Sedmnáctý listopad se letos definitivně odebral do historie. Ne v tom smyslu, že by už nikoho nezajímal. Ale proto, že se vytratil jeho původní živý obsah. Je přinejlepším muzeálně adorován, ale většinou zneužíván, relativizován či nahrazován nejrůznějšími, povětšinou nepřiléhavými aktualizacemi. 

Hezky je to vidět skrze tento paradox: 17. listopad je jediným spontánně slaveným svátkem našeho státu. Prezident je pak jediná instituce, ke které se lidé spontánně, jako ke ztělesnění našeho státu, obracejí. Oba hlavní současní kandidáti na prezidenta, tedy Petr Pavel a Andrej Babiš, stáli přitom před třiatřiceti lety na opačné straně dějin – byli reprezentanty zločinné komunistické moci.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.