Automobilový průmysl prochází strukturální proměnou směrem k elektromobilitě. Pro celou Evropu jde o jedno z klíčových průmyslových odvětví, a jako takové se proto neobejde bez státní i nadnárodní podpory. Zatímco zbytek Evropy podporuje nástup elektromobilů už přes deset let, Česko dosud v podpoře zaostávalo. V průběhu uplynulé dekády se ale výrazně proměňovala i podpora v okolních, hlavně západních zemích. Dá se tak říct, že Česko situaci „vystálo“ do bodu, kdy už i ve zbytku Evropy přímá podpora nákupu elektromobilů pomalu začíná ustupovat nebo alespoň slábnout. Nabídka na trhu elektromobilů je čím dál širší, automobilky se situaci výrazně přizpůsobily a počet prodaných elektromobilů strmě roste. Jen za letošní první pololetí se v EU prodalo 4,6 milionu aut, z toho každé desáté byl čistý elektromobil.
Přímá podpora prodeje aut do zásuvky bude postupně ustupovat sofistikovanějším nástrojům. Státy se místo ní zaměří na podporu veřejného sektoru a výstavbu nabíjecí infrastruktury. Například Evropský parlament nedávno schválil významné navýšení počtu nabíjecích stanic v celé Evropské unii. Do roku 2025 má být nabíjecí stanice na dálnicích každých 60 kilometrů. Do roku 2030 by mělo napříč Evropskou unií vzniknout více než 3,5 milionu nabíječek, tedy desetinásobek proti dnešku.
Stále ještě štědré dotace
Podpora prodeje a nákupu elektromobilů v jednotlivých evropských státech přesto funguje i nadále. Pro inspiraci i pro zajímavost se na některé z nich podíváme. Nejblíže je nám Německo, které do přímé podpory nákupu elektromobilů naskočilo mezi posledními, schválilo ji teprve v roce 2016. S o to větší vervou byla nicméně původní dotace na nákup elektromobilu – takzvaný „umweltbonus“ v hodnotě 4000 eur (zhruba 100 tisíc korun) – navýšena až na velmi zajímavých 9000 eur. Polovinu přitom platí německá federální vláda, polovinu samotné automobilky. Na nákup plug‑in hybridu dostane německý občan ještě do konce roku 2022 příspěvek až 6750 eur. Postupně se ale budou podmínky pro získání dotace zpřísňovat. Od začátku příštího roku už plug‑in hybridy nezískají žádnou a elektromobily s cenou do 40 tisíc eur dostanou dotaci jen 4500 eur. Elektromobily s katalogovou cenou od 40 tisíc do 65 tisíc eur dostanou pouze 3000. A elektromobily s pořizovací cenou vyšší než 65 tisíc eur už nebudou dotovány vůbec. Další zpřísnění a snížení dotace přijde v lednu 2024. Všechny elektromobily mají také mezi lety 2011 a 2030 výjimku v platbě daně za motorová vozidla. Navíc mohou na nákup elektromobilu dále přispět i některé municipality.
Další státní podpora se týká budování nabíjecích stanic. Města a jednotlivé německé spolkové země přispívají na nákup nabíjecích stanic částkou až 3500 eur. U veřejných nabíječek je to dokonce až 30 tisíc eur v případě rychlonabíjecích stanic s výkonem větším než 100 kW. Podpora se celkově daří, protože za letošní rok se v Německu prodalo už půl milionu aut do zásuvky, a mají tak celkově čtvrtinový podíl na trhu s novými osobními vozy. Německu jde dlouhodobě především o podporu domácího automobilového průmyslu a v druhém plánu samozřejmě také o snížení závislosti na dovozu fosilních paliv.
Státy se zaměří na podporu veřejného sektoru a výstavbu nabíjecí infrastruktury.
