Za rok už bychom tady nemuseli být. Drahé energie jsou hlavním tématem „strojíráku“

Firmu LAC na výrobu průmyslových pecí a sušáren spoluzaložil Jiří Crhák před 30 lety. Dnes má podnik 250 zaměstnanců a zákazníky v západní Evropě, USA nebo Číně. Takovou nejistotu jako letos však během svého podnikání Crhák ještě nezažil. „Je to poprvé, kdy nejsme schopni svou budoucnost ovlivnit a uvidíme, zda tady příští rok ještě vůbec budeme,“ říká jednatel společnosti z Židlochovic nedaleko Brna.

Důvodem jsou současné rekordně vysoké ceny energií. Podnik LAC má cenu elektřiny zafixovanou do konce letošního roku, od ledna pak přechází na spotové ceny, což bude podle Crháka znamenat několikanásobný nárůst nákladů. „Teď platíme asi milion korun měsíčně za elektřinu, pokud to od příštího roku bude třeba desetinásobek, je to pro nás likvidační,“ dodává Crhák u stánku své firmy na Mezinárodním strojírenském veletrhu.

Toho se letos na brněnském výstavišti účastní přes 1200 vystavovatelů z 41 zemí. Hlavní téma akce, která potrvá do pátku, je jasné – drahá elektřina a plyn dopadají na byznys takřka všech strojírenských firem.

Podle zářijového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy má na příští rok ceny plynu či elektřiny nasmlouvané jen zhruba pětina firem. „Slévárny nebo další velké fabriky teď čekají, zda se do konce roku něco stane, nemají přitom žádnou alternativu. Všichni sedíme ve vodě, která se pořád ohřívá, kůže už nám začíná růžovět a v jednom okamžiku zjistíme, že z té vody nevyskočíme a uvaříme se,“ uvádí Crhák.

Pochmurnou náladu mezi podnikateli vystihl také odpolední sněm Svazu průmyslu a dopravy, který se tradičně konal v zahajovací den veletrhu. „Je to nepředstavitelná krize, která zde nikdy v dějinách nebyla, a vy jste od toho, abyste tyto problémy řešili,“ naléhal na premiéra Petra Fialu (ODS) prezident svazu Jaroslav Hanák.

Pro Hanáka šlo o poslední proslov na sněmu v pozici šéfa svazu, příští rok v jeho čele po 12 letech skončí. Předsedovi vlády po proslovu předal seznam sedmi úkolů, kterým by se Fiala a jeho ministři měli v následujícím roce věnovat. Na prvním místě byl požadavek zajistit dostatek cenově dostupné energie.

Přítomných podnikatelů se pak zástupci svazu v anketě zeptali, jak hodnotí dosavadní pomoc vlády směrem k byznysu – 84 procent firem ji označilo jako nedostatečnou. „Výsledek není úplně překvapivý, protože situace řady velkých firem je kritická. Tak jak jsme se tady potkali dnes, už bychom se za rok sejít nemuseli, protože by některé firmy nemusely do té doby přežít,“ varoval viceprezident svazu Radek Špicar. „Například Třinecké železárny zaplatí za energie o pět miliard korun víc než loni. Plošná opatření se nás netýkají, takže na tyto kroky vlády koukáme s hořkostí. Řešení pro velké firmy se ale najít musí, zvlášť u nás, protože jsme průmyslová a energeticky náročná ekonomika,“ dodal Špicar.

V montérkách zůstane, častěji ale bude údržbář mít brýle na nose. Ty na virtuální realitu

5. 10. 2022 ▪ 6 min. čtení

Premiér Fiala na sněmu svazu upozornil, že každá vládní pomoc znamená výrazné náklady pro státní rozpočet. V pomoci velkým firmám je podle něj důležité najít řešení na celoevropské úrovni. Nejčastěji se mluví o potřebě zastropování ceny plynu alespoň pro elektrárny, čímž by se oddělila cena drahého plynu od levnější elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely by dohoda na takzvaném decouplingu mohla být do čtyř týdnů. „Bude zformována expertní skupina, která představí asi čtyři varianty řešení. Do konce října budeme mít řešení, jak zabránit vlivu drahého plynu na cenu elektřiny,“ řekl Síkela.

Strojírenský veletrh je v porovnání s předchozími ročníky letos o den kratší – místo pěti dnů budou strojírenské firmy na brněnském výstavišti pouze od úterý do pátku. „Vnímám to pozitivně, protože v předchozích letech byl úvodní a poslední den z pohledu návštěvnosti slabší,“ míní Petr Zika, obchodní zástupce společnosti Pöppelmann. Firma v Německu vyrábí plastové krytky a zátky pro automobilový nebo strojírenský průmysl, v Brně má podnik svou pobočku.

Na „strojíráku“ je Zika už podvacáté. Zájem lidí a firem o veletrh podle něj v porovnání s předchozími dvěma ročníky, které ovlivnila koronavirová pandemie, opět roste. Také rozhovor se Zikou se nakonec stočí k drahým energiím. „Patříme mezi největší zpracovatele plastů v Evropě, což přináší velkou zátěž z pohledu energií. Snažíme se ale být soběstační a investujeme do fotovoltaiky,“ říká Zika.

Veletržní listy

Stáhněte si přílohu v PDF

Právě na investice do úsporných opatření mohou podnikatelé od státu získat finanční podporu. Detaily jednotlivých dotačních programů představila během úterka na veletrhu vládní Agentura pro podnikání a inovace. „Je vyhlášena výzva Úspory energie, kde je alokováno deset miliard korun. Zatím žádost podalo 29 projektů za 180 milionů, takže je tam velký prostor,“ tvrdí vedoucí oddělení úspor energií a obnovitelných zdrojů energií Zdeněk Hála.

O dotaci mohou firmy žádat od začátku září a čas mají až do konce listopadu příštího roku. Peníze mohou využít například na rekonstrukci fasád či opláštění budov, nákup efektivnějšího osvětlení, vegetační střechy nebo třeba modernizaci rozvodů plynu a elektřiny.

Zájem o úspornější pece potvrzuje také podnik LAC. „Pec, kterou prezentujeme i zde na veletrhu, je o 30 procent úspornější než běžné starší modely. Při dřívějších cenách energií nebyl nákup nové pece pro firmy důležité téma, ale na to zákazníci slyší,“ míní obchodní ředitel společnosti Václav Hnaníček. „Hodně zákazníků také mění plynové pece za elektrické, takže z pohledu poptávky je zatím letošní rok úspěšný. I zde je ale velká nejistota, protože pokud budou mít podniky problém s placením nákladů za energie, jako první budou škrtat investice,“ myslí si Hnaníček.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Veletržní listy.