Připravit úspěšný veletrh je jako skládat puzzle. Spousta dílků musí přesně zapadnout

Krizové scénáře vyvolané pandemií se nenaplnily a brněnské veletrhy včetně toho největšího – Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) – stabilně rostou. A hlavně stále inovují, chystají novinky, expandují. Musí, pokud chtějí uspět. „Veletrh nespočívá jenom v tom postavit stánky, prodat plochu a nabízet párky, ale je to celá synergie jednotlivých akcí a detailů, která musí fungovat. Tak, jako když stavíte puzzle o pěti tisících dílcích, skládáte ke každé akci kousky úplně všeho, co se dotýká našich životů, ať už pracovních nebo soukromých,“ přibližuje složitost přípravy dobrého veletrhu Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno.

Nejde se nezeptat hned na začátku: Jaký byl uplynulý rok na brněnském výstavišti v číslech a jak vypadá návštěvnost letos?

Loni náš odhad návštěvnosti nepadl jen těsně. Čekali jsme 800 tisíc a dorazilo zhruba 780 tisíc návštěvníků, což je ovšem meziroční nárůst o 100 tisíc osob. Za to jsem nesmírně vděčný. První polovina letošního roku byla mimořádně úspěšná, i když jsme byli nuceni zrušit výstavu hospodářských zvířat jako prevenci nešíření slintavky a kulhavky v Evropě, a doufáme, že příští rok se již Agri­show uskuteční. Letošní zrušení znamenalo citelný výpadek v řádu několika desítek milionů korun, nicméně ostatní akce tento propad vyrovnaly a jsou nad očekávání úspěšné. A ty největší nás ještě čekají.

Máte jistě na mysli nadcházející Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) a další akce na něj navázané. Jaká témata jsou letos klíčová a na co nového se mohou návštěvníci i vystavovatelé těšit?

Ano, strojírenský veletrh je tradiční platformou a potvrzuje, že lidé z oboru, od technologických lídrů přes výrobní firmy, start‑upy, ale i politiky, výzkumníky po nejmenší odborné firmy, se potřebují potkávat naživo, diskutovat, osobně uzavírat obchody či partnerství. Jádrem letošního ročníku zůstávají technologie, ale MSV se otevírá i jako strategická platforma. Kromě klasických exponátů nabídneme výrazně širší program a zaměříme se na segmenty, do kterých budou v příštích letech plynout zásadní investice – energetiku a obranný průmysl.

Letos poprvé nabídneme Den energetiky a odborné Fórum Svazu energetiky. Proběhne summit DefenCEO, který propojí manažery firem jak strojírenského, tak obranného sektoru. Konat se bude také Sněm Svazu průmyslu a dopravy. Tradičně netradiční bude i zahájení veletrhu, jehož novinkou je vyhlášení vítězů prestižní soutěže Manažer roku. Chybět nebude bienální veletrh Transport a Logistika doplněný o expozici Packaging Live a konferenci Innovative Logistics. A taky největší matchmakingová akce Kontakt‑Kontrakt nebo 3D tisk a pokračuje i téma průmyslový design.

Můžou se návštěvníci těšit také na technologické zajímavosti?

Jistě. Další letošní novinkou je expozice Roboty 2025, kde se uceleně představí robotika v praxi a lidé uvidí nejen nejnovější kolaborativní roboty společnosti ABB, ale třeba i robota basketbalistu, kterého přivezla společnost Fanuc a který návštěvníkům ukáže tu zábavnější část automatizace. Rozšířili jsme také naši Digitální továrnu 2.0 a připravili interaktivní digitální stage. Pavilon autonomie představí výsledky našeho celoročního projektu živé laboratoře Living Lab – tedy testovací prostředí pro chytrou mobilitu, autonomní vozidla nebo drony pro doručování zásilek.

Kolik inovativních firem v tuto chvíli využívá zázemí této laboratoře a jaké jsou plány do budoucna?

Prostor je dimenzován až na 500 firem, aktuálně jich je šest a dalších 15 čeká na vstup do tohoto projektu, který nyní legislativně převádíme pod nově vznikající spolek. Laboratoř vybavujeme po hardwarové i softwarové stránce nejmodernějšími technologiemi, bude instalována 5G síť a chceme, aby firmy využívaly areál pro testování a vývoj. Spolupracujeme přitom s městem, Jihomoravským inovačním centrem i zahraničními partnery, například s Malagou. Projekt má silnou podporu i kraje a ministerstev. Ovšem samotná realizace je extrémně nákladná a bez účasti veřejných peněz by nebyla možná. Jednáme proto s velkými partnery typu Siemens, Honeywell, ABB a Microsoft, kteří mají o zapojení do živé laboratoře velký zájem. Věříme, že vzniknou i spin‑offy zaměřené na vědecký výzkum s praktickým přesahem do veletržního provozu.

Jaký typ návštěvníka dnes MSV nejvíc oslovuje?