Elektromobil za babku
To samé platí v případě Francie. Ta s elektromobily laškuje už déle než tři desetiletí, ale teprve poslední vlna elektromobilismu nastartovala opravdovou tsunami. Dotační rámec je podobně štědrý jako v Německu. Zájemci o nákup elektromobilu dostanou od státu bonus až 7000 eur (na auto s cenou do 45 tisíc eur). Pokud se zároveň rozhodnou sešrotovat staré naftové auto, mohou navíc získat dalších 5000, a to i při nákupu bazarového elektromobilu. Pokud žijete v nízkoemisní zóně, dostanete navíc ještě dalších 1000 eur. Firmy neplatí za elektromobily žádnou daň. V některých francouzských regionech, například Métropole du Grand Paris, lze pak na elektromobil získat i další příspěvky až do výše 6000 eur.
Když se to pak všechno sečte, můžete mít skvělý malý domácí elektromobil Renault Zoe téměř „za babku“. O tom, že podpora funguje i ve Francii, svědčí meziročně významně rostoucí prodeje. Podíl elektroaut na prodejích nových vozů je tam dnes podobně jako v Německu okolo 25 procent.
Daňové výhody
Pojďme do Beneluxu. Nizozemsko se může pochlubit jednou z nejvyšších koncentrací veřejných dobíjecích stanic v přepočtu na jeden elektromobil. Země tulipánů podporuje nákup elektromobilů především daňovým zvýhodněním. Jediná přímá dotace spočívá v tom, že při nákupu nového elektromobilu dostane soukromá osoba dotaci 4000 eur, při nákupu ojetého 2000. Elektromobily jsou nicméně osvobozeny od nákupní daně na vozidla, do roku 2024 pak i od daně vlastnické. Firmy pak platí za elektromobily sníženou daň z firemních vozidel, jejíž sazba se postupně navyšuje – v roce 2020 byla osm procent, vloni 12 procent, aktuálně (2022–2024) je 16 procent a v roce 2025 bude činit 17 procent. Za vozidla se spalovacími motory firmy odvádějí standardních 22 procent. Všechny tyto úlevy ve výsledku dávají velmi slušné sumy, které čím dál tím více jednotlivců i firem v Nizozemsku směřují k elektroautům. V roce 2021 představovala auta do zásuvky plných 30 procent tamních prodejů nových aut. Letos to podle výsledků za první pololetí bude ještě více.
Výjimečné místo má v oblasti elektromobility Norsko. Tam se totiž podíl aut do zásuvky na prodejích nových osobních vozů již přibližuje 100 procentům. V současné době jsou elektromobily oproštěny téměř od všech daní včetně třeba DPH (dokonce už od roku 2001). Těmi jsou naopak vysoce zatížena spalovací auta. Koupit si tak elektromobil je v Norsku výrazně výhodnější než koupit auto se spalovacím motorem. To je také hlavní příčina, proč podíl dieselů a benzinových aut v roce 2022 klesl dohromady k šesti procentům a podíl čistých elektromobilů je zatím letos 78 procent. Zbytek jsou hybridy a plug‑in hybridy. Elektromobily mají dále snazší parkování ve městech, někde dokonce i levnější nabíjení a trajekty jsou pro ně zdarma. Neplatí ani žádné silniční poplatky.
Protože už ale Norsko de facto dosáhlo svých cílů, chystají se zejména s ohledem na daňové výhody změny. Od ledna 2023 už například nebudou od daně z přidané hodnoty osvobozeny elektromobily s cenou vyšší než přibližně 49 tisíc eur. Čím dražší pak takové auto bude, tím vyšší zaplatí DPH – stále ale nižší než jinak běžných 25 procent. Celkově dnes po norských silnicích jezdí přes půl milionu elektromobilů. Nese to ale s sebou i některé nevýhody. Norsko je tak například dnes asi jedinou evropskou zemí, kde lze pravidelně potkat obsazené nabíjecí stanice.
