci s daty, která jim dokážeme dodat.

HN: Principy udržitelného a společensky odpovědného podnikání zůstávají i v současné energetické krizi v Evropě stále velkým tématem. Jakou strategii v oblasti ESG máte ve Visa vy?

Jedním ze zelených projektů je například nahrazení papírových účtenek těmi digitálními. Podle našeho průzkumu se každý rok vytiskne až pět miliard papírových účtenek. Z toho 80 procent se okamžitě vyhodí bez dalšího využití. A to navíc do nerecyklovaného odpadu. To je obrovský ekologický problém. Přitom není důvod, abychom neměli pouze elektronické účtenky. Některé velké obchodní řetězce to vidí podobně. Problém je, že každý z nich má svou aplikaci. Když ale nakupuji v 10 různých obchodech s různým zbožím, nechci mít zároveň 10 mobilních aplikací. A v tom do hry vstupujeme my. Chtěli bychom z platebních karet poskytnout data bankám, které by účtenky, ale i papírové faktury, uchovávaly ve svých mobilních aplikacích pro bankovnictví. A tím pádem by to klienti měli na jednom místě.

HN: To by se bankám líbilo, je v jejich zájmu mít o klientech co nejvíce dat. Mohou jim tak nabízet více personalizované produkty a služby. A zároveň znají jejich platební chování, což jim může posloužit při posuzování jejich úvěruschopnosti.

Ano, na druhou stranu bude záležet vždy na klientovi, zdali bude souhlasit se zpracováním svých dat, anebo ne. Pokud nebude chtít, může podobné služby a produkty odmítnout. Nejde o to něco nařizovat. Jde o to, poskytnout koncovému klientovi takové řešení, které mu učiní život jednodušším.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.