Zajímá pochopitelně odbornou veřejnost, byznysové lídry, inovátory, zástupce státní správy, ale i studenty a začínající podnikatele. Záměrně proto mícháme formáty a vedle klasických expozic nabízíme stage s živými diskusemi, podcasty, matchmaking. To vše přivádí do Brna i stovky firem ze zahraničí. Letos máme celkem přihlášeno více než 1350 firem a přibližně 50 procent je zahraničních. Máme potvrzenou účast firem z Německa, Polska, Rakouska, Japonska, ale i Uzbekistánu nebo Indie. Očekáváme historicky poprvé zástupce firem ze Spojených států. Přijedou technologičtí lídři z Asie, zejména delegace z Jižní Koreje, se kterou plánujeme podpis memoranda o spolupráci. A Japonsko má letos, i díky naší účasti na Expu v Ósace, velmi silný pavilon. Věřím, že vytváříme prostředí, kde se rodí nové spolupráce, které mohou českému strojírenství a průmyslu obecně velmi pomoct. A to je dnes podle mě mnohem cennější role veletrhu než jakákoli jeho „výstavní“ funkce.

A zmínil jsem i studenty. My se při naší práci hodně soustřeďujeme také na spolupráci s mladými lidmi. Snažíme se je oslovit nejen jako návštěvníky, ale nabízíme jim i přímou spoluúčast, a to jak přímo v našem týmu, tak při nabídce externí spolupráce a stáží. Kooperujeme i s univerzitami při přípravě osnov pro PR a marketing a zařazení výstavnictví do marketingového mixu.

Zmínil jste účast Veletrhů Brno na výstavě Expo v Ósace. Jak ji hodnotíte?

Velmi pozitivně. Naše účast nebyla jen symbolická, byla to reálná příležitost ukázat Brno jako evropský hub pro průmysl a technologie. Na naší prezentaci jsme měli 150 japonských firem, a pokud bych měl náš úspěch kvantifikovat, tak před Expem jsme měli na MSV přihlášených deset japonských firem, po Expu 18 a dalších pět na čekací listině, protože se nevešly do pavilonu nebo pro ně neměla japonská vláda prostředky. Navštívili jsme veletržní centra v Tokiu, inkubátory zaměřené na start‑upy, odprezentovali jsme například i naši živou laboratoř v rámci Urbisu a řešení smart cities. Naším cílem nebylo jen „být vidět“, ale opravdu oslovit ve spolupráci s CzechTradem nebo CzechInvestem partnery jak ze sféry průmyslu, tak vládních agentur a zahraničních delegací. Řada jednání již přinesla konkrétní investice i do českých regionů.

Kromě MSV na brněnském výstavišti probíhají i další veletrhy a odborné akce. Jaké například a co dalšího plánujete?

Jistě, v areálu se koná přes 90 akcí ročně. Jsou to velké veletrhy, jako je MSV, Urbis, Caravaning, Stavební veletrh, Motosalon, Agrishow, Styl, Kabo, jednou za dva roky veletrh obranného průmyslu IDET. A v příštím roce bude v naší plné režii i veletrh Amper, který má dlouhou tradici a o jehož nový formát je mezi odborníky velký zájem. A samozřejmě je tu řada dalších velkých, ale i menších, takzvaně jednohalových akcí jako Minerály, Patchwork Meeting či ProDítě. A při organizování těchto akcí musíme úzce spolupracovat i s dalšími složkami a organizacemi, které jsem už zmiňoval, jako je město Brno, ministerstva, profesní organizace a asociace a podobně. Ale i třeba s dopravními a ubytovacími kapacitami, protože lidé se musí do areálu nějak dopravit. Těší mě, že je aktuálně třeba možné doletět přímo z Říma do Brna.

Lidé musí mít zároveň kde přespat za dobrou cenu a v dobré kvalitě a jsem velmi rád, že i tady je naše spolupráce úspěšná, a za to musím všem kolegům poděkovat. Jak vidíte, uspořádat veletrh neznamená jen poskytnout plochu, pronajmout pavilony, postavit stánky a prodávat občerstvení. Je to spousta velkých i malých akcí, detailů různého druhu, ale i vztahů a peripetií, které všechny musí, aby vše dobře fungovalo, zapadnout na své místo jako dílky puzzle.

A když se podíváme na zahraniční veletrhy a výstaviště v Evropě, jak si dnes Veletrhy Brno stojí?

Samozřejmě, když se podíváme na západoevropská výstaviště, mluvíme často o areálech s velkými investory a dlouhou tradicí, ale také s jiným modelem fungování, často s podporou federálních nebo regionálních vlád a s jinou cenovou úrovní. My jsme však klíčový hráč ve středoevropském prostoru, trhu, který čítá 150 až 180 milionů lidí, plus k tomu přiřaďme pobaltské země a Balkán.

Strojírenský veletrh

Stáhněte si přílohu v PDF

Brněnské výstaviště je unikátní v kombinaci rozsahu, umístění a flexibility. Disponujeme 130 tisíci čtverečních metrů výstavní plochy, ale zároveň jsme schopni nabídnout komplexní servis – od organizace přes logistiku až po vlastní produkci obsahu.

Neusínáme však na vavřínech. Naší výhodou je, že dokážeme být agilnější – rychle reagovat na změnu trhu, zařadit nový tematický blok, přidat konferenci nebo networkingový formát. A tím se posouváme dál. Třeba MSV, který je vrcholem sezony, dnes je nejen strojírenský veletrh, ale také průřezová platforma pro obranný průmysl, energetiku, digitalizaci nebo chytrou mobilitu.

Rádi bychom, aby se Brno stalo ještě výraznějším hráčem v evropském kontextu a aby každý ročník veletrhu nabídl něco nového, co posune celý obor kupředu. Přál bych si, aby se Česko stalo tygrem nejen ve veletržním průmyslu, ale ve všech svých aktivitách.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenský veletrh.