Velké podniky mají naději. Vláda jim chce zastropovat ceny energií jako u malých a středních firem

Průmyslové firmy se pravděpodobně dočkají pomoci, po které řadu měsíců volají. Podle středečního vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) je ve vládě obecná shoda na zastropování cen energií i pro velké podniky. Nastavení limitu by mělo být stejné jako pro malé a střední podniky, tedy 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. Ministr ale upozornil, že pro další kroky vlády v tomto směru budou důležitá i nadcházející jednání na úrovni Evropské unie.

Cenové stropy pro domácnosti a malé a střední podniky schválila vláda v říjnu. Na velké firmy se zatím tento druh podpory nevztahoval, ministerstvo průmyslu pro ně vypsalo dotační výzvu, v níž plánuje rozdělit až 30 miliard korun. Dotační výzva vychází z takzvaného dočasného krizového rámce Evropské komise.

Porouchané francouzské jádro zdražuje elektřinu a ohrožuje i zásoby plynu v Česku

22. 11. 2022 ▪ 4 min. čtení

Síkela ve středu uvedl, že vláda chce podporu podle dočasného krizového rámce nahradit cenovými stropy. Jejich výši chce nechat stejnou, jako mají menší podniky. „Myslím, že pokud to tak máme nastaveno pro malé a střední firmy, tak by i z hlediska konkurence bylo nesprávné nastavovat pro velké firmy ty limity jinak,“ řekl.

Po zastropování cen energií volají velké podniky dlouhodobě. Krok vlády vítá například společnost LAC, která nedaleko Brna vyrábí průmyslové pece a sušárny. Podnik s 250 zaměstnanci má ceny energií zafixované do konce letošního roku. „Nejistota ohledně toho, jak to bude příští rok, se tímto alespoň trochu rozplyne. Cena sice i tak bude výrazně vyšší než ta, kterou platíme nyní, ale alespoň víme, jaké náklady máme kalkulovat do svých výrobků,“ uvádí obchodní ředitel firmy Václav Hnaníček. 

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk chce s hodnocením zastropovaných cen energií pro velké podniky počkat až na chvíli, kdy vláda zveřejní detailnější podmínky podpory. Daněk poukazuje na pravidla dříve vyhlášené dotace. Vláda sice firmám slíbila až 30 miliard korun, ale jeden podnik mohl získat nejvýše 45 milionů. Pokud byl z energeticky náročného odvětví, posunul se limit na 200 milionů korun. „Když na pokrytí nákladů na plyn a elektřinu potřebujete pět miliard, tak pro vás taková pomoc příliš neřeší,“ míní Daněk. 

„Konkrétní parametry bude nutné nastavit s ohledem na podobu programů v ostatních státech EU, aby nebyly české firmy v nevýhodě proti svým konkurentům,“ doplňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Konečný dopad cenových limitů na státní rozpočet odhadl Síkela na 30 až 50 miliard korun. Podle něj bude záležet na ceně energií v příštím roce. Ministr zdůraznil, že na evropské úrovni se hledají opatření, která by stlačila cenu energií co nejníž, aby dopady kompenzačních opatření na státní rozpočty členských zemí byly co nejmenší. 

Hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek si však myslí, že konečný vliv na rozpočet bude podstatně vyšší. „Podíl firem, které mají i pro příští rok zafixované ceny, je nižší než u domácností. Pokud bude pro průmysl nastaven stejný strop jako pro domácnosti, tak počítám, že náklady této pomoci budou minimálně stejné jako, spíše ale ještě vyšší,“ říká ekonom. V případě cenových stropů pro domácnosti počítá vláda s náklady kolem 130 miliard korun.

Na plánu zastropování panuje podle Síkely v české vládě obecná shoda. Opatřeními na podporu firem zasažených vysokými cenami energií se budou ve čtvrtek zabývat na mimořádném jednání i unijní ministři pro energetiku. „Jednání, která proběhnou zítra (ve čtvrtek) v Bruselu, budou také určující pro to, jak budeme dále postupovat,“ řekl Síkela.

Vyjádření o zastropování cen energií přichází jen den poté, co v úterý představila Evropská komise vlastní návrh, jak brzdit ceny plynu pro podniky. Zjednodušeně řečeno v něm počítá se zavedením stropu na úrovni 275 eur za megawatthodinu. Nad tuto úroveň se ale cena plynu letos dostala jen na osm dní, během nichž se vyšplhala až ke svému rekordu 350 eur.

Pro velké společnosti tak tento návrh nic podstatného neřeší. „Je to na míle daleko od toho, co průmysl může v krátké době zvládnout. Stále nevidím světlo na konci tunelu,“ reagoval v úterý pro HN Jan Pleyer, generální ředitel výrobce autodílů Auria pro Česko a Slovensko. Domácí výrobci proto požadovali, aby tuzemská vláda přišla s výhodnějším řešením.