Dobrý příklad z Polska
Zvýhodnění nákupu elektromobilů se neomezuje jen na západní Evropu a Skandinávii. Koncem minulého roku zavedlo konečně dotační program také Polsko. Tamní Státní fond pro ochranu životního prostředí a vodního hospodářství vyčlenil pro zájemce o nákup elektroaut prozatím 115 milionů eur (přibližně 2,8 miliardy korun). Dotace platí pouze pro auta s cenou v přepočtu do 1,156 milionu korun. Dotace činí asi 96 tisíc korun nebo 140 tisíc korun v případě, že autem ujedete více než 15 tisíc kilometrů ročně.
Dotační program měl okamžitý úspěch, zájem o elektromobily se během několika měsíců zvedl o 93 procent. Kromě osobních aut Polsko dotuje také nákupy elektrických autobusů. Ty městům dotuje až z 80 procent. Podíl elektroaut na celkovém trhu nových aut zatím ale i přesto v Polsku tvoří pouze přibližně čtyři procenta.
České malé pokroky v mezích zákona
Česko je na tom dokonce ještě o něco hůře. Elektromobily tu mají proti Polsku podíl zhruba poloviční. Po našich silnicích zatím jezdí kolem 12 tisíc elektromobilů. Přímá dotační podpora nákupu elektromobilů pro fyzické osoby zatím v Česku neexistuje, přestože se o ní už léta spekuluje.
Místo ní nabízí český stát a města řadu jiných incentiv pro nákup elektromobilu. Například od (pro osobní auta velmi nízké) silniční daně jsou u nás osvobozena všechna vozidla, která mají elektrický nebo hybridní pohon. Dále nemusí elektromobily ani plug‑in hybridy platit dálniční známku. Letos v létě schválená novela zákona o daních z příjmů navíc umožnila snížení výpočtu nepeněžního příjmu pro nízkoemisní vozidla. Tím se některým zaměstnancům se služebními elektromobily mohl zvýšit čistý příjem až o několik tisíc korun za rok. Majitelé elektromobilů a plug‑in hybridů mohou také požádat o zvláštní registrační značku začínající EL. Praha a další velká města pak umožňují těmto vozidlům parkování zdarma i v modrých zónách.
Ve vztahu k nabíjecí infrastruktuře bylo aktuálně pro firmy schváleno zkrácení odpisu nabíjecích stanic z deseti let na pět. To umožní developerům rychlejší návratnost investic, a tedy i větší ochotu se u nových developerských projektů zabývat myšlenkou zakomponování nabíjecích stanic. Pro majitele rodinných domů jsou zase určeny dotace na nabíjecí stanice v rámci programu Nová zelená úsporám českého Státního fondu životního prostředí.
Stáhněte si přílohu v PDF
Ten také už v červnu vyhlásil velký dotační program o objemu 600 milionů korun na nákup elektromobilů. Je však určen pouze pro veřejný sektor. Žádosti je možné podávat od 6. června do 15. prosince 2023 nebo do vyčerpání alokace. Dotace na osobní elektromobil může dosáhnout až 300 tisíc korun.
V minulých letech vypisovalo také ministerstvo průmyslu a obchodu pravidelně dotační výzvy určené pro podnikatele. Jejich administrace nebyla úplně jednoduchá, zabývaly se tím specializované firmy, ale dotace obvykle zvládla pokrýt zhruba čtvrtinu ceny elektromobilu. Ačkoliv byla již připravena alokace jedné miliardy korun pro další léta, byl tento dotační program na poslední chvíli zrušen. Evropská komise totiž vyjádřila výhrady k možnosti a rozsahu plánované podpory.
Česko tak i nadále bude patřit mezi deset zemí Evropské unie bez přímé podpory nákupu elektromobilů pro jednotlivce nebo firmy. Podobně na tom jsou sousední Slovensko, Estonsko nebo Bulharsko. V případě Bulharska se nicméně letos v dubnu objevily informace, že se nějaký zákon na podporu prodeje elektromobilů chystá. Na Slovensku a v Estonsku fungovaly dotace v minulosti.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.
